ČRo Plus: České lázeňství

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Mezi dalšími viníky jsou jmenovány pojišťovny, které posílají do lázní méně pacientů, nebo lékaři, kteří neumí správně určit, kdo má na lázně nárok. Potichu se ale také mluví o tom, že lázně na reformu lázeňství nebyly včas připraveny. Na téma krize českého lázeňství se zaměříme v dnešním pořadu Zaostřeno. Příjemný poslech přeje Mária Pfeiferová.
V slatinných lázních Berta v jihočeské Třeboni se krizi chtěli postavit sedmdesátimilionovou investicí do bazénu a vodoléčebných procedur. Pacienti lázní investice považují za důležité.

pacientka lázní To víte, že je to důležitý, protože lidí přibejvá nemocnejch, je nás tady strašně moc. Já myslím, že ten bazén by byl důležitej.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Já se vás zeptám úplně na to samé, jestli je pro vás důležitá investice 70 milionů?

pacientka lázní: Já jsem o tom slyšela, že jako tady ten velký nějaký bazén má být. Jistě, pro lidi je to důležitý. Pro mě osobně už ne, protože já do bazénu vůbec nechodím, ale pro ty ostatní je opravdu důležitý ten bazén.

pacientka lázní: Já si myslím, že ne. Pokud se nezmění indikační seznam s poplatky, tak si myslím, že je to zbytečný. Protože tady je to hodně změněný oproti minulým letům, co jsme tu byli.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: A v čem je ta změna?

pacientka lázní: No, je tu méně lidí. I v Třeboni se zavírají ty restaurace a různé ty podniky, co tu byly, tak je to poznat prostě, že to je to jinačí, než to bylo třeba před 2 rokama, jak jsem tu byla naposledy.

pacient lázní: No, tak rozumný to určitě je. Už jenom z dlouhodobýho výhledu, protože asi z hlediska jak současnýho pro vývoj lázní, je to určitě rozumná investice.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Bazén v prvním podlaží s proskleným dnem a světelným tubusem a také nové vodoléčebné procedury mělo město Třeboň vybudovat v Bertiných lázních už letos v zimě. Investici nejdříve rada města schválila a podporovala, aby ji pak v září po dramatických jednání nakonec sama zrušila. Zaměstnanci lázní zrušení investice v době obecné krize lázeňství vítají.

Marie UTĚŠENÁ, fyzioterapeutka v Bertiných lázních, šéfka odborů: Všichni zaměstnanci souhlasí s tím, že stavba byla zrušena, protože v současné době, kdy jarní měsíce a podzimní měsíce jsou prodělečný, je málo klientů, tak na to nevyděláme a všichni si myslí, že by nás to položilo.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Vy říkáte, že jste s tím třeba nesouhlasili, většina zaměstnanců že je ráda, že ta investice je zrušena, řekli jste to vedení města a vedení lázní, vědělo to od vás?

Marie UTĚŠENÁ, fyzioterapeutka v Bertiných lázních, šéfka odborů: Já si myslím, že spíš se lidé báli promluvit a říct to narovinu. Každej třeba si to říká po straně, ale bojí se vystoupit, i když jsme měli různý provozní porady, tak se každý bojí vystoupit.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Říká Marie Utěšená, fyzioterapeutka v Bertiných lázních a také šéfka odborů. Prokurista lázní a starosta Třeboně za KDU-ČSL Jiří Houdek, iniciátor sedmdesátimilionové investice, říká pravý opak.

Jiří HOUDEK, prokurista lázní, starosta Třeboně, iniciátor investice /KDU-ČSL/: To zastavení investice v Bertiných lázních nakonec znamená to, že se tedy nenastartuje ta nová nabídka pro tu samopláteckou klientelu a výstavba bazénu a výstavba nové vodoléčby právě znamenala to, že lázně si budou udržovat pořád konkurenceschopnou nabídku. Jestliže ta investice tam do Bertiny nepude, tak to bude ve skutečnosti znamenat, že Bertiny lázně budou zásadním způsobem pokulhávat za lázněmi Aurora a nakonec se může stát, že i lázně jako takové budou muset třeba i změnit úplně svoji náplň a svoji činnost. Nechci úplně tady stavět nějaký katastrofický scénář, že lázně, Bertiny lázně tím by měly končit, jsem optimista, takže věřím tomu, že se to nestane, ale musím říct, že nerealizací té investice to může nastat.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Proti starostovi hlasovala na radě i zastupitelstvu většina jeho koaličních partnerů. Své důvody, proč se proti investici do lázní postavil, vysvětluje sociálně demokratický místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz.

