OTÁZKA: Vy jako primář Emergency stojíte v čele pracoviště určeného pro první akutní kontakt v ÚVN. Když se stane nehoda, první cesta vede k vám…
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Ale nejsou to jen dopravní nehody. Jde o všechny akutní případy všech odborností, především však chirurgické, interní, neurologické a traumatologické. Tedy například infarkty myokardu, dušnost, bolesti břicha a veškeré úrazy.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Co vás sem a k medicíně vlastně přivedlo? Chtěl jste být lékařem už jako kluk, měl jste své vzory třeba v rodině?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Nechci, aby to znělo jako klišé, ale zhruba od 14 let jsem chtěl dělat medicínu, i když z rodiny se jí nikdo nevěnoval ani k ní neměl vztah. Mě vždycky táhly přírodní vědy. Na gymnáziu jsem sice měl celkem dobrý průměr, ale zato špatné známky z matematiky. Na vysokou školu jsem se hlásil v roce 1988 – v minulém režimu bych se asi na civilní medicínu nedostal, zkusil jsem tedy vojenskou v Hradci Králové a vyšlo to. Tenkrát tam brali s průměrem do dvou, což jsem splnil, ani ta trojka nebo čtyřka z matematiky mi to nezkazila. Jsem za to do dneška moc rád, protože mě jednak armáda lákala a navíc v Hradci byla a je výjimečná lékařská fakulta – stále tvrdím, že nejlepší v republice.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Kam jste zamířil po promoci?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Moje první působiště? Po promoci jsem musel nastoupit do Ústřední vojenské nemocnice na 2,5leté postgraduální studium a po jeho ukončení jsem nastoupil k vojenskému útvaru, kde jsem tři roky dělal praktického lékaře na posádce v Praze. Po této době jsem se vrátil zpět do ÚVN Praha – tenkrát to bylo chirurgické oddělení vedené primářem Lednickým a následně chirurgická klinika vedená panem profesorem Ryskou. Přesně před rokem jsem přestoupil na Emergency s tím, že na chirurgii stále sloužím, operuji a mám poradnu.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Jste pracoviště prvního kontaktu, jakousi bránou do ÚVN. Vzpomněl byste si na svého prvního pacienta, kterého vám na Emergency přivezli?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Tak to je těžké. Už jsem v ÚVN 11 let, my z chirurgie jsme vždy na Emergency sloužili a těch pacientů je velké množství.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Často se setkáváte i s beznadějnými případy. Když přijde těžká havárie, jak na to reagujete? Poznáte okamžitě, zda pacient má naději na přežití, nebo ne?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Ne. Někdy se stane, že pacient přijede zdánlivě úplně v pořádku, komunikuje s vámi, vypadá, že mu v zásadě nic není, a během několika málo desítek minut se jeho stav tak zhorší tak, že ho za půl hodiny resuscitujeme. Tady to chce sehraný tým, nic se nesmí podcenit. Někdy naopak přijede na první pohled beznadějný případ, a za pár dní ho potkáte, jak odchází domů.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Ani sebemodernějšími přístroji a vyšetřeními se tudíž nedá odhalit, jak se bude pacientův stav vyvíjet?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Samozřejmě máme přesně dané standardy, protokol příjmu pacienta, popis, co se stalo (pád z výšky, autonehoda, pád z koně, jakékoli vysokoenergetické poranění), máme přesně daný algoritmus, co se u takového případu musí dělat. To vše je hotové do půl hodiny a pak už je jenom na nás, jakou taktiku dalšího postupu zvolíme.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Stane se, že pacient odmítne určitý typ léčby, dejme tomu akutní operaci?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
To se u akutních případů stává málokdy, je to opravdu výjimečné. Pokud je pacient při vědomí, není pod vlivem alkoholu, omamných látek nebo pod vlivem úrazu, při kterém je ovlivněno vědomí, operaci provedeme, ale vždy musíme mít jeho písemný souhlas. Pakliže se jedná o pacienta v bezvědomí či s narušenými kognitivními funkcemi nebo o nebezpečí z prodlení u život ohrožujících stavů, informovaný souhlas nepožadujeme. U dětí je tomu tak, že souhlas dávají rodiče. My se však v ÚVN dětem primárně nevěnujeme, pouze mladistvým ve věku od 15 do 18 let.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Existuje u vás věkové omezení k provedení určitého zákroku? Mám například zkušenost, že v jedné nemocnici odmítli operovat pacienta s odůvodněním, že je příliš starý – konkrétně se jednalo o 67letého muže s vyhřezlou ploténkou.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Ne, nic takového. Praha 6 je, co se týče věkového složení obyvatel, velmi stará, proto k nám chodí mnoho pacientů ve vysokém věku, 70, 80 i více let. Samozřejmě se musí zvážit pooperační riziko, to znamená, zda je pacient schopen operaci a hlavně pooperační průběh zvládnout. Ale každopádně je rozdíl v přístupu k pacientovi v provedení akutní, život zachraňující operace nebo v provedení plánované, tedy elektivní operace.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Jaké nejzávažnější plánované operace v ÚVN provádíte?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
