Pražská záchranná služba tvrdí, že nemocnice nejsou ochotny přebírat jejich pacienty a když, tak to dělají zdlouhavě. Nemocnice i ministerstvo zdravotnictví říkají, že lidé ze záchranné služby lžou a že si jejich šéf jen rozjíždí svou volební kampaň. Otázka tedy zní - čeho se může dočkat člověk, který bude v Praze potřebovat záchranku?
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Spolu se mnou je ve studiu ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy a senátor Zdeněk Schwarz. Dobrý den.
Zdeněk SCHWARZ, senátor, ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy: Dobrý den.
Martin VESELOVSKÝ:
Pokud bych dnes večer akutně potřeboval záchrannou službu v Praze a potřeboval bych akutně převézt do nemocnice, tak čeho bych se dočkal?
Zdeněk SCHWARZ:
Tak dneska a zítra byste se dočkal, že bych přijel já, protože sloužím, ale jinak …
Martin VESELOVSKÝ:
Nedokážu zhodnotit, jestli je to dobrá zpráva pro mě jako pro pacienta.
Zdeněk SCHWARZ:
Já to taky nedokážu posoudit, to asi vědí pacienti, ale já si myslím, že by se nestalo nic mimořádného, že tak od té doby, kdy tak jaksi ukončila se ta bitva možná, kdy jaksi velmi expresivně pan ministr vylíčil zasedání komise, tak zatím jsme žádný problém nezaznamenali a funguje Praha. Já říkám, je to koneckonců jenom dobře, pakliže i ta malá válka, která proběhla, přispěla ke zlepšení té situace a vyřešení problémů, takže nejspíš by se nic nestalo, byl byste standardně ošetřen a dostal byste veškerou potřebnou péči.
Martin VESELOVSKÝ:
Vy tomu říkáte malá válka a zároveň říkáte, že proběhla, tak je to ukončeno ten spor je /souzvuk hlasů/?
Zdeněk SCHWARZ:
Tak já doufám, pan ministr ubezpečil občany i mě, že je po problémech, takže doufám, že bude po problémech.
Martin VESELOVSKÝ:
Na druhou stranu já, když slyším vyjádření ministerstva zdravotnictví, doteď visí na jejich webových stránkách, když slyším vyjádření té odborné komise, která k tomu problému byla sestavena, tak tam vidím jenom, že se nic nestalo a že tak, jak jsem citoval na začátku, že vy a ostatní zástupci pražské záchranné služby neříkáte pravdu a ministerstvo samo dodává, že vy, protože chcete na podzim obhajovat senátorský mandát, tak si rozjíždíte volební kampaň, to je konec bitvy?
Zdeněk SCHWARZ:
Tak, jestli tomu budem říkat bitva dál, já nevím, já samozřejmě si nenechám líbit to, co se stalo, takovou dehonestaci mé osoby, zaměstnanců záchranné služby nebo organizace jako takové. Ty lži, které byly vlastně v minulosti v předcházejících dnech uvedeny ze strany protistrany, to samozřejmě si líbit nenecháme a řešíme to dál.
Martin VESELOVSKÝ:
Co to znamená, že si to nenecháte líbit?
Zdeněk SCHWARZ:
Tak my jsme podali několik dopisů, podnětů k prošetření příslušným úřadům a ty budou konat tak, jak jim zákon asi určuje, takže to je Magistrát hlavního města Prahy, pak je to Úřad na ochranu osobních údajů. Dneska jsem odesílal další dopisy, které jdou paní ombudsmance, píšu …
Martin VESELOVSKÝ:
A co je podstata těch stížnosti?
Zdeněk SCHWARZ:
Píšu zdravotnímu výboru, zdravotnímu výboru Senátu, zdravotnímu výboru Poslanecké sněmovny, obrátil jsem se na soudní znalce z oboru urgentní medicína tak, aby to někdo posoudil a čekám na právní stanovisko právníka, který mi má říci, jakou cestou se můžu jako občan, jako ředitel záchranné služby, jako senátor obrátit na nezávislý soud, který by měl posoudit tu situaci, myslím, že objektivně a správně, ne tak, jak to udělala komise nebo ministrem zřízená komise.
Martin VESELOVSKÝ:
Když vás tak poslouchám, pane řediteli, to není úplně konec.
