Jenomže nakonec se šéfovi odborářů ve Fakultní nemocnici Ostrava sešlo všeho všudy pět podepsaných výpovědí.
Na obří ústav zaměstnávající 460 lékařů je to málo a ortoped Jan Zagroba se nakonec po konzultaci s centrálou rozhodl ponechat jména nespokojenců v tajnosti a výpovědi včetně té své nepodat.
„Naše nemocnice je prostě řízená tak, že lékaři jsou relativně spokojení a loajální,“ říká odborář, který se k protestu podobně jako spousta kolegů připojil hlavně kvůli nespokojenosti s centrálním řízením českého zdravotnického systému. Jsou to známé věci: ministerstvo za 20 let nestanovilo základní standardy péče, na kterou má pacient nárok z veřejných peněz.
V chaotickém organismu peníze často tečou tam, kde si je manažeři a politici vybojují, a ne tam, kde jsou nejvíc potřeba. Vůči vlastní nemocnici však Jan Zagroba zásadní výhrady nemá. Vydali jsme se zjistit, co vlastně jeho kolegy drží na místě.
Staň se manažerem
Kdyby uspořádali odboráři svou akci před pěti lety, dost možná by se v ostravské fakultní nemocnici setkali s daleko větším úspěchem. Ústav na tom nebyl vyloženě špatně, hospodařil s mírným ziskem a v některých oborech, jako třeba v léčbě popálenin, poskytoval špičkovou lékařskou péči.
Z Nejvyššího kontrolního úřadu ale zároveň tehdy přišla zpráva, že vedení nemocnice utratilo miliardu korun za nákupy, aniž by při tom korektně vypsalo veřejné zakázky. Nemocnice zároveň neměla jasný plán, kam se chce rozvíjet, a lukrativní pacienty jí začala přetahovat rychle se rozvíjející soukromá zdravotnická zařízení.
Právě kvůli nejasnostem v hospodaření vypsalo ministerstvo, pod které fakultní nemocnice spadá, výběrové řízení na nového ředitele. To vyhrál dosavadní šéf malé nemocnice v nedalekém Bohumíně a člen místní ČSSD Svatopluk Němeček. Nejen pro tehdy opoziční ODS to byla rána pod pás: Němeček už byl šestým sociálním demokratem mezi jedenácti řediteli fakultních nemocnic v Česku a kromě stranické loajality nikdo nevěděl, co přesně od něj očekávat.
Nástup to byl ovšem razantní. Vedoucí lékaři dodnes vzpomínají, jak od nového šéfa dostali za úkol vypracovat plán toho, jak se mají jejich oddělení rozvíjet. Podle dosavadních zkušeností to brali jenom jako další zbytečnou buzeraci, zadání navíc bylo formulované směšným manažerským newspeakem.
Nicméně úkol je úkol a ti pilnější se obklopili manažerskými příručkami a začali plánovat. Nový ředitel si návrhy přečetl, opoznámkoval a svým podřízeným je vrátil s žádostí o doplnění, někdy o úplné přepracování. Jednotlivým oddělením stanovil rozpočtové stropy, s tím, že když budou dodrženy, dostanou jejich členové prémie.
Zároveň začal vyjednávat s dodavateli nemocnice o snížení cen. Zvlášť u nejdražších léků, jako jsou antibiotika nebo přípravky na léčbu rakoviny či roztroušené sklerózy, se hned první rok podařilo srazit nákupní ceny skoro o polovinu. A nakonec začal ředitel Němeček své podřízené vést k tomu, aby si alespoň v krátkých kurzech doplnili základy managementu.
Tohle mě nabíjí
Dnes nemocnice hospodaří s padesátimilionovým ziskem. V prestižním žebříčku Kvalita očima pacientů, což je měření spokojenosti pacientů sestavené podle mezinárodně uznávané metodiky používané v zemích OECD, se umisťuje nad hranicí 80 procent, což znamená, že nemocnice je v péči o pohodu pacientů výrazně úspěšná.
Ostravská nemocnice zároveň jako jediná z 11 fakultních nemocnic prošla náročnou mezinárodní certifikací kvality JCI (Joint Commission International) a zvlášť střední management nemocnice na úrovni primářů a přednostů klinik nedá na svého ředitele dopustit. „Skoro lituju, že se mi blíží důchodový věk,“ říká přednosta oční kliniky Petr Mašek.
„Dělám primáře od svých třiatřiceti, tohle je ale první pozice, kde jsem opravdu spokojený. Důležité je, že se tady iniciativa netrestá,“ dodává.
