Dárců krve, kteří raději zajdou do soukromých společností, kde dostanou zaplaceno, přibývá. Novinka, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, by tomu měla zabránit - určí totiž nejvyšší možnou částku, kterou za krev bude možné dostat. Ze současných 400 korun si tak možná budou muset vystačit se 160 korunami.
„Podobně to funguje i v dalších zemích EU. Pokud je totiž pro někoho motivace čistě finanční, je mnohem větší šance, že zatají potřebné informace. Mohly by totiž způsobit, že k odběru nedojde a on peníze nedostane. Nově bude nejvyšší možná finanční kompenzace stanovena tak, aby nebyla hlavní motivací. Mělo by jít asi o dvě procenta minimální mzdy,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Hrozí přenos klíšťovky
V soukromých společnostech se dnes daruje především plazma, na kterou se limit vztahuje stejně jako na krev. Plazma má však jednu výhodu. Zatímco odběr krve - většinou se jedná o půl litru - může dospělý muž podstoupit čtyřikrát ročně a žena třikrát, plazmu jde dávat každých čtrnáct dní. Následně se používá k výrobě léků.
A v čem je riziko motivace penězi?
„Vyšetření dárce se skládá z běžného fyzikálního vyšetření jako je změření teploty či tlaku. Specificky se pak krev testuje na HIV, žloutenku B a C a syfilis. Všechna ostatní možná ohrožení příjemce se bez spolupráce s dárcem nezjistí. Pokud tedy pacient například zatají, že měl v poslední době klíště, může dojít k přenosu boreliózy nebo klíšťové encefalitidy. A možná jsou i závažnější ohrožení.“ vysvětluje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže.
Podle něj by mělo být dárcovství vždy zdarma. Protože jsme u nás ale dosud v oblasti plateb dárcům regulaci neměli vůbec žádnou, je to krok správným směrem.
Bezplatnost dárcovství přitom prosazuje také evropská úmluva na ochranu lidských práv. Podle ní by lidská krev neměla být zdrojem finančního prospěchu, a to ani pro dárce, ani pro zařízení.
Plazmy možná ubude
Podle Blahomíra Kuči ze společnosti Sanaplazma, která odebírá plazmu v osmi centrech, jsou však dárci motivováni výhodami i v případě odběru na transfuzní stanici v nemocnici.
„Dárci mají možnost odpočtu z daní a získají volný pracovní den, který mají zaplacený. Je tedy otázka, nakolik je rozdíl v tom, když lidé dostanou kompenzaci formou hotovosti, nebo výhod,“ míní Kuča.
Nejvyšší částka v okolních zemích je navíc podle něj víc než dvakrát vyšší v porovnání s tou, o níž přemýšlí ministerstvo. Rovná se tomu, co u nás vyplácejí soukromá centra. Jak ovšem regulace ovlivní počty dárců, zatím nedokáže říci.