Paralelně na kongresu probíhaly přednášky lékařů revmatologů, vědeckých pracovníků i zdravotníků nelékařských profesí. Stalo se již tradicí, že zmíněného kongresu se aktivně účastní také samotní pacienti (členové sociálních lig).
Tak jako zdravotníci nelékaři, mají i pacienti svůj vlastní program, aktivně se však podílejí na tvorbě společného obsahu tzv. Joint Session Clinical/Allied Health Professional in Rheumatology (AHP)/Social Leagues (SL). Letos tak na kongresu proběhly celkem 4 sekce pro zdravotníky nelékaře, 4 sekce pro sociální ligy a 4 společné sekce.
Program AHP sekcí (tzv. EULAR Allied Health Professionals in Rheumatology) byl zaměřen především na kvalitu života a únavu/pocit vyčerpání revmatiků. Velký důraz byl rovněž kladen na spolupráci zdravotníka, pacienta, jeho rodiny a blízkých. Tématem byl obsah výrazů používaných u revmatických onemocnění, kde se často zmiňují pacientova únava až vyčerpání, psychická labilita, stres atp. Byla položena otázka, jsou-li tato tvrzení pravdivá i v současné době.
Nejedná se pouze o informace, které „přenášíme z generace na generaci“, aniž bychom pro svá tvrzení měli vědecké důkazy? K pochopení těchto problémů a jejich řešení, což si žádá výsledky reálného výzkumu, vedly například následující práce.
The differential Effects of Rheumatoid Arthritis on Distress of Patient and Partner
(autoři: T. M. H Strating z NL a T. P. B. Suurmeijer, W. H. Van Schuur) Práce seznamuje s výsledky výzkumu zaměřeného především na pochopení důsledků nemoci pacienta nejen pro jeho osobu, ale i pro jeho rodinu a okolí. Studie proběhla v rámci EURIDISS (European Research on Incapacitating Diseases and Social Support). Jedná se o dotazníkovou akci, kdy pacienti a jejich partneři odpovídali na otázky týkající se dopadu nemoci na jejich životy a vztahy. Celkem odpovědělo 129 nemocných a 72 partnerů. Studie odhalila, že nemoc má bezprostřední vliv na pacienta, kdežto jejich partneři jsou spíše stresováni zprostředkovaně v důsledku rozladění nemocného. Vyplývá z toho potřeba dalšího výzkumu vlivu nemoci na vztahy v rodině, aby bylo možné zabezpečit psychosociální podporu pro rodiny s postiženými členy.
Predicting Fartigue in Rheumatoid Arthritis: the Impact of Psychosocial Resources 1 Year Later (autoři: G. J. Treharne, D. A. Booth, G. D. Kitas)
Tato práce se zabývala pojmem únavy jakožto častého průvodního příznaku nemoci a pokusila se předpovědět míru únavy u pacientů s revmatoidní artritidou (RA).
Na začátku studie a následně po roce byla měřena míra únavy na vizuální analogové škále (VAS), výskyt únavy na čtyřbodové stupnici a omezení funkční schopnosti pomocí Stradfordského dotazníku HAQ (Health Assessment Questionnaire). Výsledky ukazují na potřebu cíleného ovlivnění únavy jako samostatného příznaku choroby ovlivňujícího nejen funkční, ale i pracovní schopnost nemocného.
Examination of Balance and Risk of Falls within an Elderly Population in Switzerland (autoři: U. N. Gamper, J. P. Kool, S. M. Beer)
Práce byla věnována vlivu stáří, nemoci, fyzických schopností a celkové kvality života na frekvenci pádů u starší populace. Součástí studie bylo jednak vyplňování dotazníků o kvalitě života (SF-36), jednak vyšetření pacienta k hodnocení svalové síly, kvality zraku a sluchu a neurologických postižení. Navíc bylo provedeno orientační vyšetření funkčních schopností a schopnosti pohybu (Performance Oriented Mobility Assessment POMA a test funkčního dosahu - Functional Reach). Studie se zúčastnilo 492 osob starších 60 let. V důsledku kognitivní poruchy bylo pouze 56 % pacientů schopno vyplnit dotazník SF-36.
Nejčastějšími nálezy při neurologickém vyšetření byly poruchy zraku (52,6 %), poruchy sluchu (46,9 %) a snížená citlivost pro vibrace (33,6 %). Výsledky studie prokázaly, že zdravotní stav významně koreluje s četností pádů. POMA je účinnou metodou jak při screeningu, tak při plánování terapeutického zásahu. Autoři dále tvrdí, že neurologické testy sice prokazují menší korelaci s výskytem pádů, nicméně i tak se zdá, že při plánování terapie jsou zmíněné testy důležité.
Důvod, proč výsledky dotazníků SF -36 nekorelovaly dostatečně s výskytem pádů, vysvětlují autoři tím, že velký počet pacientů není dotazníky SF-36 schopen vyplnit.
Obsah výzkumných projektů, které jsem se ve zkratce pokusila představit, měl za cíl seznámit s činností zdravotníků pracujících v oboru revmatologie. Výsledky studií měly rovněž připomenout, že péče o pacienta by se neměla omezit pouze na uspokojování jeho fyzických potřeb, a že správná komplexní péče o pacienta musí zahrnovat i péči o jeho blízké. Nezapomínejte však, že „obecně známá tvrzení“ je neustále třeba ověřovat.
SOUHRN
Autorka se v příspěvku zmiňuje o kongresu, kterého se letos v červnu zúčastnila. Pokouší se čtenáře seznámit s jeho průběhem i obsahem některých přednesených sdělení.
SUMMARY
The author writes about a congress that she attended in June of this year. She acquaints the readers with the organization of the congress and content of selected lectures.
O autorovi: Jana Korandová, Revmatologický ústav, Praha (korandova@revma.cz)