Věřící totiž častěji než lidé bez víry nesouhlasí s umělým ukončením těhotenství, s možností eutanazie a s absolutním trestem. Vyplynulo to z výsledků květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které má ČTK k dispozici.
V souvislosti s interrupcí 70 procent lidí uvedlo, že žena má právo rozhodovat o ní sama. Podle 16 procent občanů by umělé přerušení těhotenství mělo být povoleno jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na ženu a dítě. Pět procent Čechů by ji povolilo jen v případě ohrožení života matky a dvě procenta by ji zakázalo úplně.
Podle CVVM se od roku 1990 počet zastánců práva žen svobodně se rozhodnout o přerušení těhotenství zvýšil. Před 20 lety tento názor zastávalo 60 procent dotázaných.
V otázce ukončení života nevyléčitelně nemocných se za poslední čtyři roky odpovědi respondentů příliš nezměnily. Podle 61 procent lidí by český právní řád měl eutanazii umožňovat, naopak 29 procent s ní nesouhlasí. Každý desátý se k tomu nedokázal vyjádřit.
S trestem smrti souhlasí tři pětiny, naopak zhruba třetina je přesvědčena, že by v českém právním řádu neměl být zakotven. V porovnání s průzkumy na počátku 90. let se ale podpora trestu smrti u veřejnosti zmenšila. Před 18 lety ho podporovalo 76 procent populace, v dalších obdobích se tento podíl zmenšoval, přičemž na minimum se dostal v roce 2002, kdy s existencí absolutního trestu souhlasilo 56 procent dotázaných.
Ze sociodemografického hlediska interrupci, eutanazii a trest smrti většinou nepodporují věřící lidé. Například umělé přerušení těhotenství by podporovali jen při ohrožení života ženy. Čtyři procenta z nich by pak byla pro jeho úplný zákaz, naproti tomu mezi nevěřícími by bylo jedno procento. Nějaké omezení interrupce podporují také starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Starší lidé častěji nesouhlasili i s eutanazií, vysokoškoláci pak byli častěji proti trestu smrti.