Poslanci budou na dubnové schůzi opětovně hlasovat o zákonu o veřejných ústavních zdravotnických zařízeních, který Senát v březnu zamítl, a asi i o novele zákona o péči o zdraví lidu, kterou Senát ještě nezamítl, ale zřejmě tak brzy učiní.
Zejména zákon o neziskových nemocnicích dlouho udával tón předvolební diskuse, protože stanovuje, že základní nemocniční síť má být tvořena výhradně neziskovými společnostmi pod silným vlivem státu.
Socialistickokomunistická sněmovní většina veto Senátu snadno přehlasuje. Pak zákony dostane na stůl prezident a zřejmě je bude též vetovat. Před volbami se ale bude konat ještě jedna schůze sněmovny, věnovaná Senátem nebo prezidentem zamítnutým předlohám.
Na ní ČSSD spolu s KSČM přehlasuje i prezidenta. Poté ale bude zvolena nová sněmovna, která se pustí do rekonstrukce těchto zákonů, ať už si do ministerského křesla sedne Tomáš Julínek, Pavel Bém, Josef Janeček, někdo od zelených, anebo v něm zůstane David Rath.
Protože, jak říká lidovecký poslanec Josef Janeček, to, že zákony v současné podobě nevyhovují, je jasné všem.
Rituál je však třeba dodržet, protože cirkus kolem konfliktních norem je dobrou příležitostí k předvolební polarizaci a - jak ukazuje nevyhraněný, ba protikladný postoj veřejnosti ke zdravotnickým záležitostem - pořád je oč bojovat.
Společnost STEM uskutečnila v únoru na komerční bázi průzkum názorů na soukromé nemocnice. Vyplynulo z něj například, že tři čtvrtiny občanů by si nejraději vybíraly nemocnice podle kvality péče, pokud by o ní měly srozumitelné informace.
Dvě třetiny z nich si myslí, že soukromé nemocnice poskytují kvalitnější péči. Jenže téměř polovina kvalitativně orientovaných respondentů se zase domnívá, že by nemocnice měly být řízeny státem a neměly by podnikat.
Josef Michl, EURO