Klíčová slova
chronická pánevní bolest • definice a terminologie • chronická prostatitida
Základní informace
Léčba pánevních bolestí je problém komplikovaný vzhledem k málo úspěšnému určování jejich patofyziologických příčin. Potíže se nejčastěji označují jako „intersticiální cystitida“ (IC) nebo „chronická prostatitida“ (CP). Tyto termíny odrážejí klinickou interpretaci symptomů popisovaných pacienty.
Zánět je intuitivně označován jako hlavní příčina, protože symptomy to naznačují. Použití přípony „itidy“ se zdá rozumné díky tomu, že se pro tuto příčinu nakonec podaří najít důkaz.
Diskutované stavy se diagnostikují na základě neúspěšného určování jakéhokoli projevu známé patologie. To nevylučuje následné odhalení prozatím neznámého patologického procesu; současné vyšetřovací metody mohou být příliš necitlivé.
Použitá terminologie tedy může být zavádějící, vychází však z vědeckého přístupu, který, i když nyní ustupuje, byl přesto historicky úctyhodný. Američtí pragmatičtí filozofové tvrdili, že teorie je pravdivá, pokud funguje.
Dnes vidíme, že teorie řešící chronické pánevní bolesti přestaly fungovat a je třeba je přehodnotit a současně upravit terminologii. Je třeba, aby do popisů byla zahrnuta i předchozí známá terminologie.
Faktu, že se jedná o skupinu skutečných chorob, nasvědčuje běžný výskyt komplexu symptomů, které jsou popisovány různými autory rozličných národností. To, že se skupina Evropanů může v tak složitém problému shodnout, naznačuje jeho životnost.
Definice chronických pánevních bolestí a terminologie
Chronické pánevní bolesti (CPP) jsou nemaligní bolesti pociťované ve strukturách spojených s pánví u mužů i žen. V případě dokumentovaných nocicepčních bolestí, které přecházejí v chronické, musí být bolesti trvalé či opakující se po dobu nejméně 6 měsíců.
Pokud jsou zaznamenány neakutní bolestivé mechanismy, bolesti lze považovat za chronické nezávisle na době jejich trvání. Ve všech případech mohou být spojeny s negativními kognitivními, behaviorálními či sociálními důsledky (nová definice).
Přípony „-algie“ a „-dynie“ se často používají jako prostředek k získání hmatatelné diagnózy pro pacienta, což samo o sobě může znamenat příspěvek k léčbě. V těchto pravidlech jsme však z důvodu jasnosti od těchto termínů upustili.
Současné definice odpovídají nejnovějším doporučením pro terminologii určené International Continence Society (ICS)(1) a využívají osovou strukturu klasifikace International Association for the Study of Pain (IASP) (Tab.1)(2).
Syndrom pánevních bolestí (CPPS) je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod pánevních bolestí spojených se symptomy, které naznačují špatnou funkci dolních cest močových, problémy sexuální, střevní či gynekologické. Není prokázána žádná infekce nebo jiná zřejmá patologie (převzato z ICS 2002)(1).
Syndrom bolestí močového měchýře jsou suprapubické bolesti související s plněním močového měchýře a spojené s dalšími symptomy, jako jsou zvýšená frekvence denního a nočního močení, bez prokázané infekce močových cest či jiné zřejmé patologie (ICS 2002)(1).
Syndrom bolestí močové trubice je výskyt opakujících se epizod bolestí močové trubice, obvykle při močení, při zvýšené denní frekvenci a nykturii, bez prokázané infekce či jiné zřejmé patologie (ICS 2002)(1).
Syndrom bolestí penisu je výskyt bolestí penisu, které nejsou primárně spojeny s močovou trubicí, bez prokázané infekce či jiné zřejmé patologie (nová definice).
Syndrom bolestí prostaty je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod bolestí spojených se symptomy, které signalizují špatnou funkci močového ústrojí a/nebo sexuální problémy. Není prokázána žádná infekce nebo jiná zřejmá patologie (nová definice).
