Vláda schválila návrh novely zákona o léčivech, a to i přes kritiku mnoha subjektů. Jak na to reagujete?
Vláda se zabývala pozměněným návrhem, který legislativní rada vlády projednala po původním zamítnutí. Návrh prošel vládou i přes zásadní nesouhlasné stanovisko ČLK a ČLnK. Konstruktivní připomínky nebyly akceptovány, místo toho probíhá snaha o legalizaci dosud protizákonného sběru dat o občanech. Mimo jiné jde také o zdůvodnění neoprávněně proinvestovaných prostředků v řádu desítek, možná stovek milionů korun.
Budete se ještě snažit nějakým způsobem přijetí novely zvrátit?
Způsob projednávání tak zásadní novelizace zákona nelze hodnotit jinak než zcela negativně. Vytvoření obrovské databáze s osobními a citlivými údaji pacientů bez jejich souhlasu a snaha o průlom do povinnosti mlčenlivosti zdravotníků je maskována kontrolou léčiv zneužívaných pro výrobu drog. Snaha prosadit takto zásadní zásah do soukromí občanů bez řádného projednání v poslanecké sněmovně jen dokazuje obavu předkladatele z široké veřejné diskuse. Od počátku nevoláme po ničem jiném. Naší snahou je samozřejmě seznámit zákonodárce s výhradami k této novele.
Při jednání o návrhu novely došlo k určitému „komunikačnímu zmatku“, vy jste návrh neobdrželi, ministerstvo zase tvrdilo, že nemá žádné vaše připomínky. Jak k tomuto šumu došlo?
Předkladatel návrhu, ministerstvo zdravotnictví, na konci listopadu 2009 zcela nepochopitelně oslovil v připomínkovém řízení pouze ostatní ministerstva a Úřad pro ochranu osobních údajů. Odborná veřejnost, včetně České lékárnické komory, byla úplně vyloučena. I přesto jsme na ministerstvo zdravotnictví odeslali naše připomínky. Jejich přijetí ale ministerstvo popírá. 25. ledna 2010 ministerstvo vyhovělo naší opakované žádosti a poskytlo nám jednu z verzí připravovaného návrhu. Není nutné zdůrazňovat, že v něm nebyla zohledněna žádná z našich připomínek. Ani finální verzi návrhu, projednávanou na jednání vlády 22. 2. 2010 nám ministerstvo neposkytlo. Navrhovaná úprava přímo ovlivňuje práci farmaceutů v lékárnách a můžeme jen konstatovat, že se ČLnK na přípravě návrhu nijak nepodílela. Skrývat zjevnou neochotu spolupracovat za „komunikační zmatek“ je nedůstojné ministerského úředníka.