Martin HOUDEK, ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje: Dobrý den, pane redaktore, děkuji za pozvání.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor: Vy jste v loni měli 105 tisíc zásahů, když to vezmete, kolik z toho bylo zbytečných, kolik bylo takových, že tam vlastně sanitka záchranné služby vůbec nemusela jezdit?
Martin HOUDEK:
Podle našich statistik přibližně jeden až dva výjezdy z deseti jsou indikovány, to znamená těch osm až devět nejsou výjezdy, které jsou indikovány pro zdravotnickou záchrannou službu. Jinými slovy jezdíme mnohdy na banality, které může odvézt taxík, osobní automobil či se o ně může postarat praktický lékař. My velice často bohužel suplujeme takzvanou primární péči, a to je práce praktických doktorů. Často jezdíme také na zásahy do zdravotnických, respektive sociálních ústavů, Alzheimer center, jsou to mnohdy komerční subjekty, které avizují 24hodinovou dostupnost lékařské péče, ale vzhledem k tomu, že ten lékař tam není, tak volají nás a velice často je to v uvozovkách pouze zhoršení chronického stavu, kde záchranná služba nemá co dělat. Čili skutečně bohužel my se práci nebráníme, my chceme jezdit, ale chceme jezdit na opravdu ty případy, kde máme být a kde musíme být.
moderátor:
Tedy na těch 10 až 20 %?
Martin HOUDEK:
Ano, přesně tak.
moderátor:
Co s tím?
Martin HOUDEK:
Snažíme se to řešit ať už po stránce Asociace zdravotnických záchranných služeb s tím, že jednáme s ministerstvem zdravotnictví. Já sám jsem informoval kraj jako svého zřizovatele, protože …
moderátor:
Pardon, že do toho skáču. Co tomu kraj, co tomu ministr zdravotnictví říká?
Martin HOUDEK:
Oni myslím, že úplně neznají tu problematiku tak přesně. My jim to neustále budeme muset opakovat, protože důsledkem toho je, že dochází k zdvojování a k ztrojování těch výzev a v konečném důsledku skutečně se může stát, že ta záchranka bude zasahovat u toho neindikovaného případu a tam, kde by to …
moderátor:
A ne tam, kde je potřeba.
Martin HOUDEK:
Přesně tak.
moderátor:
To číslo, které říkáte, 80 až 90 % vypadá naprosto šílené. Předpokládám, že třeba kraj by mohl slyšet i na to, že by třeba na záchranné službě mohl ušetřit, kdyby jezdila jenom k těm 10 nebo 20 % případů. Proto znovu se ptám, co se s tím dá dělat a co případně vám ministr zdravotnictví nebo kraj v tomto směru slíbil?
Martin HOUDEK:
Zatím jednáme, neslíbil nám nic, protože jsme zatím úplně přesně nic nechtěli nebo nic konkrétního nechtěli. Tady bude muset nastat jakási kardinální legislativní změna, že ten, kdo provozuje obdobná zařízení typu sociální péče …
moderátor:
Takže, tam musí být lékař.
Martin HOUDEK:
Takže tam musí být skutečně dostupná lékařská péče. Pokud ne, tak mu bude muset být odebrána licence a on to nebude moc provozovat.
moderátor:
Dobře, tak to je část, ale předpokládám, že vás volá i řada lidí, kteří jednoduše nechtějí na pohotovost, říkají si, mže takto je to rychlejší nebo někdo, kdo spadne, zlomí si ruku, tak je jednodušší nechat si zavolat sanitku, nechat se dovézt do nemocnice, než třeba se domluvit s příbuzným, aby ho do té nemocnice dovezl příbuzný. Co s tímhle?
Martin HOUDEK:
No, máte naprostou pravdu. Zrovna dnes řešíme stížnost, kdy jsme správně odmítli odvézt pacienta s poraněným kolenem, který ale chodil, a synové toho pána na nás křičeli do telefonu a že si budou stěžovat na našeho zřizovatele a všude možně, že dispečer odmítl, aby ho sanitka odvezla do nejbližšího zdravotnického zařízení. Přičemž ten pán chodil, došel si do auta, odvezli ho tam, dle mého názoru se mu vůbec nic nestalo. Na to záchranka není. Nejsme na vymknutý kotník, nejsme na vymknuté koleno, my jsme na …
moderátor:
Znamená to tedy, že tyhle případy už teď odmítáte, že toho pacienta tam na místě necháte?