Definice syndromu bolestí prostaty byla převzata z dohodnuté definice a klasifikace prostatitidy Národního ústavu zdraví (NIH)(3) a zahrnuje ty stavy, které jsou označovány jako „syndrom chronických pánevních bolestí“. Podle klasifikačního systému lze syndrom bolestí prostaty dále rozdělit na typ A - zánětlivý a B - nezánětlivý.
Syndrom bolestí šourku je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod bolestí spojených se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí nebo sexuální problémy. Není prokázána epididymo-orchitida nebo jiná zřejmá patologie (ICS 2002)(1).
Syndrom bolestí varlat je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod bolestí lokalizovaných při vyšetření ve varlatech a spojených se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí nebo pohlavní problémy. Není prokázána epididymo-orchitida či jiná zřejmá patologie (nová a specifičtější definice než syndrom bolestí šourku - Obr. 1).
Syndrom bolestí nadvarlat je výskyt přetrvávajících nebo opakujících se epizod bolestí lokalizovaných při vyšetření v nadvarlatech a spojených se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí či sexuální problémy. Není prokázána epididymoorchitida či jiná zřejmá patologie (nová a specifičtější definice než syndrom bolestí šourku (viz Obr. 1).
Syndrom bolestí po vazektomii je syndrom bolestí šourku, které následují po vazektomii (nová definice).
Syndrom bolestí spojených s endometriem jsou chronické či opakující se pánevní bolesti, kdy je přítomna endometrióza, avšak plně nevysvětluje všechny symptomy (nová definice).
Syndrom bolestí pochvy je výskyt přetrvávajících nebo opakujících se epizod bolestí spojených se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí nebo pohlavní problémy. Není prokázána infekce pochvy ani jiná zřejmá patologie (ICS 2002).
Syndrom bolestí vulvy je výskyt přetrvávajících nebo opakujících se epizod bolestí vulvy spojených buď s mikčním cyklem, nebo se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí či pohlavní problémy. Není prokázána žádná infekce či jiná zřejmá patologie (ICS 2002)(1).
Symptom generalizovaných bolestí vulvy (formálně dysestetická vulvodynie) označuje pálení či bolesti vulvy, jež nelze spolehlivě a přesně lokalizovat „mapováním“ bodovým tlakem pomocí aplikátoru s vatovým koncem či podobným nástrojem.
Může být postižena poševní předsíň, ale obtíže nejsou omezeny pouze na tuto oblast. Klinicky se mohou bolesti vyskytovat s provokací i bez ní (dotek, tlak či tření) (International Society for the Study of Vulvovaginal Disease (ISSVD 1999).
Syndrom lokalizovaných bolestí vulvy označuje bolesti, jež nelze spolehlivě a přesně lokalizovat mapováním bodovým tlakem na jednu či více částí vulvy. Klinicky se bolest vyskytuje jako výsledek provokace (dotek, tlak či tření) (ISSVD 1999).
Syndrom vestibulárních bolestí (dříve vulvární vestibulitida) označuje bolesti, které mohou být lokalizovány mapováním bodovým tlakem v jedné nebo více částech předsíně pochvy.
Syndrom bolestí klitorisu označuje bolesti, které mohou být lokalizovány mapováním bodovým tlakem v klitorisu.
Proctalgia fugax označuje silné a krátké epizody bolestí, které jakoby vycházely z konečníku a které vznikají v nepravidelných intervalech (IASP 1994)(2).
Syndrom anorektálních bolestí je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod bolestí konečníku, které jsou spojeny s určitými spouštěcími oblastmi konečníku/citlivostí a souvisejí se symptomy špatné funkce střev. Není prokázána žádná infekce nebo jiná zřejmá patologie (nová definice).
Anismus je výskyt análních bolestí souvisejících s procesem defekace, které vznikají tím, že příčně pruhované svalstvo pánevního dna včetně vnějšího análního svěrače nejsou schopny se uvolnit (nová definice).
Syndrom pudendálních bolestí jsou bolesti neuropatického typu, které vznikají v oblasti inervace pudendálního nervu a mají příznaky špatné funkce konečníku, močového ústrojí nebo sexuálních problémů. Není prokázána žádná zřejmá patologie.
Syndrom perineálních bolestí je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod perineálních bolestí, které souvisejí buď s mikčním cyklem, nebo jsou spojeny se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí nebo sexuální problémy. Není prokázána žádná infekce či jiná zřejmá patologie (ICS 2002)(1).
