Za loňský rok odešlo do zahraničí 60 ze 780 absolventů lékařských fakult. Důvodem je podle České lékařské komory (ČLK) zdrcující podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů. Ti pro sebe prý za současné situace nevidí v Česku perspektivu.
„Ministerstvo působí neprofesionálně, systém neustále a na poslední chvíli mění. Mnohdy rychleji než absolventi dokončí celý proces. Navíc skladba jednotlivých stupňů vzdělávání je neurovnaná a špatně na sebe navazuje,“ vypočítává šéf komory Milan Kubek nedostatky.
Problematické je podle něj také nejasné financování celého systému.
ČLK: Organizaci vzdělávání zvládneme
Komora je přesvědčena, že stát může pro napravení stávající situace udělat jediné. Svěřit organizaci specializačního vzdělávání samotným lékařům, tedy komoře. K tomu by ale musel dát na vzdělávání půl miliardy korun, jak sliboval ministr Tomáš Julínek.
„Na celou dobu vzdělávání dá stát ale jen 350 milionů, to je v průměru 600 korun na lékaře měsíčně,“ kalkuloval Kubek. ČLK chce spolupracovat s lékařskými fakultami a odbornými společnostmi.
Podle jejího návrhu by mělo být vzdělávacích kmenů 18, to by pokrylo všechny specializace. Plány ministerstva jsou ale trochu jiné, vzdělávání chce předat univerzitám.
ČLK k němu prý nemá zázemí ani zkušenosti. Řeší prý už praktické kroky k tomu, aby letošní absolventi byli zařazeni do nového systému.
Akademická obec to podle člena vědecké rady profesora Pavla Pafka vítá. „Nejdůležitější je, aby vzdělávání neorganizoval stát,“ uvedl pro ČTK Pafko.
Rezidentura jako novodobé otrokářství
Kubek zkritizoval i systém rezidenčních míst, podle něj není podporou lékařů, ale jejich zaměstnavatelů. Peníze dostane nemocnice.
Pokud lékař není s kvalitou přípravy spokojen, nemůže přejít do jiné nemocnice, protože by tam peníze nešly za ním a vzdělávání by si platil sám.
Podle návrhu ČLK by tedy peníze měl stát přidělit lékaři a on by si vybral, kde a v jakém rozsahu se chce vzdělávat.
„Nositelem peněz by tedy byl lékař, který by v případě, že není se službami školícího pracoviště spokojený, mohl i s penězi odejít jinam, kde ho budou školit a nejenom zneužívat jako levnou pracovní sílu,“ argumentoval Kubek.
Pro peníze třeba do Německa
Práci v Německu si už vyjednává například Karel Brabec, který se chce specializovat na neurologii. V Sasku dostane čistého 2200 eur měsíčně (téměř 58.000 korun) a přitom se také může připravit na atestaci.
V Česku má při přípravě na atestaci jako rezident 2600 korun měsíčně, dostal totiž jen pětinový úvazek, v nemocnici ale musí být 8,5 hodiny denně. Díky školskému stipendiu mu stoupá příjem měsíčně na 10.000 korun.
Až atestaci složí, dostane nástupní plat 20.000 korun hrubého. Problém vidí Brabec také v tom, že jeho specializace není v deseti základních „kmenech“, kterými musejí projít všichni lékaři v prvních dvou letech specializačního vzdělávání. Bude na interně a nebude mít potřebnou praxi v oboru, až nastoupí na neurologii.