Zdeněk SCHWARZ:
Je to konec pro občany, pro voliče, právě, jak bylo řečeno, je to pro budoucí nebo potenciální pacienty, pro všechny by to mělo být ukončeno. Já nikde mediálně nehodlám dále vystupovat, pakliže nebude důvod, že jako ředitel organizace samozřejmě vystupovat musím, ale tohle to běží samozřejmě dále na pozadí toho, těch událostí a uvidíme, jak to koneckonců dopadne, protože my jsme byli velmi silnými slovy jaksi poškozeni a pošpiněni. Byl jsem dokonce vyzýván, abych odstoupil nebo aby mě snad zřizovatel odvolal z funkce a abych snad přestal kandidovat na senátor a jiné a jiné, velmi vážná slova nebo silná slova a já myslím, že na to občan reagovat musí a včerejší vystoupení zástupce lékařské komory, to byl úplnej vrchol, to bylo popírání demokracie a já vždycky říkám, že kvůli tomu na Staromák, na Václavák ani na Letnou s klíčema nechodil.
Martin VESELOVSKÝ:
Přesto bych se vrátil k podstatě věci, protože na začátku a nebylo to na začátku teď v červnu, bylo to už před mnoha měsíci.
Zdeněk SCHWARZ:
Mnoha lety.
Martin VESELOVSKÝ:
Naposledy, dokonce mnoha lety, bylo to dost intenzivně minimálně podle vašich webových stránek, myslím tím pražské záchranky v dubnu tohoto roku, jste měli problém s udáváním, abych tak řekl, nebo umisťováním svých pacientů z vašich vozů do nemocnic.
Zdeněk SCHWARZ:
Ano. Přesně 165 za měsíc březen.
Martin VESELOVSKÝ:
Dobře, na čem stavíte jistotu, že už to teď bude v pořádku, že nemocnice si nebudou vaše pacienty přehazovat jaksi dál, že oni nemají místo?
Zdeněk SCHWARZ:
Tak pan ministr nás opakovaně ubezpečil, že ten problém je vyřešen, že se to již nebude vyskytovat ani opakovat a že udělal veškeré opatření.
Martin VESELOVSKÝ:
Ale vždyť to přece říkal už v březnu a v dubnu, protože už tehdy udělal opatření, kdy vyzval nemocnice, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví, aby to dělaly?
Zdeněk SCHWARZ:
To jsem rád, že to říkáte, to já jsem rád, že to říkáte, protože zatím to bylo vkládáno pouze do mých úst a já si myslím, že občané nebo posluchači to vidí stejně tak jako vy, že tohle už jsme slyšeli několikrát, tak doufám, že třeba teďka už konečně to bude pravda.
Martin VESELOVSKÝ:
Řekněte mi, pane řediteli, ten běh jaksi událostí od momentu telefonátu na linku záchranné služby až po to, kdy se začne jednat o umístění toho pacienta do nemocnice.
Zdeněk SCHWARZ:
Tak pacient nebo svědek té události volá k nám na linku 155, mluví s operátorkou, operátorka tu situaci vyhodnotí, stanoví nějakou pracovní diagnózu, určí typ posádky, který vyšle k pacientovi, v případě toho ohrožení života samozřejmě vysílá lékaře a druhou posádku záchranářů. Když ví už z toho volání, že ta situace je opravdu vyhrocená, dramatická, že tam jde skutečně o život, tak je vysílá automaticky obě najednou, protože ví, že budou obě potřeba, pakliže tu jistotu nemá, tak vyšle třeba nejdřív jenom lékaře a pak došle podle vyžádání pana doktora z místa, jestli tedy bude trasportovat do nemocnice či nikoliv i tu posádku záchranářů. Přijede posádka na místo, vyšetříte toho pacienta, odeberete anamnézu, zjistíte, co se stalo, jak dlouho to trvá, jestli jsou to chronické obtíže nebo akutní.
Martin VESELOVSKÝ:
Rozumím.
Zdeněk SCHWARZ:
Provede nějakou terapii základní, léčbu, tak, aby ty prvotní příznaky nebo to, co se děje, mohl co nejvíce začít řešit nebo zklidnit, případně, aby se pacientovi ulevilo. A já třeba osobně, když jsem u takového případu, tak teoreticky se dá říci, že ode dveří pomalu vidím, co pacientovi asi tak bude i z těch informací, které zatím mám. A jakmile mám jasno, že budu potřebovat takovéto lůžko, které se musí podle nesmyslného zákona avizovat, tak samozřejmě dávám pokyn buďto někomu z týmu nebo já telefonuji operátorce a říkám - budu potřebovat takové lůžko v Praze. V ten moment volá operátorka do nejbližší nemocnice nebo …
Martin VESELOVSKÝ:
A chce takové lůžko?