Syndrom bolestí svalstva pánevního dna je výskyt přetrvávajících či opakujících se epizod bolestí pánevního dna spojených se spouštěcími body, které souvisejí buď s mikčním cyklem, nebo se symptomy naznačujícími špatnou funkci močového ústrojí nebo sexuální problémy. Není prokázána žádná infekce či jiná zřejmá patologie (nová definice).
V současnosti neexistuje ideální klasifikace stavů, které lze považovat za syndromy chronických bolestí. Výše uvedené rozdělení je založeno na klasifikaci IASP(2). Většina terminologie vychází z klasifikace chronických bolestí ICS(1) se vstupy z ISSVD a speciální zájmové skupiny IASP, z Bolestí urogenitálního původu (PUGO) a Mezinárodní sítě specialistů pro bolest (SPIN). Hlavní rozpory v této oblasti se týkají toho, že bolesti mohou zahrnovat mnoho zdrojů, etiologií a mechanismů.
Člověk využívající výše uvedenou klasifikaci by měl začít vlevo v tabulce a postupovat doprava pouze tehdy, pokud je schopen skutečně a spolehlivě potvrdit patologii odpovídajícího systému a orgánu.
V mnoha případech se může dostat pouze k označení stavu jako syndromu pánevních bolestí. Např. v mnoha případech, kdy byla v minulosti porucha pacientů označena jako „prostadynie“, není možné kategoricky stanovit, že bolest vychází z prostaty a nikoliv z jiných zdrojů, jako jsou např. svaly pánevního dna.
Intersticiální cystitidu (IC) lze dobře definovat. Mnoho pacientů, u kterých byly obtíže dříve označovány jako IC, však neodpovídá výzkumným kritériím, a v důsledku toho je musíme označit jako pacienty se syndromem bolesti močového měchýře.
Termín „syndrom bolestí“ se používá tehdy, pokud lze dobře definovat primární patologii s jedním počátečním zdrojem. Pokud však stav pokračuje, jeho obraz se může komplikovat a zahrnovat více zdrojů a mechanismů. Stav se pak stává syndromem - komplexem symptomů a příznaků.
Osová klasifikace IASP se rozšiřuje nad a pod systém použitý zde a zahrnuje časové a etiologické charakteristiky a charakteristiky intenzity. Tyto parametry by také měly být zaznamenány pro kontrolu pacientů a výzkum.
Podle požadavku ISSVD by mělo být zaznamenáno, zda bolesti vznikají provokací, či nikoliv. Tento systém klasifikace by měl spojit zkušenosti specializovaných skupin. Ale bude třeba jej během několika příštích let výrazně upravit.
Chronická prostatitida
Prostatitida představuje nejasnou a špatně pochopenou chorobu, vzhledem k tomu, že její výzkum komplikuje omezený fyzický přístup ke žláze. Žádná jistota o její etiologii, nedostatek odlišujících klinických charakteristik a nejednotná diagnostická kritéria spolu se zdlouhavým průběhem léčby způsobují, že uspokojivé vysvětlení této choroby je daleko před námi.
U cca 5-10 % případů je u klinické prostatitidy prokázána bakteriální etiologie. Tam, kde laboratorní metody u zbylých 90 % případů neprokázaly, že je způsobena bakteriémií, je choroba klasifikována jako „chronická nebakteriální prostatitida“ či „prostatodynie“(4, 5, 6).
Fakt, že její symptomy nutně neukazují na izolovanou chorobu prostaty, vedl k jejímu přejmenování na „chronickou prostatitidu spojenou se syndromem chronických pánevních bolestí“ (CPPS), což je nový termín používaný u pacientů se symptomatickou prostatitidou nebakteriálního původu (Tab. 2)(7). Pro větší jasnost a srozumitelnost bude v tomto pojednání používána starší terminologie.
Definice
Chronická prostatitida spojená se syndromem chronických pánevních bolestí je definována jako potíže či bolesti v pánevní oblasti se sterilními kulturami vzorků a nevýznamnými počty bílých krvinek ve vzorcích specifických pro prostatu, zejména v semeni, vyloučených sekrecích prostaty (EPS) a moči odebrané po masáži prostaty (VB)(7) (viz Tab. 2).
