Chraňte své pracovníky, přikazuje zákoník práce zaměstnavatelům. Jak přesně si má počínat specialista na bezpečnost práce, ale zákoník neříká. Zaměstnavatelům nezbývá než číst nezávazné návody.
Novela zákoníku práce č. 155/2000 Sb. rozšířila povinnosti zaměstnavatelům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících (BOZP). Opatření zaměstnavatele mají předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Tyto úkoly plní v případě, že je k tomu odborně způsobilý, sám zaměstnavatel. Pokud způsobilý není, je nutné v souladu s § 132b zákoníku práce ustanovit odborně způsobilého zaměstnance. Tím se může stát zaměstnanec v pracovním poměru nebo odborná firma.
Kvalifikační předpoklady odborně způsobilého zaměstnance opět stanoví zákoník práce: dosažení osmnácti let, získání odborného vzdělání a doby odborné praxe. Bližší podmínky mělo stanovit nařízení vlády. Bohužel toto nařízení vlády dosud nevyšlo a v dohledné době se jeho vydání nepředpokládá. Proto byl zatím alespoň vypracován právně nezávazný dokument, který vydal Český úřad bezpečnosti práce (Bezpečnostně-technické požadavky: BTP 0011/01, část 2: Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku. Odborná způsobilost osob pro prevenci rizik a rozsah jejich činností).
Dokument alespoň konkretizuje, co lze pokládat za splnění odborného vzdělání a jaké povinnosti by měl odborně způsobilý zaměstnanec plnit. Bezpečnostně-technické požadavky jsou schváleným praktickým návodem orgánů státního odborného dozoru k zajištění BOZP ve firmách.
Odborná osoba pro oblast BOZP je často zkresleně označována jako bezpečnostní technik. Tento zaměstnanec by měl být především odborným poradcem vedení firmy. Musí mít nejen znalosti a informace z oblastí technických, ale i z oblastí hygieny práce, ergonomie, pracovního lékařství, práva, statistiky, ekonomie, požární ochrany, estetiky, psychologie, pedagogiky, ekologie a musí umět s nimi pracovat.
Důležitější než jeho označení je ale jeho postavení ve firmě. Pokud má připravovat podnikové směrnice, provádět nezávislou kontrolní činnost a stanovovat návrhy opatření k odstranění zjištěných závad, je třeba, aby byl podřízen nejvyššímu vedení firmy. Za nedostatky v oblasti BOZP vždy odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec.
Dokument Bezpečnostně-technické požadavky ve svém článku 5 definuje odborně způsobilou osobu, respektive zaměstnance podle § 132b zákoníku práce, jako středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělanou osobu, která má:
ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru bezpečnosti práce, nebo
ukončené postgraduální nebo pomaturitní studium v oboru bezpečnosti práce, nebo
certifikát o odborné způsobilosti v oboru bezpečnosti práce vydaný akreditovanou osobou k certifikaci personálu podle ČSN EN 45 013, nebo
doklad o úspěšné zkoušce inspektora státního odborného dozoru nad bezpečností práce a ten již není státním zaměstnancem, nebo
doklad o rekvalifikaci v oboru bezpečnosti práce vydaný na základě vyhlášky MPSV č. 21/ /1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky MPSV č. 324/ /1992 Sb., nebo
doklad o absolvování odborného kurzu pro bezpečnostní techniky podle schválených projektů a pověření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Českým úřadem bezpečnosti práce.
Je zřejmé, že k tomu, aby pověřený pracovník mohl provádět zákoníkem práce požadované činnosti odborně způsobilého zaměstnance v oblasti prevence rizik, nestačí absolvovat jakýkoliv kurz pro „bezpečnostní techniky“.
Zaměstnavatel, který chce mít zajištěny tyto úkoly „dodavatelsky“, by si měl vyžádat nejen živnostenský list, ale i osvědčení o odborné způsobilosti osob, které u něj budou přímo zajišťovat úkoly v prevenci rizik. Posléze ve výběrovém řízení upřednostnit tu firmu, která bude schopna předložit osvědčení odpovídající výše uvedeným požadavkům.
