Zbývající čas, který mladíci nestihli odsloužit, se jim promíjí. Stát službu odpustí i těm, kteří ji přerušili nebo na ni teprve měli nastoupit.
Pro některé organizace je zrušení náhradní vojenské služby bolestivé a práce civilkářů jim bude chybět. Za nízkou mzdu dělali totiž často velice fyzicky i psychicky náročné, především pomocné práce.
Hledají peníze
Přijmout na jejich místa nové zaměstnance nebude pro organizace lehké. I když najdou zájemce o těžkou a přitom a nijak zvlášť dobře placenou práci, zvednou se jim výrazně náklady. Zda na to budou mít, musí teprve zjistit. „Kolik nových míst sanitářů vznikne, zatím není definitivně rozhodnuto,“ řekl například vedoucí odboru personálních vztahů královéhradecké fakultní nemocnici Martin Formánek.
Nemocnice se nyní s úřadem práce snaží o získání peněz z evropských operačních programů zaměřených na aktivní podporu zaměstnanosti. „Rozdíl v nákladech je poměrně velký - mladík na civilní službě stál 65 000 korun ročně, sanitář přijde na 240 000 korun,“ dodal Formánek.
Mladíci vykonávající civilní službu v nemocnicích dostávali v průměru 3628 korun měsíčně, sdělil Václav Šebor z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Podle průzkumu ministerstva zdravotnická zařízení vzhledem k současné nezaměstnanosti náhradu za tyto pracovníky najdou, ale budou mít problémy s úhradou mezd.
Mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Mach řekl, že například základní plat sanitáře se pohybuje kolem 8000 korun. Tuto mzdu ještě zvyšují příplatky, například za pohotovostní služby, na které civilkáři nárok neměli.
Problémy i v zařízeních pro bezdomovce
Problémy vzniknou i například zařízením pro bezdomovce. Ty totiž nabízí psychicky náročnou práci za mzdu, která příliš neláká. Například vedoucí ubytovny pro muže ve Svitavách Ota Daněk hledal náhradu za tři vojáky civilní služby. O nově vzniklá místa se mzdou 6700 korun měsíčně se ale ucházeli převážně mladí lidé. „Podle mě to není ve většině případů ideální. Při této práci je třeba, aby zaměstnanec měl u klientů respekt. Nakonec jsme vzali uchazeče, kterým je kolem padesáti, a myslím, že by to mělo fungovat,“ konstatoval.
Také hlavní ekonom Národního divadla v Praze Jaroslav Dvořák přiznal, že odchod civilkářů divadlo nepříjemně pocítí: „Dostávali 3254 korun měsíčně, za což vykonávali různé pomocné práce - od jevištní techniky až po provoz při výrobě dekorací,“ uvedl Dvořák.
Podle něj jsou to zaměstnání, která česká první scéna stále potřebuje. „Nahradíme je, ovšem náklady budou minimálně třikrát vyšší. Bude to pro Národní divadlo znamenat zatížení rozpočtu na platy zaměstnanců, na které nám nikdo nepřidá,“ dodal Dvořák.
Škromach věří, že náhrada se najde
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach tvrdí, že v půlmilionové armádě nezaměstnaných ústavy, nemocnice a další instituce jistě náhradu za civilkáře najdou. Jeho mluvčí Kateřina Beránková k tomu dodává, že „pokud se organizace například ve zdravotnictví a sociálních službách rozhodnou vytvořit nová pracovní místa na činnosti, které vykonávali civilkáři, budou moci úřad práce požádat o dotaci na tato místa“.
Právo