Hostem Interview ČT24 byl ve čtvrtek Vladimír Valenta, hlavní hygienik České republiky, dobrý večer přeji.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Dobrý večer.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Číslo 37 je to ta poslední bilance, jsou to úmrtí, která jsou spojena s chřipkou. Jaká jsou ta poslední čísla?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak máte pravdu, skutečně počet zemřelých bezprostředně v příčiny tedy chřipky a jeho závažného průběhu je 37. Číslo hospitalizovaných ke dnešnímu dni je 185. Ale já bych v té souvislosti rád zdůraznil, že to číslo, kterého bychom se měli obávat a ten účet, který nám chřipka vystaví, je až to číslo, které budeme vědět po té chřipkové sezoně nebo na konci roku, když vlastně můžeme odečíst, jaký bude exces celkové úmrtnosti, jaký bude nárůst úmrtí v populaci. A ta čísla se pohybují kolem 1500, 2,5 tisíce, řekněme, v běžných sezonních výskytech epidemický chřipky, jestliže ta epidemie je o trošku vyšší, jako byla například v roce 1995, tak ten exces úmrtí tady byl 6,5 tisíce lidí, který zemřeli z důvodu komplikací nebo problémů s chřipkou. Ty se vykážou ve statistikách v celkové úmrtnosti. Takže umírají na, já nevím, infarkty nebo na cévní mozkové příhody a tak dále. Nicméně ta chřipka přispěje k tomu, že tito lidé umřou. A ty nejsou teď v těch bezprostředních statistikách, těch číslech, který sledujete denně těch 37, 35 a tato čísla, tito lidé v tom zobrazení nejsou. To čísla, která ukazují, kolik lidí zemřelo z těch, kteří byli hospitalizováni z důvodu vážného průběhu chřipky a kde byla i chřipka diagnostikovaná laboratorně a potvrzená.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A jsou to i lidé, kteří ji nedoléčili nebo myslíme teď i na ty, kteří chřipku přechodili a nedostanou se vůbec do statistik, proto vy upozorňujete na to, že to je právě to závažné číslo, to je ta věc, kdy jde o případy, kdy se třeba i léčba chřipky podcenila?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Přesně tak. Je to ta příčina, že v České republice tu chřipku stále ještě podceňujeme, ať už z jakéhokoli důvodu. Možná z toho důvodu, že tady trošku přetrvává takový dojem, že vlastně infekční nemocnici už jsou překonaná záležitost, protože máme antibiotika, máme antivirotika. Nicméně to pravda není. A my si musíme vlastně být vědomi toho, že infekční nemoci byly, jsou a budou a pokud budeme mít tuto pokoru, tady to budeme vnímat, tak to nebudeme podceňovat a můžeme proti tomu bojovat. Zejména hlavně tedy očkováním, i když možná bych zdůraznil ještě před tím očkováním zdravý životní styl. A to je taky zajímavá vlastně věc, že když se podíváte na spektrum těch lidí, kteří zemřeli teď a jsou vykázáni v tom čísle 37, tak 60 procent z těchto lidí je obézních. Oni mají kromě toho ještě další /nesrozumitelné/, mají diabetes mellitus, mají kardiovaskulární onemocnění, ale ta obezita tam je taky. Takže životní styl v tom hraje určitě roli a pak tedy očkování, která ale bohužel u nás je na velmi, velmi nízké úrovni, kolem těch 5 procent. A s tím budeme muset něco udělat.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já se k tomu vrátím, ale ještě dřív připomenu slova Renaty Vaverkové, hlavní brněnské epidemioložky, která řekla, že je to stále týž kmen, který se zde vyskytuje od roku 2009 jako takzvaný pandemický virus. Co to, pane náměstku, znamená, že se té prasečí chřipky neumíme a nemůžeme zbavit? Nebo že hrozí ta pandemie či na druhou stranu že čím více lidí onemocní prasečí chřipkou, tak naopak pandemie nepropukne, protože budeme rezistentnější?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Za prvé nemluvme o prasečí chřipce.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já vím, že to nemáte rád, ale hovoří o tom i hygienici. Je to ten typ A (H1N1).
