„Je to pořád stejné,“ vyjádřil se ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně Leo Novobilský.
Stejná situace je i jinde. „U cizinců stále a jednoznačně převládají samoplátci. Nic se nezměnilo, přes pojišťovnu jezdí nanejvýš pacienti ze zemí mimo unii,“ potvrzuje ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha.
Německé pojišťovny, včetně největší AOK, dosud jen sondují terén, smlouvu s některým tuzemským lázeňským zařízením však nepodepsala dosud žádná z nich a ani z dalších zemí na západ od českých hranic.
„Nemůžeme spěchat za každou cenu. Nebude-li cena pro nás výhodná, je lepší žádná smlouva,“ reaguje Hana Heyduková, ředitelka lázní Františkovy Lázně.
„Legislativní podmínky se letos změnily. Nyní mají naši pojištěnci nárok i na výkony jako například léčebné lázeňské pobyty v zahraničí v rámci EU,“ potvrzuje zástupkyně největší německé pojišťovny AOK Reinhild Waldeyerová.
Refundaci části léčebných procedur se nebrání, tato praxe ale fungovala i před rozšířením unie.
O možnosti uzavření smlouvy, jakou má například tuzemská VZP s několika slovenskými lázněmi, ale AOK i další zahraniční pojišťovny v Česku teprve jednají.
Podle vedoucího oddělení lázeňství úřadu Karlovarského kraje Vladimíra Zapletala brání rychlejší dohodě i určitá ochrana vnitřního německého trhu.
Prakticky všechny německé pojišťovny, včetně AOK, mají totiž ve své zemi svá vlastní rehabilitační a lázeňská zařízení, a ta nejsou na sto procent využita.
„Nezabírá argument, že je pro ně u nás léčba výrazně lacinější. Problém je, že peníze jdou z Německa ven, a ne do jejich zařízení,“ popisuje Zapletal, který se zástupci AOK jednal naposled minulý týden. Jde prý ale jen o přípravná jednání.
„Je to běh na středně dlouhou trať. Nezbývá tak, než německým samoplátcům vytrvale vysvětlovat, že jim už pobyt může hradit jejich pojišťovna a na ni by měli tedy sami tlačit,“ říká Zapletal.
Německé pojišťovny si dnes podle Stefana Fredlmeiera z agentury Frankenwald Tourismus Service Center pečlivě rozmýšlejí každé vynaložené euro.
„Už před časem byl náš systém úhrad léčebných pobytů dost omezen, pojišťovny už nejsou štědré, jako tomu asi bylo dříve,“ vyjádřil se Fredlmeier, který zprostředkovává pobyty německých návštěvníků.
Lázeňská zařízení v tuzemsku nespoléhají nyní ani tak na růst počtu domácích pacientů, zisky nadále ovlivňují především zahraniční klienti - samoplátci. Těch loni přijelo do Česka přes sto sedmnáct a půl tisíce, převážně do oblasti Karlovarska a převážně z Německa.
„Je jasné, že jakmile budou moci více využívat svých pojišťoven, přijedou k nám i ti méně movití,“ soudí náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jiří Behenský.
Na pacienty z Německa i Rakouska tak spoléhají v budoucnu i v jiných koutech republiky, například Lázně Bohdaneč či Lázně Velichovky, po plánované rekonstrukci v roce 2006 třeba i Lázně Hodonín.
Češi a Moravané využívají možnosti jezdit na pobyty hrazené zdravotními pojišťovnami do lázní na Slovensku, ale i tam jezdí spíše samoplátci.
Podle statistiky společnosti Sunflowers agency z Bardejova tvořili Češi od ledna do června 20,8 procenta všech jejích klientů, loni to bylo až 22,5 procenta.
Zhruba čtyřprocentní nárůst pacientů z Česka letos zaznamenaly největší slovenské lázně v Piešťanech.
Miroslav Petr, Tomáš Fránek, Barbara BublíkováHospodářské noviny