V pátém kalendářním týdnu stouply počty lidí s chřipkou o 94,9 procenta a s akutním dýchacím onemocněním o 23 procent, epidemie se „rozvíjí směrem k plošnému výskytu“, uvedla laboratoř na webu Státního zdravotního ústavu.
„Česká republika je na začátku plošné epidemie chřipky, to znamená, prakticky všechny kraje se blíží nebo překročily epidemický práh a chřipka je prostě tady,“ řekl Valenta v České televizi.
Největší růst případů podle národní laboratoře je v Karlovarském kraji, o 261 procent, v Jihomoravském o 233 procent, a Jihočeském o 218 procent. Následují Královéhradecký s růstem o 207 procent, Pardubický o 172 procent a Olomoucký o 133 procent.
Praha vykazuje větší nárůst akutních infekcí dýchacích cest než chřipek. Vzhledem k enormnímu zvýšení počtu chřipek mezi třetím a čtvrtým týdnem je podle národní laboratoře možné, že hlavní město je už na vrcholu výskytu. Definitivně to ale ukáže vývoj v šestém kalendářním týdnu.
Nemocnice v nejvíce zasažených oblastech vyhlašují zákaz návštěv. Na doporučení hygieniků je zakázaly nemocnice ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, v nemocnicích v Kyjově, Břeclavi, Hodoníně a Vyškově. Od úterý návštěvy zakážou Fakultní nemocnice Brno a Úrazová nemocnice. Návštěvy zakázaly všechny nemocnice Pardubického kraje a ve Středočeském kraji jsou návštěvy zakázány na všech odděleních nemocnic v Nymburce, Kolíně, Kutné Hoře a Benešově. Od úterý budou zakázány v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici. Kladenská, mělnická, rakovnická ani příbramská nemocnice zatím návštěvy nezakázaly.
Loni v Česku epidemie chřipky nebyla, rok předtím byla a z jejího průběhu Valenta soudí, že další nárůst počtu případů potrvá týden až dva.
V krajích, kde začaly školní prázdniny, se může postup infekce u dětí zvolnit, v řadě krajů ale rychleji rostou počty nemocných mezi dospělými. Například Zlínský kraj eviduje v pátém kalendářním týdnu téměř stoprocentní nárůst chřipkových infekcí u dospělých. V Praze stoupla ve stejném týdnu nemocnost dospělých o více než 40 procent, což je nejrychlejší růst od roku 2010.
Podle Valenty je přesto stále ještě možné očkovat, i když to nepovažuje za úplně ideální. „Určitě bych to doporučil zejména oslabeným lidem, kteří trpí například nemocemi srdce a cév či dýchacího systému, protože očkování sice nemusí zabránit onemocnění chřipkou, ale může zmírnit její průběh,“ uvedl. Někteří epidemiologové už očkování nyní nedoporučují, člověk se může nakazit dřív, než vakcína vytvoří imunitu.
V Česku se dává proti chřipce očkovat kolem pěti procent lidí, v Německu, Británii, Francii či Španělsku přes 20 procent. Zdravotní pojišťovny v ČR na vakcínu přispívají. Ambulantní léčba chřipky vyjde na 650 až 1100 korun, hospitalizace od 8000 do 35.000 korun.
Epidemii v ČR stejně jako ve většině evropských zemí vyvolává chřipkový virus H3N2. Plošnou epidemii hlásí 12 evropských zemí, v řadě dalších jsou epidemie lokální.
Valenta radí vyhýbat se většímu shromáždění lidí, zejména v uzavřených prostorách, a dbát zvýšenou měrou na osobní hygienu. Hlavní hygienik vyzval k maximální ohleduplnosti, kdo má příznaky chřipky či jiného akutního onemocnění dýchacích cest, měl by zůstat doma a vyléčit se.
V chřipkové epidemii obvykle onemocní kolem milionu lidí, stovka zemře na chřipku, 2000 na komplikace chronické nemoci, které způsobila chřipka. Obvykle přichází epidemie koncem ledna či na přelomu ledna a února.