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ne, to nejde, nejde o to, že to nemám, nemám, nemám rád. Je to proto, že prasečí chřipka je chřipka prasat, kterou onemocní prasata a člověk onemocní výjimečně. U něj to potom i jako končí a už nenakazí dalšího člověka. Ale v případě, že se v tom těle člověka setká ten prasečí virus s lidským virem chřipky, dojde ke kombinaci a vznikne nový typ chřipky, který je pandemický, kterého se nejvíc obáváme, který vzniknul v tom roce 2009, kdy se právě zrekombinovaly prasečí vir, lidský vir a ptačí vir a daly vznik tomuto novému viru. A to je to, čeho my se obáváme. Proto se dělá virologická, virologické vyšetření. My z biologického materiálu neustále v rámci surveillance chřipky, takzvané epidemiologické bdělosti, sledujeme výskyt různých virů. Nejenom mezi lidmi, ale sleduje se i právě u zvířat, u prasat. Takže v momentě, kdy se vyskytne ten nový virus třeba i u těch prasat, tak pro nás to je informace o tom, že je tady riziko, že by mohl vzniknout nový pandemický, pandemický virus. A v momentě, kdy se mluví o prasečí chřipce, tak to je pro nás informace, která je zcestná, protože my máme tu epizoocii takzvanou, sledujeme i s pomocí veterinářů, jestli se tento virus prasečí chřipky neobjevuje nebo jiný zvířecí virus a jestli tedy tady nehrozí toto riziko.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, já se ale vrátím k tomu, co jsem říkala. Pokud mluvíme o tom, že už od roku 2009 je tu týž kmen, tak co to znamená? Je to spíš pozitivní, nebo negativní, když znovu zopakuji, jestli tedy čím víc lidí onemocní, tak pak budeme rezistentní vůči tomu kmenu nebo naopak v případě mutací budeme lépe vybaveni, budeme to lépe snášet, anebo to znamená, že se právě tohoto kmene neumíme zbavit a hrozí ta pandemie?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak tento kmen nebo subtyp hovoříme o A (H1N1), už tady byl i před tím rokem 2009 v té základní podobě. Ale on neustále mutuje. Ty chřipkové viry prodělávají jednou za 10, 20, 30 let velkou změnu, kdy se mění jeden z těch dvou hlavních antigenů, buďto ten H nebo, nebo N. A tak potom vzniká nový typ, který má potenciál být pandemický. Ale v tom mezidobí a každý rok probíhají drobné změny antigenní, výměny jednotlivých aminokyselin, kdy ta vlastnost toho viru se obměňuje, se mění. Ne dominantně, ale částečně. Takže každou sezonu vlastně tady máme ten chřipkový vir obměněný a my vlastně odhadujeme, jaký bude mít potenciál způsobit, způsobit onemocnění. Čím větší je ta změna, respektive když dojde k té změně jednoho z těch dvou hlavních antigenů, tak tím větší je riziko. Proto tak sledujeme, jestli se tady nevyskytne nový, nový typ.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, a teď tedy ta míra rizika je jaká i s výhledem do dalších sezon?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Teď míra rizika je taková, že je tady A (H1N1), který tady byl v minulé sezoně, který je už tady 3 roky a není to tedy úplně nový zásadní typ chřipky, změněný tedy, je to pouze obměněný v drobné změně a tudíž ten potenciál by neměl mít, aby tady vznikla velká pandemie.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jinak na nějaký národní plán pandemický aktualizujete taky v souvislosti s těmi výzkumy?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Samozřejmě. Česká republika má připravený pandemický plán, který připravuje právě reakci státu a státní správy na to, že by se tento nový typ chřipky tady objevil. Čili mluvím o novém typu, ne o tom sezonním, který se vyskytuje teď, který se vyskytoval v minulém roce. A ten pandemický plán vlastně upravuje vakcinační programy, komunikaci, rizika a to, jak by se stát měl zachovat, aby mírnil důsledky zdravotní, sociální, ekonomické v případě tedy pandemie. A já bych teď…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A vy osobně už jste ho nějak měnil? V této sezoně jste přistoupili k nějakým změnám?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ten se nemění každý, ten se nemění každý rok, samozřejmě. Ale já bych v tento moment nemluvil o pandemickém plánu a pandemii, protože ta tady není. Chci ujistit, že tady je běžný sezonní typ chřipky a uvidíme tedy nakonec, jaké bude mít dopady do zdraví a zdravotního stavu.