To se dá těžko říci, protože v ÚVN je celé spektrum chirurgických oborů. Co se týče chirurgické kliniky, zabýváme se zde především zhoubnými a nezhoubnými chorobami jater, slinivky břišní, žlučových cest, tenkého a tlustého střeva, prsní a štítné žlázy a mnoha dalšími elektivními operacemi. V ÚVN je dále řada pracovišť s vynikající úrovní, pověstí a erudicí personálu – například neurochirurgie, ortopedie-traumatologie nebo oční.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Mnozí pacienti si velmi často stěžují, že musejí dlouho – měsíce, někdy i roky – čekat například na náhrady kloubů, endoprotézy. Jak je tomu u vás?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Já mám atestaci z chirurgie, a co se týče endoprotéz, to je záležitost ortopedicko-traumatologické kliniky. Z vlastní zkušenosti ale vím, že v ÚVN jsou čekací termíny velice přijatelné, v řádu měsíců. Souhlasím však s vámi, že někde se to skutečně táhne i roky. Vše záleží především na smlouvách a platbách od zdravotních pojišťoven.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Než jsme se dostali k chirurgii, stačil jste si postěžovat, jak vás zdravotní pojišťovny nutí stále více šetřit. Jak to tedy je?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Peníze nejsou a nebudou! Nejsou v celé společnosti a nejsou samozřejmě ani ve zdravotních pojišťovnách, je to velký problém. Česká medicína je na tak vysoké úrovni a tak drahá, že ekonomická síla společnosti ji nemůže utáhnout. Říkám to i proto, že se stále povídá jen o lékařích, že chtějí dostat přidáno, ale tak tomu není. Procestoval jsem kus světa a Česká republika je krásné místo k žití – nemáme tu války, funguje elektřina, pitná voda, máme co jíst, je tu relativně bezpečno… sice si pořád na něco stěžujeme, ale přitom žijeme na té lepší části planety, to je bez diskuse.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Znáte poměry za hranicemi, je tedy naše medicína srovnatelná i s vyspělejšími zeměmi?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Státní zdravotnictví, srovnáme-li jej s Velkou Británií nebo Spojenými státy americkými, je u nás na stejné úrovni a často i v mnoha ohledech lepší. Něco jiného jsou ovšem soukromé kliniky. V České republice je všechno „na pojišťovnu“, což mění celý pohled na věc. A teď si ještě vezměte „odvrácenou tvář“ planety. Já byl čtyři měsíce v Iráku, teď mě čeká Afghánistán, tam jsou ti lidé chudáci, kteří se musejí postarat sami o sebe. S kamarády jsem byl skoro dva měsíce v Jižní Africe, Botswaně, Zambii, Namibii, to je to samé. Jedině Botswana a Jihoafrická republika mají medicínu na slušné úrovni, ale zase ne tu státní. Státní zdravotnictví je tam na úrovni našich horších okresních nemocnic v 80. letech. Navíc je tam více než 60 % pacientů HIV-pozitivních. Vůbec si nemáme na co stěžovat.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: V něčem s vámi ale souhlasit nemohu. Zejména mladí lékaři si oprávněně stěžují na opravdu špatné finanční ohodnocení.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Ano, špatně se začíná. Skončíte školu ve 25 letech – lékařů je podle mého názoru dost, a je proto strašně obtížné prosadit se v těch atraktivnějších oborech, jako je třeba chirurgie. Tady musíte mít buď talent, nebo ostré lokty, případně už během studia chodit „fiškusovat“ a koukat starším kolegům pod ruce, abyste po škole přišli připravení. Samozřejmě platy mladých jsou mizerné, to je pravda. Když si vezmete šikovného řemeslníka, ten už má za sebou několik let praxe a slušně vydělává. Doktor začíná a strašně dlouho se jeho finanční situace nezmění, ale koneckonců učitelé jsou na tom stejně, ne-li ještě hůř. Je fakt, že my sloužíme, takže nějaké peníze navíc máme, zároveň však strávíme v práci poměrně hodně času navíc. Máme prostě dva úvazky. Starší kolegové, kteří mají třeba pět let před důchodem, si spočítali, že podle počtu odpracovaných hodin už v tom důchodu dávno mohli být. Obecně jsou u nás vysokoškolsky vzdělaní lidé zaměstnaní ve státním sektoru finančně honorováni nekvalitně.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Pak se však mladým nemůžeme divit, že odcházejí pracovat do zahraničí, jako třeba před časem v akci „Děkujeme, odcházíme“. Kolik mladých dalo výpověď vám?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Přiznám se, že v naší nemocnici nevím o nikom. Jestli někdo odešel, tak proto, že chtěl nasbírat zkušenosti, ale kromě jednoho se všichni zase vrátili do Česka.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Což je jednoznačně dobře, když získají zkušenosti a přinesou je domů.