Podle nové klasifikace Národního ústavu pro diabetes a choroby trávení a ledvin (NIDDK) je chronická prostatitida spojená se syndromem chronických pánevních bolestí definována jako kategorie IIIB(8).
Patogeneze
Etiologie a patofyziologie chronické prostatitidy zůstává záhadou. Akutní bakteriální prostatitida je jiný chorobný proces než syndromy chronické prostatitidy. Jak tomu často bývá u syndromu chronických pánevních bolestí, i zde převládají hypotézy nepodložené podstatnými důkazy.
Pacienti se syndromem chronických pánevních bolestí nevykazují žádné projevy zánětu. Netrpí uretritidou, urogenitální rakovinou, zúžením uretry či neurologickou chorobou postihující močový měchýř. Skutečně nevykazují zřejmé onemocnění ledvinového ústrojí(7).
K popisu etiologie chronické prostatitidy bylo navrženo několik hypotéz. Někdo tvrdí, že bolesti a následné symptomy podrážděného a ztíženého močení mohou být vyvolány obstrukcí dolních cest močových v souvislosti s problémy hrdla močového měchýře, špatnou funkcí svěrače detrusoru, zúžením močové trubice či poruchou močení ve smyslu obstrukce(9, 10, 11).
Jiní popsali, že reflux moči do ductus deferens uvnitř prostaty byl způsoben vysokým tlakem, turbulentním močením v kombinaci s anatomickou abnormalitou(12, 13).
Mikrobiologická etiologie je považována za rozumný předpoklad. U některých komenzálů dolních cest močových, kteří byli považováni za neškodné, bude možná zjištěno, že jsou patogeničtí. Citlivější izolační metody možná odhalí zatím nezachycené původce infekcí(7).
Někteří autoři označují za původce nebakteriální prostatitidy imunologické procesy, precipitaci nerozpoznaným antigenem či autoimunitní proces(14, 15). Reflux moče do vývodu ductus deferens prostaty by mohl stimulovat sterilní zánětlivou odpověď(13). Také nervosvalová etiologie našla názorovou podporu(16,17). Tyto symptomy mohou představovat typ reflexivní sympatické dystrofie perinea a pánevního dna.
Diagnóza
Navzdory tomu, co naznačuje název, je chronická prostatitida symptomatickou diagnózou. Může být diagnostikována na základě tříměsíčního trvání genitourinárních bolestí a absence dalších patologií dolních cest močových popsaných výše.
Určení závažnosti této choroby, jejího průběhu a odpovědi na léčbu lze provést pouze pomocí ověřeného postupu hodnocení symptomů(18, 19). Kromě toho může být užitečné zhodnocení kvality života.
Bylo zjištěno, že chronická prostatitida zasahuje do kvality života podobně jako akutní infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris či Crohnova choroba(20, 21). Spolehlivými a platnými indexy symptomů a kvality života jsou Index symptomů prostatitidy NIH (CPSI, Tab. 3) a Mezinárodní hodnocení prostatických symptomů (IPSS)(22).
Urodynamické studie ukazují u chronické prostatitidy sníženou rychlost průtoku moči, neúplné uvolnění hrdla močového měchýře a prostatické močové trubice a také abnormálně vysoký tlak uzavírání močové trubice v klidovém stavu. Uvolnění vnějšího svěrače močové trubice při močení je normální(23).
Laboratorní diagnóza je založena na testu čtyř skel pro lokalizaci baktérií („zlatý standard“). Tento test je však příliš složitý, aby jej mohla využívat většina praktických urologů(7). Mikroskopické nálezy vyloučených sekretů prostaty vykazují množství leukocytů a makrofágů obalených lipidy.
Mikroskopií nebo kultivací však nebyl odhalen žádný organismus a vzorek měchýře je sterilní. Účinnost diagnostiky lze úsporně zvýšit jednoduchou procedurou (test dvou skel)(24).
Příznaky spojené s chronickou prostatitidou jsou v Tab. 3 a přehled diagnostického hodnocení chronické prostatitidy je uveden na Obr. 2.