Hned po svém nástupu musel zformulovat vizi své kliniky na dalších pět let. Ze dvou oddělených očních pracovišť udělal jedno. Podle zkušeností ze Spojených států se navíc rozhodl, že většinu operací bude jeho oční klinika provádět ambulantně, aby pacienti nemuseli v nemocnici trávit více času, než je vyloženě nutné.
Zatímco dříve tak kvůli operacím leželi pacienti na lůžkovém oddělení v devátém patře jednoho z pavilonů a na operace je musely složitě převážet dvě sestry do pavilonu jiného, dnes docházejí pacienti na ambulantní operaci přímo do operačních sálů vybudovaných v přízemí kousek od zastávky tramvaje.
Z 60 lůžek má dnes oční klinika jenom 15 rezervovaných pro nejvážnější případy, ostatní lůžka přenechal doktor Mašek nově vzniklé kardiologii, která naopak potřebovala jejich počet rozšířit. „Vybudovat nové operační sály samozřejmě stojí peníze. Ostatní jsou ale jenom organizační změny, ty vás nic nestojí.
Jenom přemýšlení a přesvědčování,“ dodává. „Když navíc vidíte, že se vám podařilo splnit, co jste si před pěti lety naplánovali, tak to jednoznačně motivuje.“ Toto čítankové nadšení samozřejmě neplatí pro všechny. Nový ředitel musel během své mise vyměnit šéfy na 16 pracovištích nemocnice ze 40.
A třeba přednosta ostravské radioterapie, zkušený a respektovaný odborník, dal novému řediteli najevo, že si nenechá mluvit do způsobu, kterým svou kliniku řídí. Změna byla potřeba, protože právě v léčbě zhoubných nádorů začala fakultní nemocnici konkurovat soukromá pracoviště. Odvolání oblíbeného lékaře, který si po letech v čele kliniky užívá díky vděčným pacientům, mezi něž často patří významní politici nebo byznysmeni, velkou neformální autoritu, není nijak snadné.
„Hned na začátku jsem se dostal úplně na hranu,“ vzpomíná Němeček. „Kdyby se mi nepodařilo to odvolání prosadit, musel bych sám odejít,“ dodává a chystá se zahájit poradu všech primářů nemocnice.
Já vás chápu
Primáři jsou dnes všichni na jeho straně, ale postoj ostatních kolegů je o hodně barevnější.
Obecně platí, že čím níž člověk v nemocnici jde, tím je spokojenost menší.
Zvlášť mladí lékaři - v Ostravě jako všude jinde - narážejí na limity českého systému, se kterými ani sebelepší vedení nemocnice nemůže nic udělat. Po roce praxe tady berou kolem 20 tisíc hrubého. Když si přiberou služby, tak jim plat o osm tisíc vyskočí, ale málokdy se jim podaří jít po noční službě druhý den ráno domů, jak by to mělo podle pravidel být.
I ostravská fakultní nemocnice se potýká s nedostatkem lidí, přičemž mladé lékaře drtí nový systém dalšího vzdělávání, který je vinou ministerstva špatně zorganizovaný, a přestože bez něj nelze pokračovat v kariéře, nikdo přesně neví, co je jeho obsahem.
Jak navíc upozorňuje šéf odborářů Jan Zagroba, i lékaři s více lety praxe často berou dva úvazky nebo přesčasy v jiných nemocnicích. „I u nás jsou lidé přepracovaní, což zvyšuje riziko omylů a zbytečných chyb,“ říká. Ředitel Němeček s tím souhlasí. „Tak 20 procent zaměstnanců má důvod být naštvaných,“ odhaduje.
„Naštěstí to zatím nepřevážilo nad loajalitou vůči podniku.“ Je sice rád, že protestní výpověď v jeho nemocnici zatím nikdo nepodal, ale obecně s rebely souhlasí. „Ta akce snad konečně přiměje ministerstvo k revizi sítě nemocnic. To je největší zdroj plýtvání,“ myslí si.
Několik desítek nemocnic se spokojenými zaměstnanci totiž systém českého zdravotnictví nespraví. Ministr zdravotnictví Leoš Heger po svém nástupu ohlásil rozsáhlé reformy, na protestní akci lékařů ale zatím spíš reaguje dílčími nápady, jako je třeba zákon umožňující ministerstvu zakázat nemocnicím předražené nákupy nebo nižší finance pro nemocnice, odkud lékaři masově odcházejí.
Odboráři na to reagovali zprávou, že budou přesvědčovat další lékaře, aby se k jejich akci připojili.
Podle posledních informací chce stále odejít 3797 lékařů z celkových 20 tisíc.