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, že chce takové lůžko.
Martin VESELOVSKÝ:
A ty sumy nebo ty počty těch odmítnutých pacientů tak, jak jste o nich mluvil.
Zdeněk SCHWARZ:
Ona má displej.
Martin VESELOVSKÝ:
Rozumím, tak, jak jste o nich mluvil, tak ty vzniknou jak, že na té druhé v nemocnici sedí někdo, kdo řekne - máte smůlu, bohužel to nejde, máme plno?
Zdeněk SCHWARZ:
V současné době tak, jak ministr nařídil, tak by vlastně kontaktní místo, což je přesně terminologie ze zákona, kde sedí dokonce nelékař, dokonce nezdravotník v některých zařízeních, to je pro nás katastrofální zjištění, a ten řekne operátorce - ano, přijeďte, my pacienta přijmeme a my v ten moment vyjíždíme nebo po stabilizaci pacienta naložení vyrážíme směr tato nemocnice, která je vybrána a je schopna pacienta přijmout, a tím běží situace, přijedeme do nemocnice a tam pacienta se snažíme předat a v některých těch inkriminovaných případech se stalo, že právě toto neproběhlo, že personál toho oddělení na příjmu řekl, že pacienta není schopen ho přijmout, tak ho máme odvézt do jiné nemocnice.
Martin VESELOVSKÝ:
A ještě pardon, tu situaci si mám představit tak, že na tom pojízdném lůžku tam leží, leží pacient …
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, to se stalo.
Martin VESELOVSKÝ:
A vy si ho zpátky odvážíte do auta a odjíždíte s ním pryč?
Zdeněk SCHWARZ:
Přesně tak. A v tom je meritum věci a teď to je ten bod, o kterým je ta polemika, to je to, co doteďka nevysvětlila komise, jestli ten pacient v ten moment byl přijat či nebyl. A my tvrdíme, že pacient, který je stále v péči záchranné služby, na nosítkách záchranné služby, potažmo ale v ambulanci nebo v čekárně, tak je stále pacientem záchranné služby a stále nebyl přijat nemocnicí, oni tvrdí, že ano.
Martin VESELOVSKÝ:
Ministerstvo zdravotnictví dalo dohromady komisi, která má tři, tuším, asi deset členů a ta komise dala dohromady závěr a v tom závěru se píše: „U sporných případů předávání pacientů pražské záchranky do nemocnic v hlavním městě v minulém týdnu podle odborné komise nikdo nepochybil. Události jsou mediálně zkreslené, lidé nebyli v přímém ohrožení života.“ mají pravdu?
Zdeněk SCHWARZ:
Nemají.
Martin VESELOVSKÝ:
A proč?
Zdeněk SCHWARZ:
Tak za prvé my jsme nikdy neříkali, že v přímém ohrožení života, to si tam ta komise,ministerstvo včera toto slovíčko jaksi vložilo, je to hra se slovíčky já říkám v současné době. A na druhé straně říkám, že pacient, o kterém je řeč, byl v ohrožení života, na tom se nic nezměnilo, takto to definovala …
Martin VESELOVSKÝ:
To byl ten pacient, kterého jste vozili 2 hodiny a 6 minut po Praze?
Zdeněk SCHWARZ:
Ano a já říkám, že byl ohrožen na životě, protože měl velmi rychlou akci srdeční, kdy srdce může náhle zfibrilovat a zastavit se.
Martin VESELOVSKÝ:
Vůbec nerozumím tomu, proč …
Zdeněk SCHWARZ:
A koneckonců ten pacient skončil na koronární jednotce v jiné nemocnici.
Martin VESELOVSKÝ:
Dobře, v čele té komise nebo alespoň za ní mluvil děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, pan Aleksi Šedo a on k tomu říká: „Spolupráce lékařů na straně záchranné služby a nemocnic byla v zájmu pacienta a dle názoru komise bez pochybení.“ Nerozumím tomu, když na obou stranách jsou lékaři, proč jsou tak rozdílné názory na to, co se děje?
Zdeněk SCHWARZ:
Ony nejsou rozdílné.
