O rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění rozhodují zdravotní pojišťovny na základě dohody se zástupci zdravotní péče. Domácí péče na návrhy zdravotních pojišťoven nepřistoupila, ministerstvo proto stanoví v následujících měsících úhrady vyhláškou.
"Uvědomuji si, že máme vůči ní dluh z minulosti, kdy byla mými předchůdci přehlížena. A snažíme se ho postupně dorovnat," uvedl na facebooku ministr. Domácí péče podle něj loni měla úhrady navýšené o 200 milionů korun, příští rok bude navíc 340 milionů korun. "Vytvořil jsem na ministerstvu pro domácí péči speciální pracovní skupinu, kde s jejími zástupci pravidelně řešíme ty nejpalčivější problémy v tomto segmentu. A sestrám chceme dát větší kompetence, abychom jim uvolnili ruce a zvýšili jejich prestiž," dodal ministr.
Podle Oldřicha Tichého, mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která hradí péči asi dvěma třetinám Čechů, skokové navýšení o desítky procent není možné. "VZP je připravena v jednáních pokračovat a snažit se nalézt řešení a nastavení úhradových mechanismů eliminujících největší problémy poskytovatelů domácí péče jako jsou nákladní pacienti nebo nepřetržitý provoz," sdělil.
Meziroční nárůst peněz o 340 milionů korun ale podle zástupců segmentu není dostatečný. "Roste počet klientů," upozornil ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Spolu se stárnutím populace roste počet seniorů, kteří domácí péči využívají nejčastěji. V současné době jich je přes dva miliony, do roku 2052 přibude další milion. "Pokud klient péči nedostane, tak mu nezbývá než navštívit nemocnici, kde většinou bývá pacientem na interně, což je osmkrát dražší než naše péče," dodal.
Loni přistoupili podle Curyla zástupci domácí péče na dohodu s pojišťovnami za podmínky, že se v dalším roce financování vyřeší. Od roku 2007 podle něj úhrady za péči, které se stanovují takzvanou hodnotou bodu, klesly. Zatímco tehdy byla 1,11 Kč, v současné době je 1,05 Kč. "Žádáme navýšení hodnoty bodu o 40 procent na 1,47 korun. Odpovídá to reálných nákladů, které máme," uvedl s tím, že Charita ČR platy sester v domácí péče dokrývá z jiných zdrojů. Pro všechny poskytovatele domácí péče by to znamenalo podle Curyla asi miliardu korun navíc.
Problematické je podle Ludmily Kučerové, která za Charitu ČR s pojišťovnami jednala, také to, že střediska domácí péče dostávají od pojišťoven zálohy a později jim vyfakturují odvedenou práci. "Nemůžeme si dopředu spočítat, kolik dostaneme za vykonanou práci. Dozvíme se to až za rok a půl," řekla. Někdy pak středisko nedostane za odvedenou práci zaplaceno, protože překročilo svůj limit.
Poskytovatelé zahájili sběr podpisů na "Petici za záchranu domácí péče". Chtějí jich získat 10.000, aby musela problém projednat Poslanecká sněmovna. "Chceme dokrytí reálných ztrát a vizi v horizontu třeba pěti let, tedy systémové, ne krátkodobé řešení," dodal Curyla.