ČTK to řekla Marie Otavová z národní referenční laboratoře pro chřipku.
„Na 100.000 obyvatel bylo ve třetím kalendářním týdnu 1191 případů akutních respiračních infekcí (ARI), což je nárůst oproti předchozímu týdnu o 15 procent, a 49 případů chřipky, což je nárůst téměř o 82 procent,“ upřesnila. Nemocnost na chřipku nejvíc stoupla v krajích Karlovarském a Středočeském a v Praze.
Při předchozím hlášení byl mezitýdenní nárůst akutních infekcí dýchacích cest necelá dvě procenta, nárůst se tedy výrazně urychlil.
„Máme i zvýšenou frekvenci průkazů chřipkového viru v klinických vzorcích, tak jsme pravděpodobně na počátku epidemie, zatím se jedná nikoli o epidemii, ale spíše zvýšený výskyt a vytvářejí se lokální ohniska,“ uvedla.
Laboratorně byl ve třech případech prokázán virus chřipky B, v pěti chřipky A, ve 12 případech šlo o subtyp A/H1N1, ve dvou A/H3N2. U všech pacientů bylo nějaké ze základních chronických onemocnění a nebyli očkováni proti chřipce. Věk pacientů se pohyboval od 35 do 82 let.
V Evropě převažuje chřipka A nad chřipkou B, u chřipky A dominuje subtyp A/H1N1. Plošnou epidemii hlásí Finsko, Řecko, Irsko, Izrael, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko a Turecko.
Chřipkou onemocní v ČR každý rok deset až 30 procent obyvatel, v průměru 2000 lidí na chřipku a její komplikace zemřou. Jednou z nejčastějších komplikací je zápal plic, nutná je okamžitá hospitalizace a intenzivní léčba. I za použití prostředků pokročilé medicíny až polovina pacientů s chřipkovým zápalem plic umírá.
Proti chřipce je očkováno jen šest procent Češek a Čechů, 20 až 23 procent seniorů nad 65 let a zhruba 20 procent chronických pacientů, oběma skupinám přitom vakcinaci hradí zdravotní pojišťovny. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měla být očkována třetina populace, v rizikových skupinách až 75 procent.