Martin VESELOVSKÝ:
Ale on říká, že všechno bylo v pořádku a dle názoru komise nedošlo k žádnému pochybení.
Zdeněk SCHWARZ:
To říká.
Martin VESELOVSKÝ:
Já mám pocit, že vy, pane řediteli, ale říkáte, že k nějakému pochybení došlo.
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, a to je to, co já říkám, že nesouhlasím se závěry komise a že proto chceme nezávislý posudek někoho, kdo je v oboru, koneckonců v té komisi byl pouze jeden lékař, který má atestaci z urgentní medicíny, ostatní členové nemají, my jsme nebyli přivoláni do té komise, což je pro mě taky zarážející, a to podstatné, že tam část telefonních hovorů vlastně vůbec nebyla puštěna a členové komise je neslyšeli a my to považujeme za zásadní, a proto tvrdíme, že ta komise došla k závěrům, které neodpovídají tomu, co skutečně se stalo, a proto chceme někoho jiného, jinou komisi nebo jiné odborníky, kteří posoudí. A hlavně nešlo o odbornou věc. Tam šlo o posouzení práva, které platí, předpisů, které platí a toho, co se skutečně stalo. Na to koneckonců by mohla být paní Nováková ze Žižkova, na to nemusí být odborník nebo pan profesor z univerzity, protože jde o organizační věc a fakta, která byla a ty jsou nezpochybnitelná.
Martin VESELOVSKÝ:
Říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Zdeněk Schwarz. Na to by sice možná stačila paní Nováková ze Žižkova, na druhou stranu možná ne, protože se na tom nedokážou shodnout lékaři na obou stranách toho sporu.
Zdeněk SCHWARZ:
Já myslím, že jo, stačí se podívat na diskuse, které jsou na internetu, je tím zaplevený internet, já si to se zájmem čtu.
Martin VESELOVSKÝ:
Ne, počkejte, pane řediteli, to přece není bernou mincí diskuse na internetu, to dobře oba víme, že …
Zdeněk SCHWARZ:
Já neříkám bernou mincí.
Martin VESELOVSKÝ:… je trošku komplikovaný zdroj.
Zdeněk SCHWARZ:
Ale je zajímavé, že na těch diskusích se k tomu vyjadřuje možná přes tisíc laiků, kteří to pochopili tak, jak se to skutečně stalo.
Martin VESELOVSKÝ:
No, dobře, pochopili to tak, jak to vidíte vy?
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, nebo tak, jak to vidíme my, ano.
Martin VESELOVSKÝ:
Nerozumím tomu, když vidím tu sestavu lidí v komisi, tak toto všichni ti lidé, kteří jsou plus minus odborníci z lékařské oblasti, tak toto prostě vidí jako úmyslně jinak a úmyslně špatně? Nechce se mi tomu věřit.
Zdeněk SCHWARZ:
Možná ano, možná ano.
Martin VESELOVSKÝ:
A z jakého důvodu ty dané nemocnice nechtěly nebo nebyly schopny přejímat vaše pacienty tak, jak vy byste si představovali?
Zdeněk SCHWARZ:
No, to dodneška nikdo nevysvětlil.
Martin VESELOVSKÝ:
No, dobře, vy jste u toho nebo vaši lidé s těmi lidmi v těch nemocnicích mluví, to je úmysl nebo co to je?
Zdeněk SCHWARZ:
Já nevím, jestli to je úmysl. To právě měl někdo ozřejmit a vyšetřit, proč toho pacienta odmítli.
Martin VESELOVSKÝ:
Vy máte nějakou pracovní teorii, pane řediteli, předpokládám?
Zdeněk SCHWARZ:
Pracovní, já mám svůj názor na tu věc.
Martin VESELOVSKÝ:
Tak dobře, ještě lépe máte svůj názor a ten je?
