Jana Minářová se narodila v roce 1961 v Jeseníku. Po absolvování Střední zdravotnické školy v Šumperku nastoupila v roce 1980 jako zdravotní sestra do Nemocnice ve Šternberku, kde působila až do své předčasné smrti v roce 2005. Začínala jako řadová sestra na neurologickém oddělení. Zvládala nejen náročnou práci v třísměnném provozu, ale i domácnost se dvěma dětmi a také stačila absolvovat pomaturitní specializační studium. Ve funkci staniční sestry neurologického oddělení se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo hlavní sestry Nemocnice Šternberk.
Můžeme směle říci, že s jejím nástupem na tuto pozici nastala u nás i nová cesta oboru ošetřovatelství. Tak, jak se vědecké směry rozvíjely v celé společnosti a my získávali stále nové poznatky a snažili se na jednotlivých pozicích prosadit uznávané postavení role sestry, tak se za nás za všechny, Jana vždy dokázala postavit. Cesta často nebyla přímočará, ale nebyla by to Jana, aby neprosadila správnou věc. V roce 1995 si ve funkci hlavní sestry odskočila na krátkou mateřskou dovolenou. Nikdy nezapomenu na to, jak se s malou dcerou v kočárku přijížděla podívat, co se děje v nemocnici nového. Její touha po vědění ji dovedla ke studiu na vysoké škole, kterou ukončila v roce 2002 a získala titul bakalář ošetřovatelství. Jana patřila k lidem, kteří umějí naslouchat.
Měla pochopení pro každou z nás a dokázala pomáhat ze všech svých sil. Sblížily jsme se v době, kdy moje dcera bojovala se smrtí. Dokázala mi dodat odvahu a radovat se se mnou z vítězství. Měly jsme v plánu ještě hodně velkých projektů i splnění těch obyčejných lidských přání. Ale život tomu chtěl jinak - Jana Minářová zahynula i se svým manželem 22. července 2005 při dopravní nehodě zaviněné nepozorností jiného řidiče. „Jano, pokud nezvládnu dotáhnout všechny naše plány až do konce, nebojím se. Zvládnou to za nás naše děti.“
O autorovi: Lenka Navrátilová, kolegyně a kamarádka