členové horské služby se na těchto místech ke zraněným dostávají pravidelně dříve než zdravotníci. „Resuscitaci pacienta zde navíc již v minulosti dvakrát řešili,“ uvedl Georgiev.
Knajpa i Hřebínek se řadí mezi velmi exponované destinace v Jizerských horách nejen v zimě, ale i v létě. „V zimě tudy denně projdou stovky lyžařů, v létě turistů a cyklistů,“ řekl náčelník Horské služby Jizerské hory René Mašín.
Takzvané laické defibrilátory výrazně zvyšují šanci na přežití v případě srdečních obtíží a bezvědomí. Přístrojem nemůže pacientovi ublížit ani úplný laik, defibrilátor automaticky sám vyhodnocuje potřebnost zásahu. „Snažíme se přístroje dávat všude tam, kde se pohybuje hodně lidí a kde dojezdové časy našich sanit nejsou kvůli vzdálenosti nebo přístupnosti terénu ideální,“ uvedl vedoucí operátor Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Petr Matějíčka. Po kraji je nyní rozmístěno 36 takových přístrojů, v druhé etapě se počítá s pořízením dalších 43.
V Libereckém kraji bývá ročně zhruba 400 případů zástavy srdečního oběhu. Záchranná služba, která má 13 základen, se na místo dostává v průměru do osmi až devíti minut od zavolání, ve 40 procentech případů ale tato doba může přesáhnout deset minut.