Martin HOUDEK:
Víte, ono to je pro ten dispečink velice mnohdy složité rozhodnout, skutečně zdali tam to auto poslat či neposlat. My ho tam daleko raději pošleme, já jsem ten hovor té dnešní stížnosti opakovaně si poslouchal. Ten dispečer se opakovaně zeptal, opravdu má jenom něco s kolenem a je schopen se dostat do osobního automobilu? Nebyl v bezvědomí, není ještě jinak nemocen? Opakovaně mu bylo sděleno, že ne, takže není skutečně jakýkoliv jiný důvod, my nejsme drahý taxík. My skutečně máme jezdit jenom tam, kam máme.
moderátor:
Je nějaká šance vymáhat třeba zpětně po někom, kdo si vás zavolá přesto, že vás nepotřebuje, náklady na ten výjezd?
Martin HOUDEK:
Není to možné, takhle přemýšlíme o tom a je to jedna z dalších legislativních změn, které by zcela jistě prospěly, to je u lidí, kteří jsou pod vlivem nějaké návykové psychotropní látky, nejčastěji alkoholu jsme v Čechách. Tam je ten negativní reverz možno nějakým způsobem uplatňovat. My jsme to v minulosti zkoušeli, ale ten proces je tak strašně složitý a vlastně jsme nikdy neuspěli. To, že někdo zavolá a chce odvézt s poraněným kolenem, to je jeho nevědomost a on to nemusí vědět. Čili v tomto směru bych byl jednoznačně proti, stejně tak proti tomu, to mně připadá s prominutím úplná hovadina to, co jsem nedávno slyšel, že by se za výjezd záchranné služby mělo platit, to prostě je z mého pohledu naprosto neakceptovatelný návrh.
moderátor:
Když se vrátím k té statistice, jaká vlastně je vaše práce z těch výjezdů, kolik je infarktů. mozkových mrtvic a dalších závažných onemocnění?
Martin HOUDEK:
V zásadě počet těch závažných diagnóz, o kterých mluvíme, že bychom na ně měli jezdit a že jsou indikované pr nás, tak ten se v zásadě příliš nemění. Já jsem si nechal vytáhnout meziroční srovnání roku 2013 a 2014, kde jsme byli na těch přibližně 105 tisících nebo respektive rok předtím, čili tam se to liší ani ne o celé procento. My jsme tomu rádi, že už se ten trend zastavil, ale počet těch závažných diagnoz typu srdečních zástav a kardiopulmonálních resuscitací těch je přibližně každý rok okolo tisíce, plus - minus sto. V loňském roce bylo o něco více sebevražedných úmyslů, na které jsme vyjížděli, 850, rok předtím 800, cévní příhody mozkové, těch bylo 3300 prakticky identické číslo, akutních infarktů myokardu bylo v loňském roce o 10 % více než v předchozím roce. Čili tady vidíte, že ten počet dopravní nehody 5700 v loňském roce, rok předtím o 500 méně. Čili to je statistická chyba, která je akceptovatelná, tam se to zásadně nijak moc nemění.
moderátor:
Dnešním hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region je ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek. Tématem, které je v podstatě takovým evergreenem je nedostatek lékařů záchranných služeb. Mění se to k lepšímu?
Martin HOUDEK:
Máte pravdu, mění. Bohužel ti lékaři asi, když to řeknu natvrdo odumírají a nebo odcházejí do důchodu a …
moderátor:
A noví nepřicházejí?
Martin HOUDEK:
Těch mladých je čím dál tím méně. Je to dáno tím, že urgentní medicína není základním oborem, takže studenti jejichž zájem na medicínských fakultách, kde celá řada z nás vyučuje, mají obrovský zájem, ale nemají kam se přihlásit. Oni se přihlásí do základního oboru třeba s vidinou, že časem půjdou na záchranku, ale dnes ten systém atestací je jednostupňový a trvá 5 let než té atestace dosáhnete, a on během těch pěti let nastoupí na internu, na chirurgii či na jiný obor a už tam zůstane.
moderátor:
A už tam zůstane.
Martin HOUDEK:
Už se mu nechce jít pryč, proto …
moderátor:
Nedaří se vám ten obor nechat zřídit v rámci České republiky?
Martin HOUDEK:
V této chvíli je již uznán ten obor jako základní, ale zatím nebyl schválen výukový program. Registrujeme bohužel celou řadu tlaků proti tomu.
moderátor:
Od koho?
Martin HOUDEK:
Od ostatních medicínských oborů, které by chtěly vzít pod svá křídla tento obor, ale ono je to skutečně už dneska naprosto sólo obor, který se netýká jenom teda té práce lékaře v sanitě, ale i práce lékařů na urgentních příjmech, což je poměrně velmi sofistikovaná a složitý obor medicíny. Takže jenom doufáme a máme slib od pana ministra osobně, já nemám nejmenší důvod mu nevěřit, že bude ten výukový program schválen a tím pádem budou moci nastupovat studenti rovnou do oboru urgentní …
moderátor:
To by mohlo být už od příštího školního roku?
