Mnoha čtenářům se nelíbí silně nátlakový charakter této akce a podle toho i prezentují své názory. Někteří jsou pro, aby nespokojení lékaři skutečně z nemocnic odešli.
Diskutující s přezdívkou Rejpal si myslí, že se lékaři považují za specifickou skupinu zaměstnanců, která je nenahraditelná a tudíž se stavějí do pozice, kdy si mohou diktovat podmínky.
„Do situace, kdy slouží větší počet přesčasových hodin, než umožňuje zákoník práce, se kdysi dostali sami a byli rádi, že mají práci a slušné peníze. Mnozí jiní zaměstnanci by rádi pracovali přesčas, aby si vydělali více. Nedivil bych se, kdyby ředitelé nemocnic výpovědi přijali a na dobu, než se zhrzení doktůrci vrátí, obsadili ambulance najatými praktickými doktory ze soukromých praxí. Na akutní zákroky nebo operace pár doktorů ve špitálech jistě zbude,“ míní tento čtenář.
Podobného názoru je čtenář, který si říká Hans. „Myslím, že největší ránu by doktorům zasadil zaměstnavatel tím, že by ty výpovědi všech bezodkladně přijal. Jsou to obyčejní, sprostí vyděrači. Nakonec, po zaplacení nákladů na jejich studium, které měli zdarma, by mohli jít,“ domnívá se čtenář Hans.
Podle dalších diskutujících by lékaři neměli vyhrožovat stávkou a odchodem, ale profesní respekt a vyšší platy si prý mají vydobýt tak jako všichni ostatní v soukromé sféře. „To znamená tvrdou prací a sebevzděláváním se dostat na úroveň, kdy bude o dotyčného zájem v soukromé sféře a bude si moci říci o lepší plat. Možná je ale taky problém v tom, že v soukromé sféře se musí makat daleko více než někde v kanclíku na úřadě. A v soukromé sféře si stávkou nic nevytrucujete,“ tvrdí čtenář Petr.
Podle něj je problém také v tom, že podobný postup si mohou dovolit lidé z profesí, bez kterých se společnost jen těžko obejde, tedy lékaři, policie nebo hasiči. „Ostatní si tím sami podřežou větev, na které sedí. Například bez dobré jedné třetiny úředníků, co sedí na úřadech, by se stát v pohodě obešel ,“ míní Petr.
Celostátní lékařský protest má ale v řadách veřejnosti i své zastánce. „Chce to jen nebát se a jít do toho masově. Nic jiného na současnou vládu neplatí. Směji se úvahám o odchodech lékařů do Německa, samozřejmě že k nim nedojde. Myslím, že bude stačit několik desítek hodin po 1. březnu 2011 a ony tři miliardy korun se snadno najdou,“ míní čtenář Josef Novák.
Jeden z další diskutujících je toho názoru, že se konečně někdo v tomto „pořádku“ rozhodl hájit svá práva a postavil se proti Julínkovým zlodějům a privatizátorům. „Je snad takový problém pro další vzdělávání lékařů okopírovat systém atestací třeba z toho Německa a upravit platy tak, aby byly srovnatelné s jinými vysokoškoláky bez přesčasů?“ ptá se diskutující, který podporuje lékaře v jejich boji proti současné vládní politice a systému zdravotnictví.