Zdeněk MRÁZ, místostarosta Třeboně /ČSSD/: Lázně Berta v danou chvíli nemají ten správný počet zákazníků, srovnání, které bylo v lázeňství před lety, kdy se jezdilo na 28 dní, se už v době nedávné snížilo na 21 dní, každý pacient bral třeba 10, 12 procedur, dnes díky samoplátcům, kteří jezdějí na 4 i na 3 dny, tak se počet těch procedur tak snížil, že samozřejmě je zájem o rašelinu, o masáž, ale není to ten počet, který byl původně. Tudíž nejsou až takové tržby. Někteří u nás nechtějí bydlet, chtějí bydlet z různých důvodů v soukromí, někteří se u nás nechtějí stravovat, tak se stravují třeba venku. To jsou věci, který mají vliv na tržby, a i když je zdánlivě barák plnej, tak prostě ty peníze, ty tržby jako takový tolik nejsou. Já nezpochybňuju, že kdyby tam byl bazén, že by to bylo dobře. Ale prostě když na to nemám, musíme se chovat stejně jako doma. Když na to nemám, tak to nemůžu dělat. A my jsme došli na radě k názorové shodě ze 7 v 5 hlasech, že nepodpoříme a musíme tuto akci zastavit. Vidina toho, že by tento bazén zachránil chod lázní Berta, když to řeknu takhle zjednodušeně, je z mýho pohledu špatná.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Od počátku byla proti velké investici a čerpání úvěru od banky opozice v čele s bývalým starostou za ODS Janem Váňou. Ten je i členem občanského sdružení Třeboňsko, které podalo v souvislosti s úvěrem na starostu Jiřího Houdka žalobu.

Jan VÁŇA, bývalý starosta Třeboně /ODS/: Občanské sdružení Třeboňsko si nechalo zpracovat u advokátní kanceláře právní posudek a šlo o to, že v té úvěrové smlouvě tam město vystupuje v roli spoludlužníka. Je to podle paragrafu 511 a znamená to, je to tam přesně vysvětleno, že věřitel, to znamená banka, může vymáhat splácení toho úvěru na komkoliv. Na spoludlužníkovi i na klientovi, to jest na Bertiných lázních. A neurčuje to nikdo jiný než banka. Z tohoto důvodu podle právního názoru mělo město vypsat výběrové řízení na ten úvěr. To se nestalo a došlo tedy k porušení zákona o veřejných zakázkách. Je to nastaveno tak, že to jištění banky je záměrně děláno tím institutem spoludlužnictví. Tím je to dáno, že ta banka má dostatečné jištění. Navíc tam má jištění v tom smyslu, že v případě neplacení získává stoprocentní podíl na Bertiných lázních, jsou tam zastavené nemovitosti asi za půl miliardy a tak dále. Takže ta smlouva jako taková podle mého soudu není vůbec pro město výhodná a asi to vyplývá z toho, že byla zadána z ruky panem starostou, který byl zaměstnantem České spořitelny a nenechal vypsat výběrové řízení na takhle velký úvěr.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: V Třeboni se o řešení krize pokoušejí zatím bez velkého úspěchu. Problémy trvají, hosté se do lázní sice v podzimních měsících vrátili, ale není jich tolik jako dřív. Ztráty za letošní rok budou v řádech desítek milionů korun. Jaké dopady má krize lázeňství na zaměstnance, vysvětlil na lázeňské konferenci, kterou právě Třeboň minulý týden hostila, Martin Vacek z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky.

