Ukázalo se, že s každou dekádou věku se délka telomer zkracovala až o 9 %. Nemocní s kratšími telomerami měli o polovinu vyšší riziko vzniku ICHS než ti, jejichž telomery se tolik nezkracovaly. Autoři rovněž zjistili, že podávání statinu nárůst rizika ICHS u nemocných s kratšími telomerami výrazně potlačilo. Stanovení délky telomer u rizikových osob středního věku by tedy mohlo pomoci určit, kdo by nejvíc profitoval z preventivní léčby statinem. Výsledky studie podporují hypotézu, že rozdíly v biologickém stárnutí organismu přispívají k riziku ICHS a k variabilitě věku při její první manifestaci.
Lancet 2007, 369, p. 107-114
Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková, Ph. D.