Sobotka: sociální stát se u nás pomalu, ale jistě stává minulostí
Podle Sobotky se to týká zejména základní péče poskytované v nemocnicích či systému zdravotního pojištění. Ve srovnání s ostatními zeměmi máme velmi malou spoluúčast pacientů, tady je podle exministra prostor ke změnám, ale ne formou poplatků.
A pokud jde o veřejný charakter zdravotnictví, pokud se podaří dokončit Julínkovu reformu, tak veřejný sektor bude mít na zdravotnictví relativně nejnižší podíl mezi ostatními evropskými zeměmi. Na Slovensku podle Sobotky sice zavedli poplatky, ale neprivatizovali nemocnice. Přitom platí, že čím více je zdravotnictví privátní, tím je dražší. Logicky poroste podíl výdajů. Nejvyšší náklady na zdravotnictví existují právě v zemích s vysokým podílem privátního zdravotnictví. „Částečná privatizace ve zdravotnictví je možná, ale určitě to neznamená privatizaci všechno a za každou cenu,“ dodává první místopředseda ČSSD.
O poplatcích se tolik nemluví
Řada zahraničních politologů a ekonomů při sledování debat o podobě české reformy veřejných financí dost dobře nechápe, proč se všichni v Česku baví pouze o výši daňových sazeb, ale prakticky vůbec žádná diskuse se nevede právě o reformě zdravotnictví a změnách sociálního systému, ačkoli právě zde změny budou výrazné.
Tři první dny nemoci, které nebudou placené, již zmíněné privatizační kroky a zavádění poplatků v ordinacích se přitom dotknou každého, nejde o žádný malý zásah do rodinných rozpočtů, podivují se.
Důvod je podle nich logický. Části vedení nejsilnější vládní strany ODS, která reformu chápe jako základní prostředek pro prosazení svého volebního programu - rovné daně -a až následně jako cestu ke snížení státních výdajů, se podařilo debatu o reformě zacílit takřka výhradně na diskusi o podobě daňových změn.
Rovněž Sobotka ale tvrdí, že daně jsou klíčové, zejména z hlediska dlouhodobých záměrů současné vlády. Když stát začne vybírat málo peněz, dojde k podfinancování potřeb státu. Následovat bude nutně redukce veřejných služeb, zdůvodněná nutností šetřit. Odtud už je jen krok ke zdůvodnění odbourání sociálního státu.
I podle nezávislých ekonomů je třeba do budoucna počítat s tím, že hospodářský růst ČR nebude stále šesti a víceprocentní a že příjmy státu se mohou snížit. „Na druhé straně mít za tak vysokého hospodářského růstu stomiliardové schodky také není dlouhodobě udržitelné,“ konstatuje prezident Asociace penzijních fondů a další exministr financí Jiří Rusnok.
Psychologický průlom
Reforma veřejných financí představuje zásadní průlom nejen do pojetí sociálního státu, ale hlavně do psychiky lidí. Poprvé se totiž začne platit za něco, co bylo vždy bráno jako bezplatná služba či povinnost státu, na niž je automaticky nárok. Zejména starší lidé, kteří nebyli nijak výrazně nemocní, mají za to, že si za třicet let odvádění daní a příspěvků na zdravotní pojištění na bezplatnou zdravotní péči našetřili.
Vláda zásahy do zdravotnictví a sociální oblasti opatrně dávkuje, aby odpor veřejnosti nebyl tak masívní, tvrdí politická opozice. Proto podle ní vládě vyhovuje, že reformě veřejných financí předcházela tvrdší debata výlučně o daních.
Prosazení poplatků ve zdravotnictví odstartuje zpoplatnění (a zřejmě i privatizaci) dalších doposud veřejných a z velké části bezplatných služeb, které občané obecně považují za sociální výhodu - a někdy i povinnost státu, shodují se politologové i politici.
Jiří Vavroň, Právo