Martin VACEK, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: K 31. 2011, kdy v lázeňství pracovalo 10 tisíc zaměstnanců, tak je to o tisíc 500 zaměstnanců k 30. 6. 2013 méně.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Z 10 tisíc zaměstnanců 1500 propuštěných. To je hodně. Ale určitě ta krize lázeňství nebo ta reforma lázeňství se neodrazila jenom v propouštění. Jak se dál změnil přístup zaměstnavatelů k zaměstnancům?

Martin VACEK, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Ten přístup se změnil dramaticky. Dřív měly lázeňské společnosti poměrně kvalitní kolektivní smlouvy z našeho pohledu, obsahovala spoustu benefitů, a to byly věci, na které se šáhlo nejdříve. Takže dneska v lázeňství už dávno neexistuje benefit typu 13., 14. mzdy, další věci jako procedury, že dostávali zaměstnanci, určitě se snižuje příspěvek na důchodové pojištění a další a další takovédle benefity, odchodné, v případě odchodu do důchodu, ztráta věrnostních odměn a podobné věci.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Snížila se zaměstnancům i mzda?

Martin VACEK, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Ten tlak je obrovský a v průměru se snížila o 3 procenta podle našeho průzkumu. Což znamená meziroční pokles reálných mezd o více jak 5 procent. Nedostávají ty mimotarifní složky, to znamená příplatky za soboty, neděle, omezujou se velmi přesčasy, které se spíš vybírají formou náhradního volna.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Jaký je vlastně plat v lázeňství? Jak jsou ohodnoceni lázeňští zaměstnanci?

Martin VACEK, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Lázenští zaměstnanci jsou ohodnoceni velmi podprůměrně. Když si vememe, že průměrná mzda v národním hospodářství je někde zhruba kolem 24 tisíc korun, tak v lázeňství je ta průměrná, kdy v ní jsou započítaný samozřejmě veškeří manažeři těch lázeňských společností, tak činí 18 tisíc 200 korun k tomu 30. 6. 2013. Ale úplně běžná mzda řadového zaměstnance se pohybuje maximálně do 15, 16 tisíc korun hrubého.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Jaká je nálada mezi zaměstnanci? Věří tomu, že se ta krize podaří zažehnat?

Martin VACEK, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR: Myslím si, že nálada mezi zaměstnancema začíná dosahovat bodu varu. A to z několika důvodů. My jsme dlouho poslouchali to, že bude lépe, buďte rozumní, za rok se to změní a pak bude lépe. Jenže on ten rok se proměnil v 5, 6 let. Ty mzdy jsou takové, jaké jsou. Zaměstnanci se dostávají do obrovských finančních problémů typu, je třeba až 10 procent zaměstnanců z tý společnosti v insolvenci, protože ty mzdy jsou tak nízké, takže už ani nemají chuť na sobě pracovat. Už prostě do tý práce choděj, protože musej.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Optimistou je prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Ten říká, že je cesta, jak se z krize dostat.

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní: Jedna část je, v jaké ekonomické kondici lázně jsou. Tam asi slovo krize je namístě, protože ta zásadní změna, která se udála formou vyhlášky nazývané indikační seznam, byla velmi rozsáhlá a přišla z roku na rok, umazala nějakých 50 procent pojištěnců, kteří do lázní jezdili a ti tvořili do té doby 59 procent pobytu v lázních. To znamená, jenom tenhle dopad sebral 25 až 30 procent výnosů a při ziskovosti, která se ve většině lázní pohybovala kolem 6 procent a zásadním objemu personálních nebo osobních nákladů je jasné, že s tím se vypořádat bez ztráty kytičky nedá. Na jejich, řekněme, odbornost, kvalitu, to, jak jsou vnímány venku, tam musím říct, že je to právě naopak. České lázně mají skvělý zvuk venku. Vůbec nestagnují, že se rozvíjejí, rozvíjely a i to kritické období řadu z nás donutilo k tomu, o věcech začít přemýšlet jinak. Takže já to vnímám tak, že ano, máme ekonomický problém, jeho prismatem na nás koukají banky a nechtějí nás podpořit investičně, museli jsme snížit stavy zaměstnanců, zastavit investice, ale kvalitu produktu jsme nijak nesnížili a ten je stále velmi vysoko.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Některé lázně zkrachovaly, některé mají velké finanční problémy. Očekáváte tedy, že ještě u některých lázní dojde k takovému propadu, že třeba budou muset skončit?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní: No, já si nemyslím, že by se to mělo stát snad těm subjektům jako celku. Ale téměř všichni omezujeme některé provozy, a to si myslím, že, se příští rok na začátku roku v té zimní sezóně určitě zopakuje, a pak si myslím, že některé objekty, které byly určené pro péči a ubytování pojištěnců, pacientů, se budou muset změnit, možná se zavřou, možná skončí jako objekty turistického ubytování, změní se jejich charakter, to se bezpochyby stane, ale nemyslím si, že by se měla opakovat situace Velichovek. Možná paradoxně tím nejohroženějším subjektem dneska je subjekt, který patří státu, a to jsou Jánské lázně. Tam to riziko ještě hrozí.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Jaké jsou pozitivní faktory, které by mohly pomoci dostat se z té krize?

