Čtvrtina lidí se léčila v nemocnici, každý obyvatel ČR dva dny.

Uvádí to na svém webu Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Nejčastěji na interních a chirurgických odděleních, která s gynekologií a pediatrií poskytla z hlediska ošetřovacích dnů polovinu lůžkové péče nemocnic. Uvádí to na svém webu Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Národní registr hospitalizovaných za rok 2008 uvádí 2,396 milionu ukončených hospitalizací. Průměrná ošetřovací doba byla 6,9 dne. O opakované hospitalizaci svědčí fakt, že na deset hospitalizovaných připadalo v průměru 15 hospitalizací.
Ve srovnání s předchozím rokem počet hospitalizací mírně klesl z 221 na 218 případů na 1000 obyvatel, od roku 2004 to je pokles už o 4,8 procenta. Průměrná ošetřovací doba se od roku 1986 snížila na polovinu.
Mezi příčinami hospitalizací dlouhodobě převažují, a to i v počtu ošetřovacích dní, nemoci oběhové soustavy s 31,5 případu na tisíc obyvatel. Muži jsou hospitalizováni o 13 procent častěji, ošetřovací doba je ale delší u žen o 2,2 dne, což souvisí s jejich průměrně o pět let vyšším věkem. Úmrtím skončilo téměř šest procent hospitalizací.
Ze skupiny nemocí oběhové soustavy je nejčastější příčinou nemocničního léčení ischemická choroba srdeční se 428 případy na 100.000 obyvatel. Průměrný věk pacientů přesáhl 69 let, průměrná ošetřovací doba 7,4 dne. Úmrtím skončilo 3,8 procenta hospitalizací. Selhání srdce bylo příčinou 305 přijetí na 100.000 obyvatel. Průměrný věk pacientů byl 75 let, průměrná ošetřovací doba deset dní. Úmrtím skončilo 11,7 procenta případů.
Pro mozkový infarkt bylo hospitalizováno 210 případů na 100.000 obyvatel, úmrtím skončilo 8,8 procenta hospitalizací. Hranici 200 případů překročily také ateroskleróza, fibrilace síní a akutní infarkt myokardu.
V počtu ošetřovacích dní jsou na druhém místě zhoubné nádory. A to i přes dlouhodobý pokles průměrné ošetřovací doby již o více než dva dny od roku 2000 na současných 7,7 dne. Počet hospitalizací oproti předchozímu roku klesl o dvě procenta na necelých 19 případů na 100.000 obyvatel. Průměrný věk hospitalizovaných byl 60 let, u žen o více než tři roky nižší, ošetřovací doba u obou pohlaví byla stejná.
Nejčastějším důvodem hospitalizace v případě zhoubného nádoru byla rakovina plic a průdušek se 131 případy na 100.000 obyvatel, u mužů je oproti ženám výskyt téměř 2,6násobný. U mužů jsou také o 39 procent častější hospitalizace pro rakovinu tlustého střeva, se 125 případy na 100.000 obyvatel představuje druhou nejčastější příčinu hospitalizace pro novotvar. Třetí nejčastější příčinou je rakovina dělohy, 235 případů na 100.000 žen. Ženy v průměru mají 47 let. Čtvrtým nejčastějším novotvarem postihujícím převážně ženy je rakovina prsu s 223 případy na 100.000 žen. K častým diagnózám pak patří ještě rakovina močového měchýře, prostaty a dýchacího a trávicího ústrojí.
Hospitalizace jsou zhruba v třetině případů spojeny s operací, absolutně největší podíl mají operace na odděleních chirurgie a gynekologie, kde byla hospitalizována bezmála polovina všech operovaných pacientů. Nejvyšší podíl operovaných pacientů s téměř 87 procenty má plastická chirurgie.
Zatímco u mužů je téměř polovina hospitalizovaných ve věku od 20 do 40 let a dominují úrazy, u žen je polovina od 40 do 54 let. Pooperační komplikace byly zaznamenány u 2,3 procenta operací a nemocniční nákaza postihla necelé procento operovaných.