Podle Kliniky Mayo je bolest hlavy způsobená napětím z každodenních problémů, například pracovních, prvním a reálným ukazatelem stresu a může být doprovázena dalšími příznaky, jak je strnutí svalů či kažení zubů.
Nejlepším způsobem, jak vyléčit tento typ bolesti hlavy, je odpočinek a zvládání stresu, ale jestliže se bolest stává nesnesitelnou a negativně ovlivňuje běžný život, je vhodné vyhledat pomoc lékaře.
Je to sice podivné, ale je tomu tak: pokožka může být vynikajícím barometrem pro měření úrovně úzkosti. „Stres může vyvolat kožní vyrážku, často v podobě červených skvrn nebo kopřivky v oblasti žaludku, zad, rukou a tváře,“ vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Elizabeth Lombardová. „Mnozí experti jsou přesvědčeni, že je to zaviněno negativním působením stresu na imunitní systém,“ dodává.
Pomoci může správné dýchání. K dosažení maximálního účinku se v průběhu dne pětkrát až desetkrát hluboce nadýchněte.
Také bolesti šíje, které obvykle přičítáme dlouhodobému vysedávání u počítače, mohou být příznakem stresu, který vyvolává svalové napětí. Zde rovněž může přinést úlevu hluboké dýchání, při němž se soustředíme na bolestivou oblast.
V medicíně se chvějícímu se očnímu víčku říká blefarospasmus a jde o křeče svalů horního víčka. U některých lidí to může být způsobeno emotivním napětím. Vhodné je odpoutat pozornost od toho, co právě děláme, a to nejméně na dvacet minut, dívat se například z okna nebo zavřít oči.
Mnutí pokožky nebo okusování nehtů je nervózním zvykem, kterým se někteří lidé, zejména ženy, snaží čelit stresu. Než byste se pouštěli do svých rukou, mějte raději na psacím stole protistresový míček, jímž doslova vyženete úzkost z těla, navrhuje expertka Debbie Mandelová.
Stres může vyvolat i zubní kaz, zejména máte-li ve zvyku skřípat během dne a v noci zuby. Tento zvyk může vyvolat poškození skloviny. Napište si seznam problémů, abyste je viděli černé na bílém, a pak si napište možná řešení. Pokud ovšem jde o těžkou formu skřípání zubů, je vhodné navštívit zubaře, doporučuje Mandelová.
Stres může zasáhnout žaludek a vyvolat nevolnost. Řešením je trik, který podle Mandelové pomáhá: nechte protékat vlažnou vodu mezi prsty.
Také apatie může být signálem stresu. Nervózní napětí může rovněž narušit kvalitu spánku, a to tak, že se ráno budíme ještě více unaveni a neklidní. Na to pomáhá půlhodinové zdřímnutí v poledne.
Chronický stres může doslova zmenšit velikost hipokampu, který hraje zásadní roli v dlouhodobé paměti, takže třeba zapomenete na schůzku nebo si nemůžete vzpomenout, kam jste dali klíče. „Naštěstí výzkumy ukázaly, že jakmile se sníží úroveň stresu, vrací se hipokampus ke svému původnímu rozměru,“ vysvětluje Lombardová. Abychom si udrželi aktivní mozek a chránili ho před budoucími úzkostmi, není nic lepšího než fyzická aktivita. Stačí procházka nebo vyjít pěšky do schodů.
A jestliže se nedokážete rozhodnout, co uvařit k večeři nebo co si vzít do práce na sebe, může to být rovněž vinou úzkosti, která snižuje schopnost soustředění. I zde stačí trochu pohybu na čerstvém vzduchu, abychom si urovnali myšlenky a našli svůj rytmus. Sluneční svit tělu pomáhá uvolňovat serotonin a vitamin D. První zlepšuje náladu a druhý posiluje imunitní systém.