Eduard BLÁHA, prezident Svazu léčebných lázní: Já za ten nejpozitivnější považuji to, že nepoklesl zájem domácích samoplátců, nepoklesl zájem ze zahraničí a mezi domácí samoplátce se zařadila řada lidí, kteří už nedostali ten poukaz na lázně. Vypadá to, že je to někde kolem 30 procent. To je velmi pozitivní a to třeba na Slovensku, kde se něco stalo podobného v roce 2004, tak v tom prvním roce 2005 tam takový zájem samoplátců nebyl, a to bylo dokonce v době, kdy se Slovensko nacházelo v lepší ekonomické kondici, než je Česko teď. Další pozitiva jsou, řekněme, že v druhém pololetí roku už cítíme, že si lékaři na ten nový systém zvykli, že se naučili s tím pracovat díky takové obrovské edukační kampani nejen oni, ale i pacienti, to znamená, umí si o lázně říct v nových podmínkách. A pak jsou to pozitivní signály, řekněme, v úrovni očekávaných změn a regulace, to zrušení regulačních poplatků Ústavním soudem a současně, že nám ten stokorunový výpadek na den bude ministerstvo kompenzovat, to by mělo lidi motivovat, neměla by to být sociální bariéra. No, a pak se indikačním seznamem a rozsahem té restrikce začal zabývat Ústavní soud a poté, co rozhodl, jak rozhodl, ve věci nadstandardu a regulace úhra…, takzvanou úhradovou vyhláškou, tak si myslíme, že v tomto případě může v podstatě i ministerstvu uložit, aby tu revizi provedlo.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Podporu ministerstva zdravotnictví potvrdila ředitelka odboru zdravotního dohledu Lenka Hřebíková.

Lenka HŘEBÍKOVÁ, ředitelka odboru zdravotního dohledu: Ministerstvo zdravotnictví se jednak zabývá běžnou svou činností, to znamená podporou, rozvojem, vyhledáváním zdrojů, jejich sledováním, spoluprací s odborníky, dbáme o techniky v terénu a tak dále, to je prioritní pro poskytování lázeňské péče. K té situaci, která teď vznikla, ministerstvo zdravotnictví připravuje úhradovou vyhlášku na rok 2014 a tam se již počítá s podporou lázeňství. Zatím se diskutuje o částce za den, o který by mohla být navýšena úhrada za lázeňství, 100 korun pro dospělé na den, 200 korun pro děti na den, ale samozřejmě je to předpis, který prochází legislativním procesem, tak se to může ještě vyvíjet. Náměstek ministra zdravotnictví jmenoval současně pracovní skupinu, která se bude zabývat případnou novelou indikačního seznamu. Ministerstvo má také již některé poznatky z praxe, které by zapracovalo do té novely a opět je to vyhláška, pokud dojde ke konsenzu celé odborné veřejnosti, protože je to odborný medicínský materiál, tak by ta novela mohla vyjít v roce 2014, v tom prvním kvartálu, a mohlo by to také napomoci té návštěvnosti lázní nebo počtu pacientů v lázních.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Theodor Štofira má na starost certifikaci východoevropských lázní pečetí kvality Evropského svazu léčebných lázní. V krizi lázeňství, která postihla Českou republiku, vidí paralelu ve vývoji dalších evropských zemí.