Léčba
Příčina chronické prostatitidy (syndrom kategorie IIIB) není známa, takže příčinná léčba představuje problém a mnoho léčebných postupů je založeno pouze na empirii. Vyléčení je často nereálným cílem, takže jedinou cestou ke zlepšení kvality života je zmírnění symptomů(25).
Přehled literatury ukazuje, že symptomy zlepšují alfa-blokátory, svalové relaxanty a různé druhy fyzikální terapie(25).
Uvádí se, že svalové relaxanty (diazepam, baklofen) pomáhají tehdy, je-li špatná funkce svěrače či vznikají-li křeče svalů pánevního dna/perinea, ale nebyly provedeny žádné prospektivní klinické testy k potvrzení této teorie.
Omezené studie s alfa-blokátory ukazují, že klinické zlepšení je patrné u 48-80 % případů(26, 27). Zlepšený výkon močení blokováním receptorů alfa v hrdle močového měchýře a prostatě může zmírnit některé ze symptomů.
Uvádí se, že tyto symptomy zlepšuje také podpůrná léčba jako např. biofeedback, relaxační cvičení, změna životního stylu (tj. dieta, přerušovaná jízda na kole), akupunktura, masážní léčba, chiropraktická léčba či meditace(7, 25).
U některých pacientů bylo pozorováno zlepšení při antimikrobiální léčbě(3), doporučuje se proto pokusná léčba antibiotiky(28, 34). Pacienti, kteří reagují na antibiotika, by měli být léčeni 4-6 týdnů nebo dokonce i déle.
Pokud po ukončení léčby vznikne recidiva, měla by být znovu zavedena antimikrobiální léčba nízkými dávkami a mělo by se v ní pokračovat, dokud je účinná. Dlouhodobé výsledky s trimetoprim-sulfametoxazolem byly nepřesvědčivé(28). Výsledky léčby chinolonem, včetně norfloxacinu, ciprofloxacinu a ofloxacinu, jsou zřejmě nadějnější(29, 30, 31).
U většiny pacientů s prostatitidou se podávají analgetika, ale údaje o jejich dlouhodobé účinnosti jsou omezené(25).
U některých pacientů může mít příznivé účinky nesteroidní protizánětlivá léčba. Prospěšné mohou být imunitní modulace inhibitory cytokinů či jiné postupy. Před doporučením takové léčby je však třeba provést odpovídající testy(32).
Některé omezené pilotní studie s inhibitory 5alfa-reduktázy nasvědčují tomu, že finasterid by mohl příznivě ovlivňovat močení a bolesti(33, 34).
Anticholinergní látky jsou prospěšné při snižování dráždivých symptomů při močení a napomáhají normální sexuální aktivitě(35). Byly popsány pozitivní účinky fytoterapie(36) a pentosanpolysulfátu.
Tyto možnosti je však třeba zhodnotit v prospektivních studiích, než je bude možno doporučit. Uvádí se, že léčba teplem, jako např. transrektální hypertermií(37) a transuretrální termoterapií, vyvolává u některých pacientů příznivé účinky(38).
Chirurgické zákroky, jako např. transuretrální incize hrdla močového měchýře(10), radikální transuretrální resekce prostaty(39) či zejména radikální prostatektomie, hrají velmi omezenou roli a vyžadují další specifické indikace(25). Algoritmus vyšetření a léčby pacientů s chronickou prostatitidou je na Obr. 3.
V poslední době se zaznamenávají dobré výsledky po obstřiku oblasti nervus pudendalis v oblasti Alcockova kanálu, kde se předpokládá, že dochází k útisku průchodu tohoto nervu a tím k neuralgickým projevům v oblasti jeho inervace - v oblasti perinea, konečníku, skrota, penisu, u ženy v oblasti labia majora a klitoris(40) - Obr. 4.
1, 2Doc. MUDr. Michael Urban
e-mail: urbanm@fnkv.cz
1, 2MUDr. Jiří Heráček
1Univerzita Karlova v Praze, 3. LF a FNKV, Urologická klinika
2Androgeos - Soukromé urologické a andrologické centrum, Centrum pro léčbu chronické pánevní bolesti
*
Literatura
1. ABRAMS, P., CARDOZO, L., FALL, M., et al. The standardisation of terminology of lower urinary tract function: report from the Standardisation Subcommittee of the International Continence Society. Am J Obstet Gynecol, 2002, 187, p. 116-126.