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Ano, naučí se jazyk, zjistí, že je to tam často horší než u nás, a vrátí se. (smích) Já jsem ale dalek souhlasit s tím, jak si čelní představitelé České lékařské komory stěžují, že jsme na tom jako lékaři strašně špatně, jací jsou doktoři chudáci a tak dále. Nejsme žádní chudáci, nicméně mohlo by to být samozřejmě lepší.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Když čteme inzeráty v odborném tisku, nemocnice v pohraničí neustále shánějí lékaře, vy přitom zároveň říkáte, že je jich u nás dost. Není to také tím, že mladým se nechce z velkých měst?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
To je také jeden z důvodů, ale v příhraničí je spíš problém, že lékaři jdou raději do Německa nebo Rakouska. Tam sice často dělají horší práci, protože tamní sestry mají méně pravomocí než u nás a mladý český doktor tak často zastává i jejich práci, ale zato za trojnásobný plat než doma. Takže když bydlí kousek od hranic a vyplatí se mu jezdit tam. Státní zdravotnictví je u našich sousedů naopak na vysoké úrovni.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Vám se také nejvíce líbí v Praze, nebo máte nějaký sen, který byste si rád splnil?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Mám. Víte, já třeba velice obdivuju lékaře z vesnic. Mám ještě atestaci ze všeobecného lékařství a moc rád bych se k tomu vrátil, až bych tady v ÚVN za několik let skončil. Můj velký sen je dělat na malém městečku, kde máme s manželkou domek, v Hořicích v Podkrkonoší, praktického lékaře, jeden den v týdnu bych jezdil se záchrankou a jeden den bych chodil operovat. Byl bych jako pan Hrušínský ve „Vesničce mé střediskové“. Ideální, ne? (smích) Je mi 42 let a před padesátkou bych to moc rád zrealizoval.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Opusťme nyní zdravotnictví a věnujme se vám a vašim zálibám. O některých už jsme se zmínili, takže čím se bavíte, když máte volno?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
O hokeji jsme náš rozhovor začali – já jsem fanda Litvínova a Mostu, tam jsem začínal a řada mých kamarádů a spolužáků to dotáhla až do reprezentace. Ze zámořských týmů fandím New York Rangers, ten dres tu ostatně taky vidíte. Pak rád čtu, hlavně historické a válečné romány. Doma si pouštím válečné filmy a rád chodím do kina. Mám jednu nevýhodu, vlastně je to výhoda. Já si ty filmy nepamatuju, nevím, jak se jmenují, a zapomínám, o čem jsou. Na rozdíl od manželky se na ně za rok dívám znovu jako na premiéru. Fascinující je pro mě seriál „30 případů majora Zemana“. To jsem viděl snad stokrát, některé repliky znám nazpaměť a moji kamarádi měli restauraci, která už bohužel skončila, jmenovala se „U majora Zemana“ – scházeli se v ní herci i fanoušci tohoto seriálu a bylo to fajn. Odreaguju se i hudbou, rád si pustím Kabáty nebo Rammsteiny, ale třeba i Franka Sinatru. S manželkou cestujeme nebo jen tak chodíme ven do přírody, někdy zajdeme „na jedno“ (i když nejsem pivař), ale jsme spíše takoví „liďáci“, do trojky nebo čtyřky. Mám řadu kamarádů, kteří mají takové obyčejné hospůdky, a prozradím vám svoji oblíbenou: U Matoušků na růžku, právě v Hořicích v Podkrkonoší. Mám rád jihoamerické rumy, guatemalské jsou úžasné. No a dobré jídlo, což je na mně vidět – budete se smát, ale miluju míchaná vajíčka a tatarák. A pozor! Sportuju. Jezdím na skútru. Motorismus je také sport… Jinak také velmi rád relaxuji při práci na zahradě a při zvelebování rodinného domu.
28.1.2013 11:24:34
OTÁZKA: Nemáte na skútru strach, když vidíte úrazy z motorek?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Pavel Kupka
Ne, já mám sice terénní skútr, ale jezdím maximálně padesátkou, mám helmu a hlavně jsem opatrný.
28.1.2013 11:24:34