Tzv. medicínská služba (vysoce kvalifikovaní nezávislí lékaři placení svazem pojišťoven za revizní činnost) však uvádí, že stížností pacientů je mnohem více, protože loni pro ně zajišťovala 14600 znaleckých posudků, což představuje oproti minulosti nárůst o 17 procent. Od loňska je totiž v platnosti nový zákon o právech pacientů, který ukládá pojišťovnám povinnost pomáhat svým pojištěncům při sporech se zdravotnickými zařízeními, včetně provádění šetření ohledně správnosti léčby a nápomoci při mimosoudním vymáhání odškodnění.
Vedení největší pojišťovny AOK uvádí, že ve zdravotnictví se zbytečně umírá na chyby více než v dopravní oblasti (při autonehodách apod.). Sedmdesát procent stížností se podle AOK týká nemocnic. Na prvním místě v žebříčku prokázaných nedostatků figurují kloubní náhrady, druhé místo zaujalo zubní lékařství a třetí „nejhorší“ oblast je gynekologie.
Ve stejnou dobu se pustily do vlastní analýzy zemské komise pro šetření stížností pacientů, které pracují sice v rámci lékařské komory, ale s účastí nezávislých expertů, včetně právníků. Po zpracování vlastních poznatků uspořádala komora tiskovou konferenci v Berlíně. Stížnostní komise loni šetřily 7922 případů. Počet prokázaných nedostatků poklesl z 2280 na 1864 kauz, u nichž byla podle komory zcela jasná příčina pochybení a pacientům byl přiznán nárok na mimosoudní odškodnění. Komora uvádí, že v 90 procentech případů se stížnostním komisím daří urovnat spor a obě jeho strany prý akceptují výsledek šetření. I profesní organizace dospěla k poznatku, že „černou vránou“ jsou zejména umělé náhrady kloubů či diagnostika a další léčebné úkony spojené s artrózou.
Zástupci komisí pro stížnosti při komoře uvádějí, že lékaři jsou oproti minulosti mnohem více pracovně zatížení. Za deset let vzrostl počet výkonů v ambulantní péči o 136 miliónů a v nemocnicích o téměř dva milióny. Přibývající počet podstatně starších pacientů znamená i vyšší míru přidružených zdravotních komplikací. „Přitom ale léčebných pochybení nepřibývá,“ tvrdí komora, zatímco pojišťovny o tom zcela přesvědčeny nejsou, protože část pacientů se rovnou obrací na soudy. Lékaři, kteří se podíleli na analýze stížností, uvádějí, že pokud skutečně dojde k jasnému pochybení, je to tragické jak pro nemocného, tak pro zdravotníka, ale takové případy jsou výjimkou. Většinou se do případu promítá více příčin, například i při správné léčbě se negativně projeví vedlejší zdravotní problém.
Nicméně i komora vytipovala hlavní nedostatky v diagnostice a léčbě, s nimiž se hodlá potýkat mj. v rámci celoživotního vzdělávání. Jak v ambulantní, tak nemocniční oblasti je nutné volit vhodné diagnostické a terapeutické postupy, umět je správně vyhodnotit a adekvátně na ně reagovat. V ambulantní péči směřovaly stížnosti jak na praktické lékaře, tak na některé specialisty (ortopedie, chirurgie, oční lékařství či mamografie).
V ústavní péči jsou kriticky vnímány zejména chirurgické obory (mj. ortopedie), ale rovněž i interní lékařství, farmakoterapie, konziliární služby a další. Komora sice vytkla pojišťovnám, že svou kritiku nedostatků přehnaly, nicméně hodlá intenzivně sbírat data o pochybení prostřednictvím speciálního systému jejich hlášení, aby žádná rizika v medicíně nezůstala bez adekvátní reakce.