Tyto syndromy studoval tým britského lékaře George Pattona na témže vzorku, na němž zkoumal úzkostně depresivní poruchy.
„Částečné syndromy poruchy příjmu potravy se projevují u tří až pěti procent dospívajících dívek,“ uvádí se ve studii, kterou zveřejnil British Journal of Psychiatry. Ve studii, která trvala jedenáct let, lékaři přihlíželi k možnosti, že tyto částečné syndromy se mohou rozvinout v syndromy kompletní.
„Naše pozorování potvrdilo, že částečné syndromy jsou v dospívání obecné,“ konstatovali vědci. Zhruba každá desátá dívka ve věku od patnácti do sedmnácti let splňovala diagnostická kritéria částečných syndromů anorexie či bulimie. Dívky, u nichž byly konstatovány tyto částečné syndromy, vykazovaly nejméně dvakrát více než ostatní dívky rovněž symptomy úzkostně depresivní poruchy, častěji požívaly alkohol, byla u nich větší pravděpodobnost, že budou kouřit a že předčasně zahájí sexuální život.
Anorexie, bulimie, záchvatové přejídání: spektrum poruch příjmu potravy je široké a obětí je čím dál tím více. Na posledním kongresu Italské společnosti pro preventivní a sociální pediatrii (SIPPS) bili experti na poplach: věk, kdy se anorexie začíná projevovat, se nebezpečně snížil a dokonce se vyskytují takové případy u dětí ve věku šesti nebo sedmi let. Nějakou formou poruchy příjmu potravy trpí 15 procent dospívající mládeže. Ve studii, kterou přinesl International Journal of Eating Disorders, se zdůrazňuje, že vůči těmto problémům jsou imunní pouze lidé starší padesáti let, ale i v tomto věku se projevuje asi v 15 procent případů znepokojivé, ba patologické chování ve vztahu k potravě.
„V minulosti se anorexie a bulimie objevovaly kolem osmnácti let, dnes průměrný věk u těchto chorob klesl na šestnáct let, ale existují četné případy rané anorexie, která se objevuje před třináctým rokem, u dětí ze základní školy,“ vysvětluje dětská neuropsychiatrička Antonella Grittiová z neapolské univerzity Suor Orsola Benincasa.
Je obtížné říci, proč se tak děje, hypotetických důvodů je mnoho: protože se dnes přikládá větší váha fyzickému vzhledu, protože nemocný měl rodiče rovněž s poruchou příjmu potravy nebo trpí psychickými problémy. Když se anorexie objeví ještě před pubertou, jde o závažný problém, protože se může zablokovat vývoj dítěte. Chorobu je mnohem obtížnější léčit a je mnohem zákeřnější.
Rodiče musejí zpozornět, jestliže si povšimnou, že dítě začíná postupně jíst méně a více si vybírá, jestliže při problémech ve škole nebo ve sportu ztrácí dlouhodobě chuť k jídlu či vůbec špatně jí, aniž by trpělo nějakou nemocí, jež by toho mohla být příčinou. Pozor: dokonce děti od narození do pěti let mohou mít poruchy příjmu potravy způsobené problematickými rodinnými vztahy.
Narušené chování ve vztahu k potravě mezi těmi nejmladšími ukazuje také výzkum vědců z Harvardovy univerzity mezi 8000 americkými adolescenty, kteří od roku 1996, kdy jim bylo devět až patnáct let, začali odpovídat na dotazníky, které dostávali každý rok či ob rok. Výsledky ukazují, že měřítkům anorexie či bulimie sice odpovídá jen jedno až tři procenta respondentů, ale mnohem více jich vykazuje smíšenou poruchu, má epizody záchvatového přejídání či problémový vztah k potravě.
Vědci zdůrazňují, že dívky s poruchou příjmu potravy jsou více vystaveny nebezpečí mnoha chorob, které mohou ohrozit jejich zdraví. Dívky, které užívají projímadla nebo trpí záchvatovým přejídáním, jsou dvakrát více než průměr vystaveny nebezpečí vzniku depresí, vzniku nadváhy či obezity v dospělosti nebo vzniku alkoholismu. U dívek trpících bulimií je riziko užívání návykových látek oproti průměru dokonce téměř čtyřnásobné.
Že tyto poruchy už nejsou „výsadou“ adolescentek, jak se v minulosti soudilo, ukazuje výzkum Cynthie Bulikové ze Severokarolínské univerzity ve Spojených státech. Podle výsledků bádání vykazuje 15 procent dospělých žen více či méně závažné poruchy příjmu potravy. Zhubnout chce totiž 70 procent z nich, 80 procent se denně či několikrát týdně váží, ale především mnohé z nich drží nebezpečné diety. Jen sedm procent se spokojuje s cvičením, 7,5 procenta užívá pochybné přípravky na zhubnutí, další zneužívají projímadla nebo si vyvolávají zvracení.
Nebezpečí anorexie a bulimie hrozí i jim. „U zralejších žen je mnohem obtížnější rozeznat anorexii či bulimii, protože už nemají menstruaci, jejíž vynechávání je pro dívky trpící poruchami příjmu potravy typické. Vidíme jich však mnoho v našich ordinacích, když sem přivedou dceru, a my zjišťujeme, že i ony vykazují typické příznaky těchto poruch. Problém se ostře vynoří po odchodu dětí z domova. Tyto ženy vstupují do období přechodu, odcházejí do důchodu: traumata, zklamání a staré bolesti mohou vést ke konfliktnímu vztahu k vlastní osobě a k jídlu,“ uvádí prezidentka italského Sdružení pro studium a léčbu poruch příjmu potravy Fabiola De Clerqová. „Zde často stačí návštěva specializovaného centra, kde se zjistí, zda žena potřebuje pomoc,“ dodává.