Komplexní prevence plicní trombembolie u chirurgických pacientů
Trombembolická nemoc je příčinou značné morbidity a mortality. K jejím nejčastějším a nejobávanějším projevům patří hluboká žilní trombóza a s ní spojené komplikace, mezi nimiž je plicní embolie na předním místě. Ráda bych čtenáře Sestry seznámila s prováděním profylaxe tohoto onemocnění na naší klinice.
Hlavní rizikové faktory trombembolické nemoci
Vysoké riziko
* Pacient je po předchozí hluboké žilní trombóze nebo plicní embolii.
* Pacient s extenzívním maligním onemocněním
* Riziko u velkých ortopedických operací
Střední riziko
* Operace trvající déle než 60 minut
* U věkových skupin nad 40 let
* U nemocných s infarktem myokardu v anamnéze
Nízké riziko
* U nekomplikovaných malých operačních výkonů
* U věkových skupin pod 40 let
* U pacientů bez dalších rizikových faktorů
Stupeň těchto rizik zvyšují: obezita, dlouhodobá imobilizace, rozsáhlý operační výkon, varikozity dolních končetin, dehydratace.
Vzhledem k invazivitě chirurgických oborů a v logické vazbě na imobilizace je riziko výskytu trombembolické nemoci v této oblasti medicíny proti některým jiným oborům vyšší. Proto klademe velký důraz na prevenci těchto komplikací.
Prevence trombembolické nemoci
Prevenci trombembolické nemoci lze rozdělit na fyzikální, která spadá do kompetence ošetřujícího sesterského personálu, a prevenci medikamentózní.
Mezi fyzikální prevenci řadíme:
n Bandáž dolních končetin elastickými obinadly.
K jejich nevýhodám patří ne vždy správná aplikace, kdy bývá opomíjena oblast kotníku. Při pohybu pacienta bandáže sklouzávají, padají a stávají se nefunkční. Podstatný pokrok představuje používání elastických punčoch. Principem punčochy je vytvoření tlaku, lišícího se v jednotlivých partiích dolních končetin, kdy největší tlak je vytvářen v oblasti kotníku a distálního bérce. Tím dochází k urychlení průtoku vracející se žilní krve. Elastické punčochy překrývají oblast od prstů a vedou až po gluteální svalovou rýhu.
Elevace dolních končetin.
Jde o relativně jednoduché opatření, které lze realizovat jak předoperačně, tak i pooperačně. Stupeň elevace má být 15 nad úrovní pravé předsíně.
n Pasivní cvičení.
Nejjednodušší metodou je polohování nemocného na lůžku. Důležité je hlavně u imobilních nemocných v raném pooperačním období. K tomuto účelu používáme na našem pracovišti polohovací tabulky. K zajištění polohy používáme polohovací pomůcky (klíny, válce, polštáře).
Aktivní cvičení
Metodou, kterou zvýšíme rychlost žilního proudu, je aktivní cvičení. Jedná se o významné opatření v boji proti trombembolické nemoci, které vyžaduje spolupráci pacienta. Zahrnuje tlaková cvičení a aktivní cviky dolních končetin zaměřené na posílení funkce svalové pumpy. Nejpřirozenějším aktivním cvičením je jednoznačně chůze. Proto po operačních výkonech dbáme o včasnou mobilizaci pacienta, spočívající v jeho postavení a hlavně v chůzi.
Z preventivních opatření je nutno dbát i na dostatečnou hydrataci pacienta, zvláště v letním období a u vyšších věkových skupin, kde pocit žízně bývá snížen. U takových nemocných je nutné sledovat bilanci tekutin.
K medikamentózní prevenci trombembolické nemoci patří nízkomolekulární hepariny. U nás nejčastěji používaný je Fraxiparin. Profylak-tické dávkování je určováno podle váhy pacienta: do 70 kg = 0,3 ml/den, nad 70 kg = 0,6 ml/ den. Podávání u vysokého stupně rizika má trvat nejméně 10 dní. U přetrvávajícího rizika (imobilizace, maligní onemocnění) podáváme Fraxiparin dlouhodobě. K dalším preparátům patří Fluxum, Clexan a Clivarin.
Jednou z možných metod prevence plicní embolie je přerušení dolní duté žíly - kavoplikace. Je indikováno u nemocných, u kterých opakovaně při zajištěné antikoagulační terapii dochází k progresi trombózy dolní duté žíly i s projevy embolizace. Jedná se hlavně o nemocné s extenzívním maligním onemocněním.
Foto archív autorky
a Vladimír Brada
DSA, znázornění DDŽ
Milesova kavoplikační svorka