Martin HOUDEK:
My doufáme, že ano. Víme o tom, že některé fakulty už na tuto situaci jsou připraveny, že by to byly subkatedry, už mají i přibližný seznam vyučujících lékařů. ale jenom potřebujeme to poslední razítko. Máme to přislíbeno od pana ministra Němečka, nemám opravdu jediný důvod mu nevěřit a je to ku prospěchu věci. A je to záchrana lékařů přednemocniční neodkladné péče. Pokud k tomuto kroku nedojde, tak lékaři přestanou v přednemocniční neodkladné péči fungovat.
moderátor:
Kolik vám teď chybí lékařů aktuálně?
Martin HOUDEK:
Mně chybí v této chvíli, já mám asi 95 lékařů kmenových plus celou řadu externistů, bez externistů se neobejdeme, zaplaťpánbůh za ně, a skutečně jim tímto děkuji, potřeboval bych přibližně asi 25 až 30 lékařů.
moderátor:
Martin Houdek, ředitel středočeské záchranné služby zůstává hostem Českého rozhlasu Region pořadu K věci. Vedení Středočeského kraje a středočeské zastupitelstvo před vlastně několika dny oznámilo a schválilo, že přispěje na to, abyste mohli získat 80 milionů korun z evropských dotací. Už je jasné, kdy ty peníze přijdou a hlavně jak je využijete?
Martin HOUDEK:
Já bych si ještě dovolil říci, že před tím, než schválilo těch 80 milionů, tak schválili nákup 12 nových sanitních vozů, které už v této chvíli soutěžíme, a ty budou z investičního fondu záchranné služby. Takže ty už máme dá se říci jisté po prodělání všech těch bolestí výběrových řízení by nejpozději do poloviny tohoto roku si myslím, respektive po půlce někdy v průběhu léta těch 12 nových vozů bychom měli přebírat.
moderátor:
A za těch 80 milionů tedy dostane další sanitky?
Martin HOUDEK:
Doufáme, tam je to trošku složitější, to je z evropských peněz z výzvy číslo 23., kde máme přislíbeno, respektive jsme tam do těch požadavků dali 16 nových plně vybavených sanitních vozů, na rozdíl od těch 12, tam přendáme stávající vybavení z těch starých do těch nových, protože to je plně funkční vybavení. Ale těchto 16 nových z té evropské výzvy bude plně vybavených, dokonce budou vybaveny ještě lépe než ty ostatní. Budou vybaveny tablety, které budou komunikovat s některými zdravotnickými zařízeními ponejvíce asi se středočeskými krajskými nemocnicemi, to je nepodkročitelné minimum té výzvy.
moderátor:
Bez toho by ty sanitky tady tedy nemohly být.
Martin HOUDEK:
Bez toho ty sanitky, ty jsou …
moderátor:
To bude vypadat tak, že posádka zadá informace o pacientovi, napíše to do toho tabletu a ještě vlastně cestou se tedy přenesou do té příslušné nemocnice?
Martin HOUDEK:
Přesně tak, bude to mít tu obrovskou výhodu, že ta nemocnice bude mít přesné informace o tom pacientovi, to znamená ona předem bude moc zavolat ty specialisty, které my budeme potřebovat, dám příklad dopravní nehoda, závažné poranění starší člověk léčící se se srdcem, v ten moment oni budou vědět, že musí zavolat aristu, že musí zavolat ortopeda, respektive úrazového doktora a že budou volat i internistu, budou aktivovat transfúzní stanici, protože bude potřeba …
moderátor:
A to všechno se stane vlastně ještě v době, kdy pacienta budete mít v sanitce a budete mířit do nemocnice?
Martin HOUDEK:
Přesně tak. My už v této chvíli avizujeme ty pacienty takzvanou datovou větou, protože nám to zákon ukládá, ale zdaleka to není tak podrobná informace jako budeme mít možnost pomocí toho IHELS neboli internetového zdravotnického …
moderátor:
Spojení.
Martin HOUDEK:… nebo spojení, no.
moderátor:
Mimochodem, když mluvíme o spolupráci s nemocnicemi, přibližně před měsícem se objevily informace o tom, že máme problémy s mělnickou nemocnicí, že není schopna akceptovat tolik pacientů, kolik vy byste potřebovali, zlepšilo se to za ten měsíc?
