Čím bude

Občas se stává, že se ptám dětských pacientů, čím chtějí být. Jeden chlapeček mi řekl, že bude popelářem. Zrovna si urazil část předního zubu. Tak jsem se uklidnil a povídám: „Tak to je štěstí, protože kdybys chtěl být zpěvákem nebo hercem, tak by ten nastavovaný zub byl vidět! Ale takhle to zase tak vadit nebude!“ Fakt je, že většina dětí říká taková ta dětská povolání, děvčata upřednostňují zpěvačky nebo princezny, kluci zase sportovce. Ale o zubařské povolání zájem není, ještě tak o veterináře, to se mi jedna holčička přiznala, že by chtěla léčit pejsky a kočičky. A jednou, když jsme diskutovali o volbě povolání s jedním, asi desetiletým klukem, než zabrala injekce, jsem se dozvěděl následující. „Zubařem bych teda nechtěl být!“ „A proč?“ zeptal jsem se. „No protože musí chodit strašně dlouho do školy a nakonec ještě musí dělat rukama!“