2. MERSKEY, H., BOGDUK, N. Classification of Chronic Pain. Descriptions of Chronic Pain Syndromes and Definitions of Pain Terms. IASP Press 2002.
3. KRIEGER, JN., NYBERG, L. Jr, NICKEL, JC. NIH consensus definition and classification of prostatitis. JAMA, 1999, 282, p. 236-237.
4. de la ROSETTE, JJ., HUBREGTSE, MR., MEULEMAN, EJ., et al. Diagnosis and treatment of 409 patients with prostatitis syndromes. Urology, 1993, 41, p. 301307.
5. MEARES, EM. Jr. Prostatitis. Med Clin North Am, 1991, 75, p. 405-424.
6. BRUNNER, H., WEIDNER, W., SCHIEFER, HG. Studies on the role of Ureaplasma urealyticum and Mycoplasma hominis in prostatitis. J Infect Dis, 1983, 147, p. 807-813.
7. NICKEL, JC., WEIDNER, W. Chronic prostatitis: Current Concepts and antimicrobial therapy. Infect Urol, 2000, 13, p. 22.
8. NICKEL, JC. Prostatitis: myths and realities. Urology, 1998, 51, p. 362-366.
9. BARBALIAS, GA., MEARES, EM. Jr, SANT, GR. Prostatodynia: clinical and urodynamic characteristics. J Urol, 1983, 130, p. 514-517.
10. KAPLAN, SA., TE, AE., JACOBS BZ. Urodynamic evidence of vesical neck obstruction in men with misdiagnosed chronic nonbacterial prostatitis and the therapeutic role of endoscopic incision of the bladder neck. J Urol, 1994, 152, p. 2063-2065.
11. MURNAGHAN, GF., MILLARD, RJ. Urodynamic evaluation of bladder neck obstruction in chronic prostatitis. Br J Urol, 1984, 56, p. 713-716.
12. BLACKLOCK, NJ. Anatomical factors in prostatitis. Br J Urol, 1974, 46, p. 47-54.
13. KIRBY, RS., LOWE, D., BULTITUDE, MI., SHUTTLEWORTH, KE. Intraprostatic urinary reflux: an aetiological factor in abacterial prostatitis. Br J Urol,1982, 54, p. 729-731.
14. DOBLE, A., WALKER, MM., HARRIS, JR., et al. Intraprostatic antibody deposition in chronic abacterial prostatitis. Br J Urol, 1990, 65, p. 598-605.
15. SHORTLIFFE, LM., WEHNER, N. The characterization of bacterial and nonbacterial prostatitis by prostatic immunoglobulins. Medicine (Baltimore), 1986, 65, p. 399-414.
16. ANDERSEN, JT. Treatment of prostatodynia. In NICKEL, JC. (Ed.), Textbook of Prostatitis. London : ISIS, 1999.
17. EGAN, KJ., KRIEGER, JL. Chronic abacterial prostatitis - a urological chronic pain syndrome? Pain, 1997, 69, p. 213-218.
18. BARRY, MJ., FOWLER, FJ. Jr., O’LEARY, MP., et al. The American Urological Association symptom index for benign prostatic hyperplasia. The Measurement Committee of the American Urological Association. J Urol, 1992, 148, p. 1549-1557; discussion p. 1564.
19. NICKEL, JC. Effective office management of chronic prostatitis. Urol Clin North Am, 1998, 25, p. 677-684.
20. WENNINGER, K., HEIMAN, JR., ROTHMAN, I., et al. Sickness impact of chronic nonbacterial prostatitis and its correlates. J Urol, 1996, 155, p. 965-968.
21. McNAUGHTON-COLLINS, M., O’LEARY, MP., LITWIN, MS. Quality of life is impaired in men with chronic prostatitis results from the NIH Cohort study (abstract). J Urol, 2000, 163 (Suppl.), 23 p.