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nikdo nechce strašit. Shodou okolností ale jsem se dočetla, je to jiná záležitost, upozorňuji, že vím. Ale že padly jakési blokády ve výzkumu ptačí chřipky, že vědci například v Nizozemsku budou moci dále zkoumat ptačí chřipku, ten nebezpečný virus H5N1 a v souvislosti s tím se samozřejmě jako už dřív objevují různé obavy z možného bioterorismu nebo naopak v případě různých mutací tohoto viru z obrovské světové pandemie, která by mohla míti i větší dopady, než svého času měla španělská chřipka, ta vlna té španělské chřipky. To naši vědci taky vědí? Co víme vůbec o tom, jak ve světě či v Evropě, v Evropské unii různé hygienické stanice řeší tyto záležitosti?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak probíhá po celém světě civilizovaném surveillance, takzvaná epidemiologická bdělost infekčních onemocnění včetně chřipky, kdy se sleduje výskyt, výskyt těch virů. Konkrétně třeba pro vaši představu, jak to probíhá v České republice, tak od zhruba 40. týdne v roce do 20. týdne v tom následujícím probíhá ve všech krajích vlastně odběry, nazofaryngeální výtěr z nosohltanu, kdy se odebírá tedy biologický materiál, který se sváží do Národní referenční laboratoře, kde se dělá virologické vyšetření a sleduje se záchyt viru. A my samozřejmě jednak získáme tedy obraz, který virus prevaluje v té populaci nebo který se tedy vyskytuje a dominuje, což je v současné době ten A (H1N1). Ale není sám, je tam i A (H3N2) a B typ. A tím ale také sleduje, jestli se nevyskytne nějaký ten nový pandemický nebo vir, který by mohl mít ten pandemický potenciál. Tak tady to se neustále, neustále sleduje tady tím systémem té epidemiologické bdělosti. Samozřejmě vyšetřuje se i pitevní materiál a dělají sérologická vyšetření. Čili tady ta epidemiologická práce neustále probíhá, navzájem se hlásí vlastně výskyty nových virů mezi jednotlivými státy. Takže já teď třeba vím to, že to, co se vyskytuje u nás, ten virus, který prevaluje A (H1N1), že to neplatí pro celou Evropu, že třeba v Belgii je dominantní B virus, že v Dánsku dominuje H3N2, stejně jako ve Spojených státech. Čili probíhá vlastně trvalý takový monitoring, kdy hlídáme, aby se nevyskytnul ten nový vir. Stejně tak ale dělají veterináři to, že hlídají ty viry zvířecí, včetně teda eventuelně toho ptačího H5N1, který tady byl notabene už v tom roce 2006. Stejně tak se hlídají i další.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Vrátím se k tomu, že v několika etapách teď stát pustil do nemocnic antivirotika. Proběhl takový mírný konflikt. Například šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz prohlásil: „Od léta nám všichni tvrdí, že se máme očkovat proti chřipce, že se očekává epidemie, před Vánoci nás varují, že se epidemie blíží a teď oznámí, že je tady a že nemají Tamiflu. Je to stejné, jako kdyby prodejna sportu objednala lyže na duben.“ Nepodcenili jste situaci, nezadal vy osobně jste třeba testování těch prošlých šarží Tamiflu v rezervách moc pozdě?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak především bych chtěl říct, že vlastně stát tady neorganizuje trh s léky. Tady je volný trh. Stát je tady…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
To ne, já se k lékárnám dostanu. Teď mluvím o tom, jestli vy jste třeba právě to testování prošlých šarží Tamiflu v rezervách nezadal moc pozdě. To jsou státní rezervy, to jsou rezervy, které mají v podstatě zajistit chod státu. Takže to je záležitost státu a vaše.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak v prvé řadě v momentě, kdy máme signál, že na trhu chybí určitý lék, tak stát a ministerstvo zdravotnictví je vlastně povinno podle zákona o léčivech tady to svým způsobem nahradit nebo suplovat. Právě k tomu má vytvořeny svý strategický zásoby. V momentě, kdy jsme tento signál dostali, okamžitě bezprostředně bylo uvolněný jiné antivirotikum Relenza, které bylo okamžitě k dispozici a to šlo do vlastně zdravotnické sítě. Takže antivirotikum bylo zajištěno, bezprostředně poté bylo zajištěno i vlastně testování Tamiflu, který je stejné antivirotikum jako ta, jako ta Relenza a to testování se musí dělat vlastně co nejblíž, jako by před tou, před tou epidemií, protože se jedná o vlastně lék, který byl prošlý, zbyl tedy z minulých, z minulých zásob. A aby právě mohla být i doba použitelnosti co nejdelší, tak že se to dělá takto těsně předtím. Nicméně to není problém v tom, že to Tamiflu vlastně bylo takto připraveno a testováno. My jsme reagovali na tu situaci a na signály, které, které jsme měli bezprostředně uvolněním té Relenzy. Takže já to vnímám tak, že prostě stát splnil tu roli, kterou měl, to znamená v momentě, kdy a teď to, teď to…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak ale stát nedal antivirotika z vlastních rezerv a dal je v podstatě ve chvíli, kdy jaksi na trhu nebyl dostatek antivirotik pro to, aby je nemocnice nebo lékárny měly k dispozici v případě epidemie. Vy jste musel sáhnout do rezerv. Není někde chyba tedy?