Zdeněk SCHWARZ:
A to je, to je podstata toho problému, o kterém tady mluvím přes 10 let a který vlastně úplně zapadl a možná záměrně zapadl, a to je, že říkáme - pojďte si sednout ke stolu, pojďte analyzovat situaci na základě toho, že všechny strany vyloží karty na stůl a třeba dojdeme k tomu, že příčina je v tom, že je nedostatek některých akutních lůžek a pak se můžeme bavit o tom, co s tím. Nejsou peníze, budou peníze, pojišťovna nehradí, pojišťovna bude hradit, navýšíme počty lůžek, uděláme někde nové oddělení a bude pro problému. A druhá věc je, že jinde v republice to funguje, jinde v republice takové problémy nejsou a stejně tak by to měl někdo zanalyzovat, proč, proč je to jenom specifický pražský problém. Třeba zjistíme, že ani počet lůžek není tím hlavním motorem toho problému, zjistíme, že třeba v Praze je dokonce víc akutních lůžek na počet obyvatel a počet případů než v jiných krajích a pak se budem ptát dále, co je teda tou příčinou? Je to neschopnost managementu ty lůžka lépe obhospodařovat nebo toho personálu, nebo je to neochota toho personálu v dané službě v dané situaci, že to bývá většinou v nočních službách to lůžko uvolnit pro dalšího pacienta za záchranné služby, nebo je to tlak ekonomický, že nemají peníze, pojišťovny nehradí.
Martin VESELOVSKÝ:
Rozumím, možností může být mnoho.
Zdeněk SCHWARZ:
Ano.
Martin VESELOVSKÝ:
Ale vzhledem k tomu, že sám říkáte, že jenom za březen bylo přes 160 řekněme odmítnutých pacientů, tak se to dá říct?
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, ano.
Martin VESELOVSKÝ:
Tak, jak je možné, že v jednom měsíci je tolik případů a …
Zdeněk SCHWARZ:
A druhý měsíc už nic skoro.
Martin VESELOVSKÝ:
A v druhém měsíci nic?
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, to je práva ta záhada.
Martin VESELOVSKÝ:
Ptal jste se na to někoho?
Zdeněk SCHWARZ:
Ptal.
Martin VESELOVSKÝ:
A co vám bylo řečeno?
Zdeněk SCHWARZ:
No, nikdo mi neodpověděl. Oni nechtěj odpovědět, oni se tím nezabývali, oni začali tu situaci zpolitizovávat, začali mě atakovat, napadat, obviňovat, začali vlastně házet špínu na záchrannou službu, místo, aby zůstali u té podstaty a začali ji řešit, že jo.
Martin VESELOVSKÝ:
Na druhou stranu …
Zdeněk SCHWARZ:
Jo ještě udělali, pardon, musím doplnit, že teda ministerstvo vydalo nařízení, ředitelé vydali svým zaměstnancům nařízení, a proto se ta situace zlepšila, čili najednou se začali všichni chovat jinak ve prospěch pacienta a ve prospěch záchranářů, kteří s pacientem přijedou. A těch případů diametrálně se snížil počet, je jich diametrálně méně, jsou to třeba dva za týden. Od posledního zásahu, od posledního upozornění už nejsou …
Martin VESELOVSKÝ:
A ty dva za týden považujete …
Zdeněk SCHWARZ:… žádné.
Martin VESELOVSKÝ:
A ty dva za týden jste považoval za řekněme jako legitimní věc, kterou prostě generuje systém?
Zdeněk SCHWARZ:
Ne, my jsme tvrdili, že to je stále problém, že by to nemělo být vůbec.
Martin VESELOVSKÝ:
Že by vůbec to zdravotnické zařízení nemohlo odmítnout.
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, i jeden pacient může jaksi na to doplatit, a proto jsme si říkali, že je potřeba to dotáhnout do konce a říct teda, když to jde ve 100 případech, proč by to nešlo v těch dalších dvou třeba.
Martin VESELOVSKÝ:
Tak to je řekněme odborná nebo systémová stránka věci. No, a pak tady je ta stránka, kterou zdvihá zejména vaše protistrana, a to je fakt, že na podzim budete obhajovat svůj senátorský mandát. Kromě toho také fakt, že se za vás postavil primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček a toto rázem dělá z toho politický problém nebo ne?
Zdeněk SCHWARZ:
Ale to udělala ta protistraně.
Martin VESELOVSKÝ:
Jak to?
Zdeněk SCHWARZ:
Já jsem nikde nevystupoval jako senátor ani v Senátu, já jsem od začátku vystupoval jako ředitel záchranné služby a vystupoval jsem dávno předtím, než jsem vůbec věděl, jestli budu znovu kandidovat, dokonce jsem vystupoval dávno, než jsem byl senátor s tímhle tím problémem, ale protistrana tento argument použila možná, aby odvrátila, možná, aby tomu dala jinej punc nebo aby mě jakoby deklasovala u té veřejnosti a řekli - no, jo, on si dělá kandidaturu.