Theodor ŠTOFIRA, certifikace východoevropských lázní: Srovnání samozřejmě to má, protože to je odraz na vývoj ve společnosti. K nám ta změna nutná dospěla teď. Pokud jsme teda přijali dobrá řešení, uvidí se. Já si myslím, že tam zase jsme se snažili něco vymyslet, to, co je typicky českého, typicky našeho, typicky něco nového. A bohužel se ukazuje, že jsme nebyli schopni se rozhlédnout, co se děje kolem, vzít si zkušenost, podívat se, co v našich podmínkách je možné uplatnit, aplikovat to do toho systému fungování našeho života, do těch procesů, který u nás probíhaj, a hledat nějaké vhodné řešení. Já si myslím, že jsme vymysleli něco nového, ale jestli to bude to ono, nejsem si jistej.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Co třeba by se mohlo aplikovat právě na to naše české lázeňství?

Theodor ŠTOFIRA, certifikace východoevropských lázní: No, zejména to, čím si vedle spálili ruce. Všimněte si, jak bylo rozporuplný vyjádření už na této konferenci. Část si myslí, že vlastně nás to nejhorší čeká a část už žije v optimismu, že jsme to nejhorší překonali. Já si myslím, že to není ani tam, ani tam. Prostě ten vývoj bohužel jsme v takový fázi a v takovým, řekl bych, postupu, že my ten vývoj se nesnažíme ovlivňovat. Že se bohužel někdy jenom díváme na to, co kolem nás jde. Říct v této chvíli, že jsme překonali nejhorší, je naprostý nesmysl, protože ta ekonomika nás ještě trochu vystraší. Pokud bysme už viděli, že vlastně skutečně ten vývoj ekonomiky bude mít nějaký pozitivní dopady, v těch lázních je obrovská rezerva v tom, že bysme se měli zabývat tím, jak zlepšit přístup k lidem, ke klientům, k pacientům. Je to na našich zaměstnancích, který můžeme ovlivnit, vtáhnout je do toho procesu, využít toho, co v nich je odbornýho, dobrého, lidskej přístup. Vždyť přece ten pacient sem nepřichází pouze s bolestí kloubů, on má taky trochu psychický problém, tíží ho něco, je vyřazenej vlastně z běžnýho denního života, trápí se bolestmi, trápit se problémem, že je tady bez rodiny, takže musíme mu pomoct, aby se tady vlastně jakoby vzpamatoval, začal s náma spolupracovat v lázních, pak můžeme očekávat, že i ten léčebný efekt bude výrazně lepší a rychlejší.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Kde v Evropě to v lázeňství umí nejlépe? Kde bychom si měli brát inspiraci?

Theodor ŠTOFIRA, certifikace východoevropských lázní: Já si myslím, že dneska díky té složité situaci, která tam byla, jsou to lázně například v Estonsku, dole třeba litevský lázně, v té jižní části, /nesrozumitelné/, protože víme, že Pobaltí prošlo určitou poměrně strastiplnou cestu, měli dobré i špatné chvilky, poučili se z toho a myslím si, že opravdu co se týká přístupu k těm klientům, ta srdečnost, ta přívětivost, se tam trošku dá vidět víc.

Mária PFEIFEROVÁ, moderátorka: Odborníci se na budoucnosti českého lázeňství neshodují. Řiditel třeboňských lázní na začátku roku řekl, že se zpožděním 20 let do českého lázeňství přichází kapitalismus. Jisté je to, že lázně se o místo na trhu musí poprat samy. Na podporu státu už se spoléhat nemohou. A vyhrají jen ti nejsilnější. To bylo Zaostřeno. Tentokrát na téma české lázeňství. Hezký poslech u dalších pořadů vám přeje Mária Pfeiferová.