Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) mohlo selhat i vedení nemocnice, když lékaře nechalo delší dobu pečovat o děti. Němeček chce prosadit zavedení registru zdravotnických pracovníků. Nechá prověřit i personál v nemocnicích.
Podle deníku Právo, který dnes na případ upozornil, lékař v klatovské nemocnici mučil děti od jednoho roku do dvou let. Šlo o opakované vpichy po celém tělem, dětem selhávaly životní funkce. U dvouleté dívenky, která měla lehčí popáleniny, se Havránek třiadvacetkrát pokoušel o zavedení kanyly do žíly, přičemž dítě bylo při vědomí, píše Právo. Poškozování malých pacientů trvalo téměř rok.
Podle Kubkových informací nyní státní zastupitelství dává návrh soudu, aby lékaři stanovil ochrannou léčbu. Prezident ČLK předpokládá, že lékař se bude léčit pravděpodobně ambulantně. „Kdyby nevykazoval součinnost, mohla by se změnit na ústavní,“ dodal.
Klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová uvedla, že na lékaře přišlo deset oznámení na podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Případ byl ale odložen. „V době od srpna 2012 do února 2013 měl dvaačtyřicetiletý muž z Prahy při výkonu svého zaměstnání a funkce vykonávat své povolání neadekvátním způsobem při léčbě nezletilých dětí,“ řekla ČTK Ladmanová. Případ ale policie odložila. „Podle závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví nemohl muž rozpoznávat škodlivost svého jednání a chování, případ byl odložen, protože muž v době činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný,“ dodala policejní mluvčí.
Podle ministra vedení nemocnice „evidentně selhalo“ a nezvládlo dobře svou roli při zajišťování personálu. Řekl, že pokud by měla nemocnice řádně nastaveny „formální i neformální informační kanály“, muselo by se nejpozději do dvou či tří měsíců o lékaři vědět.
Ministr se chystá v úterý vyzvat hejtmany, aby krajské nemocnice prověřily své předpisy a další záležitosti. Nařídí to i fakultním nemocnicím a dalším zařízením, které řídí jeho úřad.
Do budoucna chce prosadit registr zdravotnických pracovníků. Spolupracovat na něm chce s lékařskou komorou, jejíž kompetence by se mohly v budoucnu posílit. Do registru by zaměstnavatelé mohli nahlížet.
Ze seznamu lékařů ČLK Havránek nemůže být vyškrtnut. Vyloučen může být na základě závažného disciplinárního provinění. On však podle policie za jednání zodpovědný není, protože byl nepříčetný.
Podle Kubka je na celé události problematické to, že lékař nemá povinnost dokládat svoji zdravotní způsobilost při změně zaměstnavatele. Zaměstnavatel ho může vyzvat, aby potvrzení doložil. „Je to chyba. Čeká se, kdy zaměstnavatel získá nějakou pochybnost,“ dodal Kubek. Sám se přitom pozastavil nad tím, jak je možné, že případ trval téměř rok. „Je mi obtížně srozumitelné, že si nikdo nevšiml, že se chová divně,“ uvedl. Zdůraznil také, že komora na rozdíl od zaměstnavatele či krajského úřadu nemůže lékaře o doložení zdravotní způsobilosti žádat. Rozšíření této kompetence je součástí návrhu nového zákona o ČLK, který komora projednává s ministerstvem zdravotnictví.
Po nástupu Havránka s ním podle vyjádření mluvčího Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiřího Kokošky byli spokojeni zdravotníci i rodiče pacientů. První náznaky problémů se objevily po víc než půl roce. „Jednalo se o stížnosti personálu na lékařovo zvláštní chování. Nemocnice se jimi zabývala, dokonce namátkově testovala lékaře na alkohol, ale všechny kontroly byly negativní,“ uvedl Kokoška. Po stížnostech rodičů nemocnice z osobního pohovoru identifikovala, že má lékař psychické problémy. Až tehdy podle Kokošky lékař problém přiznal.
„Od té doby se již na oddělení a vůbec k pacientům nedostal a ještě v únoru byl přinucen jít se léčit. Léčení trvalo do dubna. Následně čerpal dovolenou a k 31. květnu 2013 s ním byl ukončen pracovní poměr,“ uvedl. Teprve v době jeho léčby se nemocnice od vyšetřovatelů dozvěděla o policejním vyšetřování.
Klatovská nemocnice Havránka přijala po několikaměsíčním hledání přes inzeráty, personální agenturu a přímým oslovováním potenciálních uchazečů. Měl nahradit lékaře, který odešel po akci „Děkujeme, odcházíme!. „Až v květnu 2012 se přihlásil doktor Jiří Havránek. Splňoval všechny profesní podmínky, měl velmi dobré reference ze svého předešlého pracoviště v jiné nemocnici a prošel pohovorem a lékařskou prohlídkou. Žádné avízo z předešlého pracoviště jsme nedostali, přestože jsme se vedení nemocnice na lékaře ptali,“ zmínil Kokoška. Celá situace nemocnici mrzí.
Jaromír Bureš, ředitel rakovnické nemocnice, kde je lékař jako primář dětského oddělení zaměstnán nyní, v České televizi řekl, že oddělení pod jeho vedením fungovalo standardně a že primář se snažil oddělení rozvíjet. Uvedl, že věděl o primářových „určitých psychických problémech“, ale ne o tom, jak velkého rozsahu jsou. „Naplno“ se o nich prý dozvěděl až od klatovské policie, někdy na konci letošního června, počátkem července. Na dotaz, zda si dovede přestavit, že by primář dál působil ve své funkci, uvedl, že oddělení by to velmi ublížilo.
Nyní je lékař v pracovní neschopnosti, Bureš s ním chce mluvit, poradí se s právníkem a zachová se „v souladu se zákoníkem práce“. V nemocnici už podle něj pracoval před pěti šesti lety. Když dotyčný lékař do rakovnické nemocnice nastupoval, Bureš mluvil s ředitelem té klatovské, který mu prý řekl, že „tam nějaké problémy byly, ale spíš typu mezipersonálního“. „Nebylo to nic podstatného, nic závažného,“ uvedl Bureš v ČT.