Reagoval na závěry zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové, podle kterých pracovníci léčebny chybovali hned v několika případech. Hodlá také usilovat o změnu zákona o veřejném ochránci práv, aby se zamezilo zveřejňování informací bez vypořádání se s námitkami posuzované instituce.
Podle Šabatové byla žena do síťového lůžka umísťována na delší dobu než byla nezbytně nutná, a to prakticky každý den. Personál léčebny také podle ní neposkytoval matce dostatečné informace o zdravotním stavu její dcery a nevysvětlil důvod použití omezovacích prostředků.
Ve spolupráci s matkou, která o svou dceru řadu let pečovala, také nezjišťoval příčiny zhoršení jejího stavu a neusiloval o jiné řešení než v rovině tlumících a omezujících prostředků, uvedla dnes v tiskové zprávě zástupkyně veřejného ochránce práv.
Případ již před tím řešila odborná kontrola ministerstva, která však žádné pochybení léčebny nezjistila. Rovněž policie chce údajně odložit trestní oznámení matky zemřelé.
Zpráva Šabatové podle Davida chybně interpretuje fakta a na mnoha místech nebere v úvahu důležité skutečnosti. „Ve zprávě autorka sice konstatuje, že není oprávněna přezkoumávat, zda zdravotničtí pracovníci postupovali při léčbě v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy, ale přesto se k nim vyjadřuje a hodnotí další skutečnosti, které bez znalosti medicínských otázek nemůže pochopit, a proto se k nim nemůže kvalifikovaně vyjádřit,“ uvedl David.
Podrobný komentář k případu zveřejnil na internetových stránkách léčebny.
David vytýká Šabatové také to, že svou zprávu zaslala „antipsychiatrickým aktivistům“, a zveřejnila tak údaje, které jsou předmětem lékařského tajemství. „Dochází tak k nepřijatelné informační asymetrii. Aktivisté lžou, zdravotníci jsou povinni mlčet,“ uvedl ředitel léčebny.
Hodlá proto usilovat o novelu zákona o veřejném ochránci práv, která by podle něj měla zamezit zveřejňování neúplných informací bez zhodnocení odborníky a bez vypořádání námitek posuzované instituce.
Šabatová však namítá, že zprávu předala k vyjádření řediteli zdravotnického zařízení, stěžovatelce a jejímu zástupci, který ji při jednání s veřejným ochráncem práv zastupuje. „Bylo věcí rodiny stěžovatelky, jak se zprávou naloží, zda jí zveřejní či nikoliv,“ sdělila ČTK.
Věra Musilová se narodila s mentálním postižením a po většinu života se o ni starali rodiče. V bohnické léčebně byla několikrát, naposledy od letošního ledna. Podle Občanské komise za lidská práva pobývala řadu dní v síťovém lůžku.
Na údajné porušování lidských práv v zařízení si přitom podle viceprezidentky České asociace pro duševní zdraví Lucie Rybové matka pacientky stěžovala vedení léčebny již v lednu. Při návštěvě ji matka údajně nalezla ostříhanou dohola, klepající se zimou, hladovou a žíznivou. V podobném stavu prý byli i další pacienti.
Žena se zřejmě udusila vlastními výkaly ihned poté, co vyšly z jejího těla. Zdravotní sestra podle Davida zasáhla okamžitě. Do síťových lůžek podle něj umísťují pouze pacienty, které nelze mírnit jiným způsobem.
„Je nutné si uvědomit, že mimo síťové lůžko byla pacientka neklidná stále, a to i při vysokých dávkách léků jako chemického omezovacího prostředku,“ uvádí David. To, že by byla žena v lůžku stále, však popírá. Podle něj také nelze doložit jediný případ, kdy by se pracovník léčebny vyhýbal komunikaci s matkou pacientky.
ČTK