Martin VESELOVSKÝ:
Já chápu, že se na to takhle díváte, snažím se jenom dobrat toho, co bylo tím bodem, který řekněme teď vzbudil tu reakci pražské záchranné služby i vás.
Zdeněk SCHWARZ:
Vždyť jste to sám řekl, v březnu 165 případů.
Martin VESELOVSKÝ:
To je březen, teď je červen.
Zdeněk SCHWARZ:
Za první čtvrtletí, ale my to děláme od března, od března informujeme veřejnost o problému, za první čtvrtletí tohoto roku ve všech pražských nemocnicích kromě dvou došlo až ke 100% nárůstu počtu těch případů odmítnutí. Tak jsme řekli dost. A druhá věc je, že zaměstnanci, pardon, že zaměstnanci záchranné služby toho mají plné zuby, už je to prostě unavuje, nebaví, oni se musí o ty pacienty prát, oni se musí hádat. Koneckonců oni záchranáři už toho mají tak, že dneska napsali nějaké vyjádření, protože jim to připadá nedůstojné a právě mají pocit, že se to směrovalo úplně někam jinam, než byla podstata toho problému.
Martin VESELOVSKÝ:
Dobře, tak obě strany tvrdí, že mají pravdu, jedna strana to vidí tak, že nebyl žádný problém a v podstatě už je všechno v pořádku, vy říkáte, že doufáte, že je všechno v pořádku, ale že problém bezesporu byl a jaksi posíláte to dál k dalším instancím, aby prozkoumaly, jestli problém byl, nebo ne. Tak co si od toho dalšího vývoje slibujete, co by mělo být?
Zdeněk SCHWARZ:
Jsou to dvě věci, jedna věc je očistit sebe, očistit záchrannou službu a její zaměstnance a druhá, dokázat, že ten problém tady skutečně byl a koneckonců že by ministerstvo zdravotnictví mělo z toho vyvodit nějaké důsledky, když mě vyzývali …
Martin VESELOVSKÝ:
Pohnat někoho k odpovědnosti?
Zdeněk SCHWARZ:
Ano, pohnat někoho k zodpovědnosti. Když oni tomu dali tu sílu a váhu a oni začali mluvit o odvolání a odstupování, tak si myslím, že to samé platí pro obě strany a měli by potom vyvodit sami z toho nějaké důsledky.
Martin VESELOVSKÝ:
Kdo by měl být odvolán?
Zdeněk SCHWARZ:
Ten, kdo udělal chybu nebo porušil zákon.
Martin VESELOVSKÝ:
Kdo by to měl být? Já rozumím, že tady nebudete suplovat práci policie, případně …
Zdeněk SCHWARZ:
Nebo soudu.
Martin VESELOVSKÝ:
Nebo soudu, ale na druhou stranu bavíme se tady zejména asi o nemocnicích, které jsou …
Zdeněk SCHWARZ:
Kterých se to týká.
Martin VESELOVSKÝ:
Jejichž zřizovateli je ministerstvo zdravotnictví.
Zdeněk SCHWARZ:
Tak já nebudu radit ani říkat, co by měl pan ministr říkat, dělat. Já si myslím, že to je věcí pana ministra v jeho celé kompetenci, aby potom případné důsledky z toho vyvodil. A vlastně všichni ti, kteří se podepsali pod ten dopis a ti všichni, kteří mě k tomu vyzývali, tak by měli se k tomu postavit nějakým způsobem čelem, chlapi chlapsky a říct si to samé sobě a říct teda, jestli jsem to nepřehnal a zodpovídat se před veřejností sám.
Martin VESELOVSKÝ:
Kdy tak zhruba budete mít po hromadě ty řekněme posudky a vyjádření těch institucí, o kterých jste mluvil?
Zdeněk SCHWARZ:
To je na měsíce. To bude už po kampani, už snad nebudou mít argument, že to dělám kvůli kampani, takže si myslím, že už bude na to klid a čas a dostatek prostoru pro klidnou práci a nebude to zase z politizováno a bude říkáno, že to dělám kvůli nějaké kampani.
Martin VESELOVSKÝ:
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu byl ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy a senátor Zdeněk Schwarz. Díky za váš čas. Na shledanou.
Zdeněk SCHWARZ:
Taky děkuju, na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Radiožurnálu, přeji dobrý poslech.