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Já jsem musel sáhnout do rezerv, protože nám to zákon takto ukládá, abysme na tu situaci takto reagovali. A tím jsme naplnili, co máme udělat v momentě, kdy selže trh. A stát tady není od toho…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ano, a proč selhal trh, proč selhal trh, pane náměstku?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Stát tady není od toho, aby organizoval, organizoval volný trh a volný trh s léky. To já vám…
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak ale stát určitě trh s léky poměrně výrazně koriguje, v České republice má na to i několik institucí.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tady to já nedokážu říct.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A jenom třeba to, že prezident České lékárenské komory Lubomír Chudoba tvrdí, že léky nejspíš vyvezli překupníci za hranice, že z Česka mizí řada léků kvůli tomu, že jsou u nás levnější než v zahraničí, není to podnět k zamyšlení, že ve chvíli, kdy by si lidé, nemocnice chtěli právě na tom vlastním trhu zajistit antivirotika, tak nejsou. Domnívají se i lékárníci, že je vyvezli překupníci a stát musí sahat do rezerv. Nedostáváme se tu trošku na velmi tenký led? Protože pokud by ta epidemie byla mohutnější, co budeme dělat, co vy budete dělat?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Proto máme ty strategické zásoby, což je jedna věc, ale abych odpověděl na tu spekulaci, o které jste hovořila, ministerstvo zdravotnictví uložilo Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv, aby prověřilo tady to a ta informace je, že snad k vývozům nebo reexportu nemělo docházet. Ale to je věc, kterou takto, takto komunikuji a říkám, jinak ji nedokážu vysvětlit nebo popsat, popsat lépe.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Takže nic kolem vás se neděje, že by se nějak reagovalo na tu situaci, když například i náměstek ministra zdravotnictví František Polák říká a mluví rezervách pro zajištění chodu státu s tím, že jsou to relativně malé zásoby, ale ty neřeší celostátní situaci. Tak co ji řeší a kdo ji bude řešit?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ty zásoby nejsou rozhodně malé. Jsou takové, aby vystačily na to, kdyby tady byl problém s pandemií. Můžu vás ujistit, že to by byl problém daleko na jiné úrovni včetně uvolňování těch antivirotik a ty antivirotika jsou připravená vlastně na tato množství onemocnění. Čili těch antivirotik je tady dostatečné, dostatečné množství. A pokud se týká organizace toho trhu s léky, tak na to já nedokážu, nezlobte se, nezlobte se, odpovědět. V momentě, kdy je nedostatek na trhu, jsem povinen jako hygienik a epidemiolog říct: ano, je tady epidemie, je tady nedostatek na trhu, musíme suplovat vlastně výpadek, výpadek toho trhu.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
To já chápu, chápu i vás, jen se ptám, jestli něco není špatně.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ministerstvo, říkám, uložilo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby prověřilo, jestli nedochází k reexportům. Má informace je, že k tomu by nemělo docházet, že opravdu ten lék byl spotřebován. Ale já bych k tomu řekl ještě jednu věc. Ono to tak není úplně o tom, že by tady toho Tamiflu bylo na začátku té sezony nedostatek. Tady bylo nějakých 3,5 tisíce nebo 3600 dávek Tamiflu. V loňský sezoně bylo spotřebováno zhruba nějakých 1200 nebo 1300 dávek v spotřebě. Těm lékárnám, distributorům potom zřejmě léčiva, léčiva zbyly, proto jich možná pro ten letošek tolik neobjednali. I když jih bylo objednáno tolika.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak to opravdu spekulujeme, protože sám říkáte, že budeme muset počkat na to šetření.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ale to spekulujeme a já říkám, nedokážu a neřídím vlastně tady trh, trh s léky.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jste očkovaný proti chřipce?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Samozřejmě.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kdy jste se nechal očkovat?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Já se nechávám očkovat pravidelně.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Teď myslím termín, kdy opravdu jako hlavní hygienik doporučíte to očkování?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
