Praha - Senátor ODS a možný nástupce ministra zdravotnictví Davida Ratha Tomáš Julínek postihy pacientů odmítl, chce je naopak motivovat výhodami.
Ministerstvo by podle Chudoby mělo napříště zohlednit, zda nemocní řádně spolupracují se zdravotníky, nebo si dál vědomě poškozují zdraví. Podle něj by se tak využilo účelněji peněz zdravotního pojištění. Jako příklad uvedl Kanadu, kde zahájení léčby vysoké hladiny cholesterolu v krvi předchází kurz, v němž se pacient naučí zásadám zdravého životního stylu. Znevýhodněni jsou kuřáci, kteří setrvají u svého návyku i po léčení infarktu či rakoviny.
Julínek řekl, že není možné, aby lidé, kteří se chovají nezdravě, kouří, přejídají se a mají málo pohybu, za to byli trestáni. „Náš koncept je postaven na pozitivních motivacích, aby se jim vyplatilo chovat se zdravě,“ uvedl. Pokud by pacient nedodržoval léčebný režim, přišel by o výhody a zůstala by mu jen zákonem garantovaná péče.
Julínek počítá s takovými změnami zákona, které umožní, aby každý občan uzavřel s pojišťovnou vlastní pojistku. Při tom se dozví, na co má právo a za jakých podmínek obdrží bonusy či věrnostní platby. Senátor varoval před jednoduchým soudem, aby například narkomani nedostávali léčbu jenom proto, že se ke svému návyku vracejí. „Za nemoc nelze nikoho trestat, to už je právní problém,“ dodal.
Ročně se v Česku spotřebuje léků za více než 50 miliard korun, téměř 40 miliard zaplatí zdravotní pojišťovny. Údajně až třetinu přípravků dodávají zahraniční firmy Česku dráž než jiným zemím. Úspory by tedy přineslo, pokud by existovala metodika pro porovnání ceny léků v evropských zemích se srovnatelnou ekonomikou, jako Portugalsko, Řecko, Slovensko či Španělsko.
Při stanovení úhrad z pojištění doporučují lékárníci stanovit jako prioritu to, že pacienti s rakovinou, cukrovkou a dalšími vážnými chorobami nebudou na své léčení připlácet, nebo jen minimálně.
Výše doplatků by podle nich měla být předvídatelná, buď jako určité procento z ceny léku, nebo pevná částka. Teprve pak bude podle Chudoby možné začít budovat systém připojištění na léky. V každém případě musí být podle lékárníků zachována solidarita zdravých, i lehce či přechodně stonajících, s vážně a dlouhodobě nemocnými.
Současný systém je podle Chudoby zatížen tím, že úhrady léků z pojištění se často mění podle růstu jejich spotřeby a výše nákladů, nikoli podle priorit. Neexistují kritéria pro odborné a důvěryhodné posouzení, jak důležitý a přínosný je konkrétní lék pro léčbu určitého typu nemoci, vytkl systému Chudoba.
ČTK
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
MUDr.Tomáš Rozsíval
Sankce dle pana Chudoby jsou samozřejmě fikcí. Za nemoc nelze nikoho trestat, jak dodává Julínek. Zajímavé je jen to, co nikdo nevyslovil. A sice, že lze jaksi trestat za léčbu!!?? A to dokonce i za léčbu těch, kteří své zdraví nešetří, sabotují spolupráci se zdravotníky, atd. Jak všichni vědí, je tento systém již dnes zakotven v Kocourkovské legislativě z dílny ČSSD. Tož Čest práci soudruzi.
Tesař
Rád bych viděl tu třetinu léků, co se u nás prodává dráž než v Evropě.Mně projdou lékárnou desítky zástupců firem a cíleně zjišťuji ceny v ostatních zemích.Komentáře netřeba.Porovnání cen vyšla i v minulosti podle různých kritérií a vždy jsme byli levní. Pouze nemám porovnání léků používaných ve velkých nemocnicích.
Tesař Lubomír
Mně naopak nepřipadají sankce podle prezidenta Chudoby fikcí.Uzná li lékař, že pacient je neukázněný,nedodržuje dietu, kouří apod, může vyznačit na rp částečnou úhradu léku a já vyberu třeba na ten statin doplatek.Technicky to zvládnutelné je, a jinou motivaci než spoluúčast pacientů nevidím.
Jiří Wicherek
Hmmm, není ČLK jako ČLK. Skutečně nevim, proč je k článku o vyjádření presidenta České lékárnické komory, pana Chudoby, připojen znak České lékařské komory. V článku není o České lékařské komoře ani zmínka.
Co se problému v článku pojednaném týče, mám za to, že bylo-li by zdravotní pojištění u nás skutečně zdravotním pojištěním, nikoli pouhou zdravotní daní, byl by problém vyřešen. Každý občan by měl smluvu se zdravotní pojišťovnou, ve které by byli jasně stanoveny podmínky výše pojistného. Ano i v závislosti na jeho zdravotním stavu, jeho životosprávy - kouření, nadváha…
Jestli by pak pojišťovna určovala vyšší podíl platby pojistného nemocným, kteří by nedodržovali léčebný režim připlácením nemocných na léky (menší úhradou od zdrav. pojiš%tovny) či platbou vyššího pojistného (jako u havarijního ppojištění aut) už by bylo na příslušné pojišťovně. Zavedení skutečného pojištění do zdravotní péče však, obávám se, nehrozí. Většině, rozhodující o výsledcích voleb v tomto státě, stavající systém - nesystém, jak se zdá, přes veškerou kritiku, vyhovuje. Ochota je maximálně k dílčím, zcela nesystemovým úpravám, základní problém systému neřešícím. Sytému takové úpravy nepomohou, systém potřebuje radikální změnu. K té však chybí vůle… Napříč politickým spektrem.