Z evropských států v první desítce zemí s největším nárůstem HIV pozitivních jsou ještě Severní Makedonie s Polskem (shodně 88 procent) a Bulharsko (73 procent). Desítku pak uzavírá Pákistán (57 procent).
Největší pokles počtu nových diagnóz ve stejném období zaznamenaly ostrovní federace Komory (o 67 procent méně), Singapur (o 66 procent méně), Vietnam (o 64 procent méně) a Rwanda (o 61 procent méně). Do desítky zemí s největším snížením počtu nových diagnóz se z evropských zemí dostalo jen Portugalsko, které je na desátém místě s poklesem o 52 procent.
Politico nicméně k těmto přehledům poznamenalo, že 23 zemí monitorovaných organizací UNAIDS, která při OSN koordinuje celosvětový program boje proti HIV/AIDS, nedodalo vyžádaná data za rok 2018. Mezi státy, které tak neučinily, jsou mimo jiné Rusko, Indie, Čína a několik členů Evropské unie.
Pokud jde o Rusko, HIV je zde velkým problémem, který postihl okolo jednoho procenta celé populace. Zapojení Ruska do regionálních statistik tak podle Politico ovlivňuje celý všeobecný přehled. Příkladem je 29procentní nárůst nových diagnóz HIV v letech 2010 až 2018 ve východní Evropě a střední Asii; pokud by ale ze statistiky bylo Rusko vyjmuto, celý region by v daném období dosáhl čtyřprocentního poklesu.
Statistika, kterou portál Politico zveřejnil, zohledňuje nárůst počtu nových případů, nehodnotí ale celkové rozšíření viru mezi populací. Na Filipínách, které měly největší nárůst nových diagnóz, je podle přehledu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) z roku 2016 mezi dospělou populací 0,1 procenta lidí s HIV, stejný podíl má i Černá Hora. Naopak Portugalsko, které vykazuje pokles v počtu nových případů, se potýká s velkým rozšířením HIV mezi populací. V desetimilionovém Portugalsku, které je s počtem obyvatel srovnatelné s Českem, žilo v roce 2018 podle statistiky UNAIDS 41.000 nakažených virem HIV. V přepočtu na dospělovou populaci ve věku 15 až 49 let podíl činil 0,5 procenta infikovaných.
V Česku na konci roku 2018 žilo podle výroční zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 3368 lidí s HIV. V přepočtu na celou populaci je pak poměr výrazně pod 0,1 procenta.
SZÚ ke stavu v Česku v roce 2010 uvádí, že zde žilo 1522 lidí s HIV, u 321 z nich se pak infekce rozvinula v onemocnění AIDS. Na konci roku 2018 bylo v Česku registrováno 3368 lidí s HIV, z nichž 636 trpělo onemocněním AIDS.
Proti viru HIV dosud neexistuje lék, vědci ale registrují nejméně dva případy lidí, u kterých po transplantaci kostní dřeně virus zmizel. Odborníci vedou debatu, zda tito pacienti jsou skutečně vyléčení, či jen funkčně vyléčení, tedy v takzvané remisi, což je stav, kdy zmizely příznaky a projevy onemocnění, ale nikoli nemoc jako taková.