David Rath: Harvard nám nedá recept na reformu

24.08.2007
přidejte názor
Ilustrační obrázek
Autor: VitalikRadko – Depositphotos
Ilustrační obrázek
Při úterním jednání o reformách zastínil předsedu své strany Jiřího Paroubka - a to nejen hádkou s místopředsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou. Po necelých dvou letech v politice patří David Rath jednoznačně k nejvýraznějším představitelům opozice a jeho ambice míří výš. "Kdyby to šlo, znárodnil bych zdravotní pojišťovny," říká David Rath...


v rozhovoru pro HN.

HN: Při debatě o reformě to vypadalo jako na koncertě. Nejdřív vystoupil předseda ČSSD, pak vy s výrazně údernějším projevem. Jiří Paroubek vám teď rozehřívá publikum?

My to tak neřešíme. Neprobíráme taktiku, kdo co řekne.

HN: Hodně vás pálí stropy na pojistné. Kritizujete, že je využije jen 1,2 procenta lidí, kteří vydělají více než 80 tisíc měsíčně. Mluvíte o vzpouře milionářů. ČSSD ale stropy také prosazuje.

ČSSD navrhuje stropy na pětinásobku průměrného platu (100 tisíc korun měsíčně). Měl jsem s tím návrhem problém. V ČSSD proběhlo několik vášnivých diskusí mezi mnou a třeba Slávkem Sobotkou, který to navrhoval. Na klubu se hlasovalo. Já jsem prohrál, ale ne nijak dramaticky. Ještě bych byl ochoten uvažovat o vyšších stropech. Ale rozhodně ne na úrovni 2 800 eur, kde je nastavila vláda. To mi přijde ubohé. Kdyby to bylo někde na úrovni šesti tisíc eur, tak by mně zas tak moc nevadily.

HN: Proč vám stropy tak vadí? Má je 26 z 27 zemí Evropské unie. Jen Česko ne.

Řekněte mi ale, jak vysoké.

HN: V Německu, na které se rád odvoláváte, jsou na úrovni 1,6násobku průměrného platu. To je jako kdyby u nás byly na 32 tisících korun měsíčně.

A kolik je to eur? Průměrný plat v Německu je někde kolem tří tisíc eur. Strop je tam tedy výrazně výš než u nás.

HN: To srovnání není vůbec relevantní. Zásadní je, jak velká část společnosti může stropy využít.

Ale je to relevantní. Řeknu vám proč: lidé v těchto příjmových kategoriích vydělávají všude na světě podobné částky. Top manažeři v Německu mají srovnatelné platy jako v Česku. Na rozdíl třeba od doktorů nebo učitelů.

HN: V Německu ale nejsou stropy ani zdaleka jen úlevou pro top manažery. Využívá je velká část vyšší střední třídy - lékaři, univerzitní profesoři, drobní podnikatelé.

Kdyby někdo navrhoval strop na pěti tisících eur měsíčně, nebude mi to vadit.

HN. Dělají se i proto, že současné pojistné je velmi nespravedlivé. Povinnost platit nemá žádné meze. Důchod, nemocenská i podpora v nezaměstnanosti jsou však omezené.

Jediný argument pro stropy jsou příjmy top manažerů. Nečekejte ode mne, že budu plakat a hledat spravedlnost pro lidí mé příjmové kategorie.

HN: Jenže pak je korektní nemást pojmy, a přejmenovat to na sociální a zdravotní daň. Budeme jedinou zemí EU, kde nebude vůbec žádný poměr mezi tím, co státu zaplatím a jaký důchod nebo nemocenskou za to dostanu. Zůstaneme jedinou zemí bez stropu na rozumné výší. To je vaše vize?

Ano, je to daň a mělo by to tak zůstat. V sociálním systému je to solidarita mezi mladými a starými, zdravými a invalidy. Jsem pro, ať se to nazývá pravými jmény: sociální a zdravotní daň. To se nechová jako pojištění, v tom se mnou přece musíte souhlasit.

Lenka Zlámalová, Jindřich Šídlo, Hospodářské noviny

Celý rozhovor čtěte v Hospodářských novinách nebo na serveru iHNED

Kvíz týdne

Kvíz: Uhádnete, jaké nemoci se léčí těmito léky?
1/9 otázek