No, v ideálním, v optimální, optimálním období říjen, říjen, listopad a ty důvody, který mě k tomu vedou, je samozřejmě ten, že nemůžu něco jiného hlásat a jinak se, jinak se chovat. A pak i vlastně z toho důvodu, že žena, která má kardiovaskulární onemocnění, je vlastně v té rizikové skupině a i tím očkováním samozřejmě napomáhám tomu, aby neonemocněla ona. A to bych chtěl možná i zdůraznit jakoby, řekněme, pobídku k očkování těm, kteří žijí s někým, kdo je ve větším riziku, aby neváhali ani v této situaci a nechali se třeba očkovat.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ještě se věnujme jedné záležitosti, která v podstatě vás i při vašem nástupu do funkce pohltila. Možná jste to neočekával, to je metylalkoholová aféra. Jak je na tom dívka, která leží v Ústí nad Labem?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak je zatím ve velmi, ve velmi vážném stavu a já bych chtěl v tento moment zase využít této příležitosti a apelovat na to, že ten problém s metylalkoholem není ještě uzavřen definitivně. Jak ukazuje i tento případ. Jak ukazují vlastně i výsledky akce, kterou jsme dělali nebo respektive předběžné výsledky akce, kterou jsme dělali před Vánocema, to takzvané vyšetřování alkoholu doneseného pro lidi tedy zdarma, i když to byl náš Státní zdravotní dozor, který jsme takto prováděli, kde opravdu byl záchyt pančovaného alkoholu. A překvapilo nás, kolik vlastně toho alkoholu, který byl podezřelý, lidi z nějakého důvodu stále ještě si ponechávají, ponechávají doma. Čili ten problém uzavřen nebyl.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Tak ona i policie v podstatě dnes tvrdí, že nejspíš veškerý pančovaný alkohol a otrávený alkohol se nenajde. Kolik úmrtí k dnešku je evidováno. Je to 39 nebo 40? Tam je ten jeden případ, který se vyšetřuje samostatně.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Jeden případ, on se nevyšetřuje samostatně, on je vlastně z období před tou aférou, z dubna loňského roku, takže někdy je započítáván do té, do toho celkového čísla, někdy ne. Takže ten stávající stav, pokud se týká té aféry bezprostředně, čili bez toho dubnového případu, je 39 úmrtí. Ale já bych tady chtěl říct ještě jednu velmi podstatnou věc a možná špatnou zprávu. My už máme díky statistikám i například z Toxikologického a informačního střediska data o tom, jaké jsou další následky. Oni to nejsou jenom ti zemřelí, ale je to z toho množství vlastně intoxikací, který je zhruba asi 122, tak nějakých 12 procent má zrakové postižení, dalších zhruba asi 8 procent má postižen centrální nervový systém. A co je ještě horší, výsledky ze studií v zahraničí, kdy podobné epidemie, „epidemie“, protože se jednalo o hromadné otravy, proběhly například v Estonsku v roce 2001, kde bylo asi 190 případů otrav a kolem 70, 70 mrtvých nebo obdobný případ z Norska. Tak se ukázalo, že zhruba po 6 letech nebo do 6 let od toho, od té aféry došlo k dalším postižením, k dalším úmrtím a dalším oslepnutím. Zhruba 36 procent těch původně otrávených, kteří neměli následky, bezprostředně po tom.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Takže čekáte, že takový vývoj bude i v České republice?
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Takže čekáme, že obdobný vývoj může být. Já bych byl velmi rád, kdyby se podařilo uskutečnit studii právě Toxikologického a informačního střediska, které je ve Všeobecné fakultní nemocnici, která bude sledovat vlastně pacienty, kteří byli, byli otráveni, protože nám to ukáže vlastně hloubku toho problému.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Já vám děkuju, že jste přišel. Interview ČT24 hostilo dnes Vladimíra Valentu, hlavního hygienika České republiky, na shledanou.
Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Děkuju já, na shledanou.