Fyziologické dny (FD) v Praze, které tradičně pořádá Fyziologický ústav AV ČR (FGÚ) v krčském areálu Akademie věd ČR, jsou po desetiletí místem diskusí nad novými výzkumnými objevy, které často bývají později publikovány na stránkách prestižních vědeckých časopisů.
V minulosti byly právě na FD poprvé vysloveny například vědecky prokázané teorie o vývojových periodách mláďat po porodu, které ovlivnily moderní pediatrii a výživu dětí, trofická teorie profesora Ernesta Gutmanna, jež umožnila pochopit regeneraci poškozených nervů a svalů, molekulární podstata biorytmů a poruch spánku a mnoho dalších teorií.
Také letos v rámci FD členové České a Slovenské fyziologické společnosti představili výsledky svých výzkumných programů v zastřešujících vědních oborech, jako jsou fyziologie srdce a cirkulace, neurofyziologie, molekulární biochemie a genetika fyziologie metabolismu a zánětu, anebo v používání nejnovějších výzkumných technologií.
Projekt „BIOMODELS“
K nejzajímavějším sekcím patřily bezesporu ty, v nichž byly představeny nové metody použitelné pro funkční analýzy fyziologických procesů. Jedné z nich byla věnována přednáška už v rámci prvního dne – jedná se o metodu genetickou, která umožňuje pomocí tzv. nukleáz „zinkových prstů“ poměrně snadnou editaci genomu buněk malých laboratorních zvířat (například cílené bodové i rozsáhlejší mutace v proteinových oblastech podezíraných z účasti na určitém onemocnění).
Představení další moderní metody proběhlo za účasti ředitelky FGÚ RNDr. Lucie Kubínové, CSc., a garanta nového zobrazovacího přístroje RNDr. Pavla Flachse, Ph. D., (držitel Prémie Otto Wichterleho udělované mladým talentovaným vědcům) v poslední konferenční den. Účastníci kongresu měli možnost navštívit nové pracoviště – Laboratoř celotělové analýzy – vybavené miniaturní verzí počítačové tomografie a pozitronové emisní tomografie s velmi vysokým rozlišením (µCT/ PET). Toto pracoviště vzniklo jako součást projektu „BIOMODELS – centrum pro produkci a funkční analýzu biomodelů civilizačních chorob“, který realizuje FGÚ AV ČR v rámci 4. Výzvy OPPK. CT/PET přístroje používané v klinické praxi mají omezené rozlišení, a nejsou proto vhodné pro malá laboratorní zvířata v základním výzkumu.
Vývoj µCT/PET přístrojů pro malá zvířata spolu s vývojem nových radiofarmak v posledních letech umožnily použít tuto technologii pro neinvazivní, kvantitativní a opakující se analýzu biologických funkcí v tělech laboratorních živočichů, především myší a potkanů. Pomocí µCT/PET lze na buňkách a tkáních drobných laboratorních živočichů zachytit v čase a prostoru průběh metabolických dějů, hypoxie, vazbu ligandů na receptory nebo distribuci metabolitů a farmak v živém organismu.
Nová zobrazovací metoda také umožňuje pozorovat vznik a růst novotvarů, cévního zásobení a studovat řadu dalších patofyziologických procesů prakticky ve všech orgánech, včetně kostí, kloubů a vaziva.
Cílem je studium modelů lidských onemocnění
Pavel Flachs, odpovědný za provoz laboratoře, uvedl, že nový zobrazovací duální systém bude využíván především pro studium změn v anatomické stavbě a metabolismu orgánů a tkání na experimentálních zvířecích modelech lidských onemocnění, jako jsou metabolické poruchy (diabetes, obezita), onemocnění nervového systému (epilepsie, Alzheimerova choroba) a nemoci kardiovaskulárního aparátu (ischemická choroba srdeční, hypertenze).
Ředitelka FGÚ Lucie Kubínová dále upozornila na to, že přístroj bude ve spolupráci s dalšími partnery, mimo jiné s Ústavem jaderné fyziky AV ČR, sloužit také pro testování nových radiofarmak použitelných v klinické praxi. Pomocí těchto nových značek a léčiv se může neinvazivně zjistit, které orgány začínají metabolicky selhávat a jak se rozvíjejí příznaky celého komplexu poruch, jakou je například život ohrožující metabolický syndrom.