Zahraničních pracovníků v Česku přibývá. Na konci roku 2017 mělo v zemi zaměstnání podle statistiků asi 472.400 lidí z ciziny. Cizinci se tak předloni na zaměstnanosti v ČR podíleli téměř 11 procenty. Nejvíc jich pocházelo ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Polska a Bulharska. Podle návrhu ministerstva zahraničí by se letos kvóta pro přijímání ukrajinských sil mohla zhruba zdvojnásobit. Místo 19.600 by jich do českých firem ročně mohlo nastoupit 40.000.
"V Česku máme obrovskou díru v bezpečnosti. Netýká se to jen ilegálních pracovníků. V podnicích lidé pracují vesměs legálně, dovážejí je agentury. Legislativní úprava, která by je nutila, aby prováděly řádnou prohlídku, není. Někdy vyšetření jsou, ale jsou nedostatečná," uvedl Šonka.
Podle předběžných údajů například třetina loňských pacientů s tuberkulózou pocházela z ciziny. Podíl každoročně roste. Ze 126 nemocných 35 bylo z Ukrajiny, 18 ze Slovenska, 13 z Rumunska a deset z Vietnamu.
Šonka podotkl, že cizinci většinou pracují v halách se společnou klimatizací. Pokud je nakažený jeden člověk, musí se vyšetřit a sledovat i všichni jeho kolegové. "Což je jednak zátěž pro zdravotnický systém, jednak problémová věc pro ostatní spolupracovníky," dodal šéf sdružení praktiků.
Podle šéfky pneumologické společnosti Martiny Vašákové by vyhláška měla stanovit minimální soubor vyšetření, která by zahraniční síly v Česku měly podstoupit. Mít by měly testy kvůli infekčním chorobám či rentgen hrudníku kvůli možné tuberkulóze. Děti pracovníků, pokud by dorazily s rodiči, by pak měly mít očkování podle českého očkovacího kalendáře.
"Je to soubor komplexních opatření, která by měla být dodržena. Není to proti těm lidem, ale je to pro ně. Aby tu byli zdraví a mohli tu bydlet a pracovat, aby nebyli nemocnými nevolníky, kteří pak položí život za lepší ekonomické zítřky," řekla Vašáková.
Podle ní by si cizinci, kteří mají v Česku pracovat, měli stanovené prohlídky hradit sami. Šéfka pneumologické společnosti míní, že by to pomohlo omezit i nekalé praktiky některých agentur. Lidé ze zahraničí by pak hledali regulérní zaměstnání bez prostředníka, je přesvědčena lékařka.
Vyhlášku připravovalo ministerstvo zdravotnictví. O seznamu vyšetření debatovalo s experty. Nakonec předpis podle Vašákové ztroskotal na vymezení toho, koho je možné považovat za migranta. Zatímco někteří poukazovali na to, že by se nová pravidla mohla dotknout lidí z Británie či Ameriky, podle jiných by měli mít zdravotní prohlídku všichni zahraniční pracovníci bez rozdílu. Sdružení praktiků se chce obrátit na ministerstvo zdravotnictví a o řešení problému a nastavení prohlídek s ním jednat.