Martin HOUDEK:
Po jednání s vedením mělnické nemocnice se situace mírně zlepšila. Není ideální ta nemocnice, pro mě z úplně známých důvodů, údajně z personálních omezila provoz dle mých informací asi na třetinu. Mrzí nás, že jsme se to nedozvěděli oficiálně, ale dozvěděli jsme se to jpp jedna paní povídala, pak jsme aktivně tedy oslovilo vedení, tam nám, bylo sděleno, že u nás žádné problémy nejsou, ale ono to je spojená nádoba mezi Nemocnicí Neratovice a Nemocnicí Mělník.
moderátor:
Takže v Neratovicích je stejný problém?
Martin HOUDEK:
Ten problém v Neratovicích trvá ještě delší dobu, a tam je stejný majitel. Já neznám ty vazby mezi nimi, ale my jsme si udělali vyhodnocení za posledních pár měsíců a zjistili jsme, že 20 % takzvaných sekundárních převozů realizujeme z Mělnicka, realizujeme mezi nemocnicí Neratovice a Mělník, a to prostě takto nejde. My nemůžeme řešit, záchranná služba nemůže řešit problémy soukromých zdravotnických zařízení. Já musím říct, že teďko došlo k mírnému zlepšení, ta situace není ideální, dennodenně se naše posádky tam setkávají s negativními projevy toho místního personálu, který je přetížen, ale v této chvíli neevidujeme tolik těch odmítnutí jako v minulosti.
moderátor:
Pojďme na závěr ještě ke kurzům první pomoci. Vy jste spustili na podzim pod záštitou Středočeského kraje takový seriál po jednotlivých okresních městech, je o ně velký zájem, chodí hodně lidí?
Martin HOUDEK:
Je o ně velikánský zájem. Je to projekt pod záštitou pana inženýra Petery, takto hejtmana Středočeského kraje. V této chvíli my říkáme, že se jedná o pilotní projekt, čili děláme to ve všech větších bývalých okresních městech. Musím říct, že aktivně nás vyhledávají lidé, píšou nám maily, mně osobně i mým podřízeným či na ten univerzální e-mail, mnohdy nestačíme ani vyhovět té poptávce. Ten kurz vždycky v tom místě děláme jeden a ještě se nám nestalo, že by nebyl naplněn.
moderátor:
Takže budete přidávat po tom pilotním provozu?
Martin HOUDEK:
Já si myslím, že téměř jistě.
moderátor:
Jak často se setkáváte s tím, že lidé neznají první pomoc a že kdyby na místě v okolí toho nemocného byl někdo, kdy by první pomoc, nebo zraněného, kdo by první pomoc znal, takže by třeba ten člověk přežil nebo že by dopadl lépe?
Martin HOUDEK:
Takhle bych si to asi nikdy nedovedl kvantifikovat nějakým způsobem nebo se k tomuto vyjádřit, to je strašně složitý. Ale každopádně nejhorší je nedělat vůbec nic. Já jsem sám se osobně setkal s velice závažnou dopravní nehodou na silnici, kde byl poražen cyklista, byl v klinické smrti, já s sebou vozím téměř kompletní vybavení na resuscitaci, takže jsem toho pacienta začal sám resuscitovat, na někoho jsem tam skutečně velmi intenzivně jsem na něj musel zakřičet, aby masíroval toho člověka, instruoval jsem ho, ale bylo to velice složité, nebyl jsem v uniformě, byl jsem normální civilista a pokřikovali na mě lidi z desetimetrové vzdálenosti vy ho zabijete, co když má něco s páteří a tak dále a tak dále. Čili nejhorší je skutečně, což se nám bohužel stává, musím říct, že méně častěji, to, že přijíždíte k dopravní nehodě, nadávají vám, že přijedete, že jedete hodně, ony ty skutečně ty minuty jsou nekonečné. Já jsem si to zažil v tomto konkrétním případě sám, že tam byla ta záchranka asi do 6 minut, nádherný čas, náš průměrný dojezdový čas ve středních Čechách je 9 minut, čili to je na velmi vysoké úrovni, ale nadávají vám, někdy jsou vás i schopní pomalu, když je tam alkohol, napadnou, ale místo, aby pomáhali, stojí 10 metrů od toho případu a nejhorší záležitost, kterou můžou udělat je, že tomu člověku podloží, pokud je v bezvědomí, hlavu nějakým polštářem, tím mu zneprůchodní dýchací cesty, tam stačí pár elementárních věcí, které tomu člověku skutečně můžou zachránit život, a to podložení té hlavy tomu skutečně může i uškodit jo. Čili v tomto směru to ne, ale to se všechno právě dozví na těch kurzech první pomoci.
moderátor:
Říká dnešní host pořadu K věci ředitel Středočeské záchranné služby Martin Houdek. Díky, že jste byl u nás, zase někdy na viděnou, na slyšenou.
Martin HOUDEK:
Já moc děkuji za pozvání.