22. MEBUST, WK., BOSCH, R., DONOVAN, J., et al. Symptom evaluation, quality of life and sexuality. In COCKETT, ATK., KHOURY, S., ASO Y (Eds), Proceedings, The 2nd consultation on benign prostatic hyperplasia (BPH), Paris 1993. Scientific Communication International Ltd., Channel Islands, 1993, 129 p.
23. MEARES, EMJ., MINICH, W. Prostatodynia: clinical findings and rationale for treatment. In WEIDNER, W., BRUNNER, H., KRAUSE, W., ROTHAUGE, CJ. (Eds), Therapy of Prostatitis. Zuckschwerdt Verlag, 1986, 207 p.
24. NICKEL, JC. The Pre and Post Massage Test (PPMT): a simple screen for prostatitis. Tech Urol, 1997, 3, p. 38-43.
25. NICKEL, JC. Prostatitis: evolving management strategies. Urol Clin North Am, 1999, 26, p. 737-751.
26. de la ROSETTE, JJ., KARTHAUS, HF., VAN KERREBROECK, PE., et al. Research in „prostatitis syndromes“: the use of alfuzosin (a new alpha 1-receptor-blocking agent) in patients mainly presenting with micturition complaints of an irritative nature and confirmed urodynamic abnormalities. Eur Urol, 1992, 22, p. 222-227.
27. NEAL, DE. Jr., MOON, TD. Use of terazosin in prostatodynia and validation of a symptom score questionnaire. Urology, 1994, 43, p. 460-465.
28. DRACH, GW. Trimethoprim-sulfamethoxazole therapy of chronic bacterial prostatitis. J Urol, 1974, 111, p. 637-639.
29. MEARES, EM. Long-term therapy of chronic bacterial prostatitis with trimethoprimsulfamethoxazole. Can Med Assoc J, 1975, 112, p. 22-25.
30. SCHAEFFER, AJ., DARRAS, FS. The efficacy of norfloxacin in the treatment of chronic bacterial prostatitis refractory to trimethoprim-sulfamethoxazole and/or carbenicillin. J Urol, 1990, 144, p. 690-693.
31. CHILDS, SJ. Ciprofloxacin in treatment of chronic bacterial prostatitis. Urology, 1990, 35, p. 15-18.
32. CANALE, D., SCARICABAROZZI, I., GIORGI, P., et al. Use of a novel non-steroidal anti-inflammatory drug, nimesulide, in the treatment of abacterial prostatovesiculitis. Andrologia, 1993, 25, p. 163-166.
33. GOLIO, G. The use of finasteride in the treatment to chronic nonbacterial prostatitis. Abstacts of the 49th Annual Meeting of the Northeastern Section of the American Urological Association, Phoenix, AZ, 1997, 128 p.
34. HOLM, M., MEYHOFF, HH. Chronic prostatic pain. A new treatment option with finasteride? Scand J Urol Nephrol, 1997, 31, p. 213-215.
35. MEARES, EJ. Prostatitis and related disorders. In WALSH, PC., RETIK, AB., STAMEY, TA., VAUGHAN, EDJ. (Eds), Campbell’s Urology. Philadelphia : W. B. Saunders, 1992, 807 p.
36. BUCK, AC., REES, RW., EBELING, L. Treatment of chronic prostatitis and prostatodynia with pollen extract. Br J Urol, 1989, 64, p. 496-499.
37. KAMIHIRA, O., SAHASHI, M., YAMADA, S., et al. Transrectal hyperthermia for chronic prostatitis. Nippon Hinyokika Gakkai Zasshi, 1993, 84, p. 1095-1098.
38. CHOI, NG., SOH, SH., YOON, TH., SONG, MH. Clinical experience with transurethral microwave thermotherapy for chronic nonbacterial prostatitis and prostatodynia. J Endourol, 1994, 8, p. 61-64.
39. BARNES, RW., HADLEY, HL., O’DONOGHUE, EP. Transurethral resection of the prostate for chronic bacterial prostatitis. Prostate, 1982, 3, p. 215-219.
40. ROBERT, R., LABAT, JJ., BENSIGNOR, M. et al. Decompression and transposition of the pudendal nerve in pudendal neuralgia: A randomized controlled trial and long-term evaluation. European Urology, 2005, 47, p. 403-408.
**