Za hlavní úkol v prevenci rizik pro odborně způsobilé zaměstnance BTP považují napomáhání zaměstnavateli ve vyhledávání rizik, zjišťování jejich zdrojů a příčin, hodnocení rizik, navrhování opatření k jejich odstranění. Například jde o zpracování odborného posudku pracovišť a činností firmy. Ten je základním „stavebním kamenem“ zajišťování povinností v oblasti BOZP; prováděn má být vždy, když dojde k zásahu, který by mohl změnit vnímání rizika při práci. Odborně způsobilý zaměstnanec v prevenci rizik především:
radí zaměstnavateli a ostatním vedoucím zaměstnancům, např. při projekci, výstavbě a provozu podnikových zařízení, výběru strojů, zařízení, materiálů a látek, vypracování pracovních postupů, vytváření pracovišť s ohledem na uspořádání, vybavení a udržení vhodného pracovního prostředí,
ověřuje, zda výrobní a pracovní prostředky a zařízení při jejich přejímání a uvádění do provozu odpovídají požadavkům z hlediska zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce,c
ověřuje zásady bezpečnosti práce a úrazové prevence tím, že např. organizuje po odborné metodické stránce pravidelně kontrolu jednotlivých pracovišť (nejméně jednou v roce musí být na všech pracovištích organizovány prověrky BOZP), předkládá návrhy opatření na odstranění zjištěných nedostatků a spolupracuje při jejich realizaci (rozhodování o tom, jaká opatření budou přijímána, je plně v kompetenci zaměstnavatele), vyšetřuje nebo spolupracuje při vyšetřování příčin vzniku pracovních úrazů, eviduje pracovní úrazovost v podniku,
spolupracuje při školení a zacvičování,
vyjadřuje se k obsahu dohod při zadávání zakázek z hlediska bezpečnosti práce a spolupracuje při získávání podkladů a předávání informací o rizicích, plní-li úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti,
spolupracuje s lékařem závodní preventivní péče, se kterým musí mít uzavřenu smlouvu každý zaměstnavatel, a se zástupci zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Ke čtvrtému bodu ještě osobně doplňuji: A při zpracování návrhů kategorizace prací, jež je novou povinností každého zaměstnavatele. Jde o zpracování odborného posudku hodnotícího zdravotní rizika ve firmě, jehož výsledky musí být nejpozději do 1. 1. 2003 předloženy hygieně. Opětně se provádí při vzniku nové pracovní činnosti nebo při změně rizikových faktorů u dosavadní činnosti.
Seznam úkolů zaměstnavatele, které BTP v rámci prevence rizik naložil na jeho bedra, není o nic kratší než předchozí seznam povinností odborně způsobilého zaměstnance:
zajistit prostor pro činnost odborně způsobilého zaměstnance, zařízení a přístroje, všechny potřebné informace a dokumentaci, které mají vztah k bezpečnosti práce, a pokud to budou vyžadovat okolnosti ke splnění stanoveného úkolu, i pomocný personál,
zajistit účast při pravidelném hodnocení stavu a úrovně BOZP v podniku,
zajistit doškolování a vzdělávání ustanoveného odborně způsobilého zaměstnance,
zajistit nezávislost odborně způsobilého zaměstnance vhodným zařazením do organizační struktury podniku; nejlepším řešením je, když je podřízen přímo zaměstnavateli,
stanovit způsob řízení (organizační útvar) odborně způsobilých zaměstnanců všude tam, kde s ohledem na počet zaměstnanců podniku bylo ustanoveno více těchto osob,
zajistit pravidelné setkávání odborně způsobilého zaměstnance s lékařem závodní preventivní péče na pracovištích podniku,
dbát na to, aby jím ustanovený odborně způsobilý zaměstnanec plnil ve stanoveném rozsahu své úkoly.
Odborně způsobilý zaměstnanec by se měl občas zúčastnit porady vrcholného managementu firmy, na které by mělo být zařazeno projednávání otázek BOZP. Což by mělo platit i v případech, kdy se projednávají zásadní otázky rozvoje firmy, například nový výrobní program, nákup nové technologie či sloučení firmy atd. Velmi důležitým ustanovením je vhodné zařazení do organizační struktury firmy. Pokud odborně způsobilý zaměstnanec nemá možnost přímé komunikace s vrcholným managementem, stěží lze dosáhnout požadované úrovně BOZP, a tím i plnění povinností stanovených zákoníkem práce v prevenci rizik.
