Ohlédneme-li se zpět za akcí lékařů, změnila nějak vztahy v nemocnici?
Nemohu tvrdit, že akce lékařů nenarušila vztahy v nemocnici. I proto jsme její ukončení přijali s úlevou.Na druhé straně, lékaři nebojovali pouze za své platy a projev jejich nespokojenosti se stal, doufejme, spouštěcím mechanismem reformy zdravotnictví. Většina našich protestujících lékařů ani nebyla organizována v lékařských odborech a jejich akce neměla typický odborářský charakter. Byli prostě nespokojení se systémem fungování zdravotnictví jako celku. S lékaři jsme jednali otevřeně, korektně a slušně. Bez ultimát a bez osobních požadavků. Oni naopak sdělovali, že nemají zájem poškodit nemocnici, ale požadují jasné změny a reformu zdravotnictví, která povede zároveň ke zlepšení jejich odměňování, ke zlepšení systému vzdělávání a k redukci přesčasové práce. Asi všem nám bylo zřejmé, že systémové nedostatky českého zdravotnictví nelze ultimativně řešit z měsíce na měsíc. Hrozilo, že poraženi budeme všichni. Zpětně k otázce: osobně považuji obnovení normálních pracovních vztahů za prvořadé. Je potřeba zlepšit vztahy mezi lékaři a středním zdravotnickým personálem, ale i mezi lékaři samotnými.Čím dříve se to podaří, tím lépe.A to proto, že nás všechny čeká řada změn v oblasti organizace zdravotní péče a související legislativy. Zdravotnictví z hlediska vnitřní organizace, klimatu již nebude nikdy stejné.
Jedna krize je zažehnaná. Nemocnici ale čeká snížení počtu akutních lůžek. Jak se to konkrétně projeví?
Pacientů se snižování počtu akutních lůžek nijak nedotkne. Vývoj v medicíně neustále zkracuje ošetřovací dobu a posunuje péči do ambulantní sféry. Tento trend je objektivní realitou, nelze jej změnit a je třeba ho i v našem zdravotnickém zařízení vnímat. Vychází z něj i tlak zdravotních pojišťoven. Systémové změny se netýkají jen zdravotníků. Je nutné změnit i vnímání pacientů a jejich rodin. Doba, kdy se nemocní odkládali do nemocnic nebo pobývali z důvodů vyšetřování na nemocničním lůžku delší dobu, je minulostí. Akutní lůžko současné nemocnice má sloužit k diagnostice život a zdraví bezprostředně ohrožujících stavů a k hospitalizaci při intervenčních výkonech, jako jsou operace, angiografie atd. Českolipská nemocnice má celkem 405 akutních lůžek. Již od druhé poloviny loňského roku jedná s Všeobecnou zdravotní pojišťovnouČRo takzvaném sjednoceném lůžkovém fondu, nově vznikající formě organizace péče. Proti jiným nemocnicím jsme v tomto směru napřed. Rozsah a objem péče zůstane v nemocnici zachován. Ve spolupráci sVZPaktuálně probíhá jednání o snížení 30 lůžek v chirurgických oborech. Tím by měl být lůžkový fond nemocnice na delší dobu stabilizován. K výše řečenému zachování rozsahu a objemu péče je více než lůžka nezbytná personální stabilita a ta je v současném českém zdravotnictví největším problémem. Čeká nás v tomto směru spousta práce a musíme mít i trochu štěstí.
Českolipská nemocnice měla problémy s počty lékařů, například na neurologii. Je situace lepší?
Ti, kteří se personální problematikou zabývají, vědí, že statisticky je Českolipsko regionem s jedním z nejnižších počtů lékařů na počet obyvatel v republice.Myse snažíme tento fakt změnit, dlouhodobě vyhledáváme odborníky ve všech, zejména pak v nedostatkových specializacích, jakými jsou anestesiologie, neurologie, urologie i další. Je třeba říci, situace na pracovním trhu je v této oblasti neutěšená a získat zkušeného lékaře je obtížné.
Co děláte pro to, aby se počet lékařů zvýšil?
Možností je výchova vlastních odborníků. Proto jsme v loňském roce přišli s výjimečným krokem a začali jsme poskytovat náborový příspěvek ve výši 150 000 Kč mladým lékařům, kteří se zaváží pracovat v naší nemocnici do ukončení odborné přípravy. Dále je třeba vytvářet zaměstnancům příležitosti, aby neodcházeli za vizemi lepších podmínek jinam. Už během lékařského protestu naše představenstvo vydalo memorandum, které zaručovalo doktorům podmínky, o kterých na celostátní úrovni probíhaly politicko-diplomatické tance. Nemocnice v současné době zaměstnává 110 lékařů, za poslední období přišlo do nemocnice 20 nových kolegů, hlásí se řada dalších absolventů lékařských fakult. Ke spolupráci s nemocnicí by se dle mého názoru měli více přihlásit i ambulantní kolegové z regionu, kteří by se mohli více podílet na léčbě a ošetřování svých pacientů a také pomoci nemocnici se zajišťováním pohotovostních služeb. Tady máme rezervu.
Jak skončilo hospodaření NsP za rok 2010?
Výsledek hospodaření za uplynulý rok 2010 je vyrovnaný. Tento výsledek považuji za velmi výrazný úspěch. Připomínám, že po našem nástupu v říjnu 2009 byl předpoklad hospodářského výsledku pro rok 2010 ztráta 32 milionů korun. Sérií organizačních opatření, zvýšenou výkonností a zprůhledněním nákupů nemocnice se nám podařilo tuto ztrátu eliminovat. Za to děkuji všem zaměstnancům. Pro následující období a na rozdíl od předchozích let se nám podařilo získat dotace či jejich příslib ve výši až sto miliónů korun.
Co říkáte na úvahy, že by v České Lípě měla vzniknout střední zdravotnická škola?
O takovém záměru jsem ještě nebyl informován. Teoreticky vzato by to pro nemocnici mohlo být v budoucnosti přínosem. Přemýšlím-li nad tím, všechny argumenty, které si v hlavě skládám, jsou pozitivní a hovoří pro. Ano, nemocnici by tento záměr určitě přinesl prospěch a rozvoj.