Důvodem poklesu jsou podle přednosty transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) Martina Písačky jak dovolené, tak větší výskyt klíšťat či cestování dárců krve, letos však nejen do oblastí s výskytem malárie. „Počet významně ovlivnilo odmítání dárců po pobytu na severu Itálie, v Maďarsku, Rumunsku a na Peloponéském poloostrově v Řecku pro vyšší výskyt onemocnění západonilskou horečkou,“ řekl Písačka.
V červnu podle něj přišlo do ÚHKT darovat krev 474 tzv. opakovaných dárců a v červenci 398 opakovaných a 27 prvodárců. „Celoročně se snažíme různými náborovými akcemi získávat nové dárce. Je totiž potřebné vybudovat širší dárcovskou základnu, aby bylo možné i v letních měsících objednávat dárce s potřebnými krevními skupinami a fenotypy,“ dodal Písačka.
Transfuzní stanice tak dárcům, kteří nebyli darovat krev v posledních třech měsících u mužů a čtyřech už žen, píší SMS zprávy nebo i volají. V Ústřední vojenské nemocnici také například vyjíždí přímo za dárci nebo na odběry na přelomu července a srpna zvou přímo vojáky z povolání.
Podle primáře oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miloše Bohoňka je ale o prázdninách potřeba krve méně. „Některá oddělení jsou uzavřená kvůli dovoleným, pacienti upřednostňují plánované výkony před prázdninami nebo po nich a podobně,“ sdělil.
Podle mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Hany Vránové má určitý vliv i současné horké počasí. „Chápeme pokud se dárci rozhodnou nepřijít, aby neriskovali případnou nevolnost,“ vysvětlila.
Informace o tom, které krve je nedostatek a jací dárci mají svou návštěvu raději odložit, až bude více potřeba, má každá transfuzní stanice na svém webu. „Tato informace, ale již zítra může být stará, protože poměr se může otočit během jediné noci, kdy budou třeba jen dva komplikovaní pacienti stejné skupiny,“ dodala Vránová.
V Česku je v současné době asi 250.000 registrovaných dárců krve. Postupně jich ale ubývá, méně je zejména těch, kteří se rozhodnou začít darovat krev. Zatímco v roce 2009 bylo těchto prvodárců 61.000, o šest let později to bylo již jen asi 42.500 lidí. Odborníci upozorňují, že dárců by mělo být asi o 100.000 víc. Chybí rezerva pro mimořádné situace.
Dárcem krve se může stát dospělý od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní a neužíval nitrožilně drogy.
Ženy mohou darovat krev jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárci dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají i nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu, která byla od letošního roku zvýšená na 3000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny.
Krev nelze vyrobit, nemocní tak jsou odkázáni na dárce. Krev potřebují pacienti po těžkých úrazech, při vážných operacích, transplantacích, při léčbě otrav. Celoživotně jsou na darovanou krev odkázáni lidé na umělé ledvině či s rakovinou krve. Z krve se vyrábějí léky pro hemofiliky, pro léčbu poruch obranyschopnosti či popálenin.