Minimální doba výkonu činnosti odborně způsobilého zaměstnance při prevenci rizik se doporučuje v podnicích do 1000 zaměstnanců počítat na jednoho zaměstnance a rok 90 minut. V podnicích nad 1000 zaměstnanců se doporučuje minimální doba výkonu činnosti 40 hodin týdně s tím, že minimální doba výkonu se zvyšuje o 72 hodiny na každých dalších 100 zaměstnanců. Zároveň je uvedeno, že při stanovení celkové doby je potřebné vzít v úvahu ještě vlivy, které dobu činnosti mohou výrazně rozšířit. Jde například o
stav zavedení systému řízení BOZP v podniku,
počty zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci (ty jsou určeny kategorizací prací),
územní členění podniku a rozmístění pracovišť včetně zajištění koordinace bezpečnosti na společných pracovištích s jinými subjekty,
rozvoj podniku,
stav a vývoj pracovní úrazovosti, nemoci z povolání, poruchy a havárie technických zařízení.
V případech, kdy je naplněn fond pracovní doby pro jednoho nebo více zaměstnanců, je nejvhodnějším řešením mít odborně způsobilého pracovníka jako svého zaměstnance. Přihlížet by se mělo i k výsledkům hodnocení rizik při práci. Množství a závažnost rizik by měly být jedním z hlavních podkladů při rozhodování, jakým způsobem zajistit odborně způsobilého zaměstnance.
Pro srovnání s těmito hodnotami uvádím v tabulce údaje z předpisu Severoněmeckého železárenského a ocelářského pracovního společenství. Vyžadovaný čas nasazení vypočtený podle níže uvedené tabulky je pracovní čas, který musí být minimálně k dispozici pro plnění úkolů v oblasti bezpečnosti práce, a to na každého zaměstnance pro jeden rok. Čas potřebný k cestování není zahrnut.
I tento předpis upřednostňuje zaměstnání vlastního odborně způsobilého pracovníka. Při stanovení jejich počtu musíme brát zřetel také na dovolenou či nemoc.
Také je nutno mít na zřeteli, že uvedené časy se vztahují pouze na činnost BOZP. Dnes je tato činnost běžně kumulována například s požární ochranou (PO). Podle mého názoru lze časovou náročnost BOZP k PO, k firemní ekologii, k obraně a ochraně (zde jde o metodické zajišťování ostrahy, zprošťování mimořádné služby, civilní ochranu, krizové plánování atd.) vyjádřit poměrem 8:5:5:2. Všechny výše uvedené hodnoty nelze brát jako závazné, ale pouze jako orientační. V každém konkrétním případě bude časová náročnost jiná, stejně jako poměry při kumulaci budou případ od případu rozdílné. Je také důležité zvážit vhodnost kumulací. Nevhodné je spojovat BOZP s profesí, jež vyžaduje trvalou přítomnost na svém pracovišti (např. sekretářka), nebo s údržbářem či účetní. Doporučit lze kumulaci například s bezpečnostním poradcem pro přepravu nebezpečných věcí nebo referentem pro evidenci obalů podle nového zákona, popřípadě odpadovým hospodářem.
TOMÁŠ NEUGEBAUER
specialista bezpečnosti práce
Minimální doba činnosti bezpečnostního specialisty podle přepisu Severoněmeckého železárenského a ocelářského pracovního společenství
Druh provozu Podle počtu zaměstnanců průměrně Vyžadovaný čas pracovního nasazení
zaměstnaných v provozu odborných sil pro bezpečnost práce
(h/rok pro každého zaměstnance)
A. Podnikatelský obor 1 až 500 3,0
Vysoké pece, neželezné kovohutě, 501 až 1000 2,8
ocelárny, teplé válcovny, studené válcovny, 1001 až 5000 2,5
tahání za studena, tahání drátů, slévárny 5001 a více 2,1
železa, odlévání kovů, ocelové stavby, stavba
lodí, pomocný průmysl, koksárenství atd.
B. Všechny podnikatelské obory, 1 až 500 2,1
pokud nejsou uvedeny 501 až 1000 2,0
ve skupině A, C 1001 až 5000 1,6
5001 a více 1,2
C. Obchodní a správní oblast podniků
(administrativa) 0,2
Poznámka: Příklad postupu při výpočtu pro 600 zaměstnanců skupiny A: (500 x 3) + (100 x 2,8); stejně se postupuje i v jiných případech.
TOMÁŠ NEUGEBAUER, Ekonom, 6.6.2002