Počet lůžek na neurologických odděleních i na jejich JIP se však u nás v posledních letech snižuje, což prohlubuje nerovnoměrnou dostupnost odpovídající péče pro nemocné s akutní CMP. „Podle Helsingborgské deklarace z roku 1995, kterou podepsala i ČR, je třeba od roku 2005 každého nemocného s akutním iktem (do 12 až 24 hodin od vzniku příhody) přijmout na JIP. Na tyto jednotky se však dostane zhruba 1/8 indikovaných nemocných, a to zpravidla ti, kteří jsou odesláni na neurologii,“ říká doc. MUDr. Zbyněk Kalita, CSc., předseda Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP. „Znamená to, že u nás je prováděna trombolýza 10krát méně než na severu a západě Evropy. Pouhá hospitalizace nemocného na JIP přitom sníží o 30 % úmrtnost, o 30 % invaliditu a o 30 % prodlouží délku života.“ Vedle nedostatečného počtu lůžek na JIP vyhrazených pro ikty označil MUDr. Miroslav Kalina za problém také způsob úhrady s neúměrnou finanční zátěží neurologických oddělení, která provádějí trombolýzu. „Chybí také příslušné směrnice, které by byly podkladem pro jednání s plátci zdravotní péče, pojišťovnami, a které by umožnily realizovat Národní program péče o ikty,“ tvrdí MUDr. František Charvát, Ph. D. „Podklady a návrhy včetně návrhu Národního programu, podklady pro certifikaci iktových center a jejich audity za několik posledních let se pokoušíme vést dialog s MZ ČR. Zatím neúspěšně,“ dodává.
Chybí peníze, směrnice i jednání
08.06.2007
Cévní mozkové příhody jsou celosvětově i u nás druhou, eventuálně třetí nejčastější příčinou úmrtí a současně nejčastější příčinou invalidizace obyvatel nad 60 let (žen nad 45 let).
Přidejte svůj názor jako první
