Jen asi devět procent z jedné miliardy tří set miliónů Číňanů má zdravotní pojištění. „Nebýt u otevření největšího možného trhu v globálním měřítku by bylo neodpustitelnou chybou,“ řekl listu Handelsblatt Anastasios Goudouulakis, který v Pekingu zastupuje německou zdravotní pojišťovnu DKV.
Tato pojišťovna se spojila s čínskou pojišťovnou PICC (People's Insurance Company), která získala licenci i na poskytování soukromého zdravotního pojištění, a vytvářejí tak instituci se zahraničním podílem ve výši devatenácti procent, specializovanou čistě na tento druh služeb.
„Společný podnik se rozbíhá dobře, sdělil listu Handelsblatt její šéf Günter Dibbern.
Pro začátek ovšem bude rozsah služeb omezený. Především jde o výplatu nemocenských dávek, zajištění pro případ úrazu a náhradu léčebných výdajů u vyjmenovaných nemocí.
Chybějí nemocnice
Stephan Binder z poradenské firmy McKinsey-Partner v Šanghaji připomíná: „Vážná postižení nebo operace soukromé pojištění zatím nekryje.“ Právě v tom ale vidí znalec příležitost pro zahraniční instituce.
Ale pro skutečně plnohodnotné pojištění chybí v Číně zdravotní infrastruktura. Zejména mimo městská centra scházejí nemocnice a specializované kliniky. Samostatně činní lékaři jsou zatím neznámou institucí.
Zdravotní pojištění obyvatel se prakticky zhroutilo poté, co začala liberalizace a privatizace hospodářství. Dříve se totiž podniky, úřady a jiní zaměstnavatelé starali o své lidi, velké podniky měly své vlastní nemocnice. Mnohé z nich ale zkrachovaly.
Stát se už osm let snaží vybudovat státem kontrolované zdravotní pojištění. Ale jenom ve městech.
Pojistit se je možné v tomto směru i soukromě, ale pouze ve formě dodatečných produktů spojených například se životní pojistkou, pojistkou proti škodám nebo úrazům. Trh si rozdělily místní pojišťovny, jako China Life či Ping An.
Avšak praxe propojování pojistek ohrožuje stabilitu podniků. Proto se vláda rozhodla otevřít cestu k čistě zdravotním pojišťovnám. Mají vzniknout i regionální domy.
Venkovské obyvatelstvo zatím přístup k nemocenskému pojištění prakticky nemá. Zda se vláda propracuje i k zajištění této počtem největší skupiny obyvatelstva je nejasné.
Na venkově žije nejvíc lidí
Právě tady by mohly najít svou příležitost soukromé instituce. Je pravda, že venkov je velmi chudý, ale životní úroveň rolníků, byť téměř výhradně jen v úrodných oblastech, roste.
Rolníci totiž mají možnost prodávat své přebytky na trzích, takže peníze mají. Na druhé straně na venkově panuje vůči podobnému vydávání peněz spíše nedůvěra.
Přes chybějící infrastrukturu i nejasný politický rámec předpovídají odborníci tomuto segmentu trhu velký růstový potenciál. V první fázi, říká Anastasios Goudolakis, ovšem nejlépe ve spojení s místními pojišťovnami. „Jde o extrémně obtížný a komplikovaný trh.“ dodává.
V případech státního pojištění dochází k případům, že se na konto jediného pojištěnce léčí celá rodina, a to může být hodně lidí,“ říká znalec poměrů. Šizení nepovažují zejména venkované za něco, za co by se měli stydět.
Stephan Binder tyto překážky vidí také, ale podle něj je rozsah trhu tím, co by mělo přitáhnout i zahraniční zájemce.
Trh roste, ale zatím pomalu
Přesto, že je podle zjištění Li Pchej-lina, viceprezidenta Sociologického institutu při Čínské akademii věd, pojištěno teprve 119 a půl miliónu lidí, došlo jen za posledních pět let k nárůstu počtu pojištěnců o 56 procent. Po nástupu soukromých domů se dynamika zvýší, tvrdí odborníci.
„Nemocenské pojištění je zatím nejpodživenější složkou tohoto trhu,“ připouští odborník z poradenské firmy McKinsey v Šanghaji.
Největší zájem je v Číně o životní pojištění, které představuje 56 procent trhu. Jedna čtvrtina připadá na pojištění škod a jen šest procent právě na pojištění zdravotní.
Petr Němec, Hospodářské noviny