1. 20 let jsme čekali, a když nepodepíšeme, 20 let budeme ještě čekat.
Tato situace ještě v minulosti nebyla. LOK a Lékařská komora věnovaly neskutečné úsilí a čas propagaci této akce. Všimněte si, jak se mění rétorika pana ministra Hegera. Napřed zcela bagatelizoval vznikající situaci, následně připouštěl možný odchod stovek doktorů, nyní se připouští výpověď až 6000-7000 lékařů. To znamená jednoznačně obrat v myšlení.
Nicméně člověk, který si to ještě nepřipouští, je pan premiér Nečas. V minulých dnech našemu panu ministru Hegerovi věnoval 5 (slovy pět) minut. Nevím jak vám, ale mě to přijde jako krajní neúcta k lékařům.
Nikdo není schopen říct pacientům–voličům, co nastane 1. 3. 2011. I v počtu 4000 lékařů nastane neudržitelná situace. Někde akci podporuje 80 % lékařů z nemocnice, jinde celá klíčová oddělení.
2. Platově by se nemocniční lékaři měli srovnávat se soudci, státními žalobci, piloty, poslanci, manažéry a s ambulantní zdravotnickou sférou.
Tak je to všude ve světě a nikde se o tom nepřemýšlí, nespekuluje a nebloguje (s následnou rozsáhlou internetovou diskusí, kdo je jak hamižný, jak pokladní vydělává málo, jak ti doktoři darebáci zjistili to a nezjistili zase toto, jak která sestra koho seřvala, ano i takové argumenty padají apod.)
3. Nemocniční lékař je velmi náročné povolání, což je platově celosvětově uznáváno (s výjimkou postkomunistických zemí střední a východní Evropy, nicméně tam je obrovská míra korupce a přímých plateb do kapsy, což není zrovna ideální způsob odměňování lékařů).
A všimněte si, že ti lékaři, kteří se dostali do parlamentu a do senátu snad všichni (dle tisku) udávali, že chtějí dál dělat i svůj obor. To znamená, že je ta práce baví, mají určitou zodpovědnost k pacientům a hlavně by přišli erudici, protože medicína se dá dělat pouze při celoživotním vzdělávání a nepřetržité práci.
4. Parlamentní strany a současná vláda slíbily potřít korupci a nestalo se vůbec nic (nebo abych jim nekřivdil - velmi málo).
Přitom kdyby to udělali, tak je národ bude milovat, na vše bude dost peněz a budou opět zvoleni (kdo by taky nevolil, tak úspěšnou vládu).
5. Vláda nešetří na všech stejně. 10 % by chtěla ušetřit na státních zaměstnancích, na ústavních činitelích ale podstatně méně. Nabízí paralela se soukromým sektorem, kde v době krize se dělníkům snížil plat např. o 10 %, top management přišel např. o 25 %.
A soudci chtějí i přesto napadnou rozhodnutí vlády o snížení jejich platů u ústavního soudu. Lékaři takovou možnost odporu nemají, takže toto je jediná legální forma protestu.
Pokud poslanci argumentují, že eventuální snížení jejich platů je pouze symbolická úspora ve prospěch státního rozpočtu, tak to mohou lékaři také. 3 miliardy pro nemocniční lékaře jsou také pouze kapkou ve státním rozpočtu.
6. Přijde mi úsměvné, jak se vzedmul odpor proti čínským stavebním firmám s čínskými dělníky, kteří by eventuálně mohli postavit část dálnic levněji. Že prý vezmou práci naším lidem. Přitom přijdou a zas odejdou.
Ale že odejde část lékařů a měli by nás všechny léčit lékaři z třetího světa, to je úplně v pořádku a pomalu se to vydává za výhodu. Pokud by tu byli ve velkém počtu, tak by jistě nastávaly kulturní, jazykové a další problémy, které jsou větší než krátkodobý pobyt skupiny čínských stavařů.
Velmi se mi líbil výrok, který padl v televizi, že 3 miliardy potřebné na zvýšení platů lékařů jsou pouhé tři kilometry dálnic.Takže vše je jen o prioritách vlády a parlamentu.
7. Kdo nepodá výpověď, tak by potom mohl litovat, že mu nebude zvýšen plat. Viz. opakovaně udávaný příklad Polska. Je naivní představa, že se „hodným“ doktorům přidá.
8. Nyní se o akci Děkujeme, odcházíme všeobecně ve společnosti mluví a pokud se doktoři nesemknou, národu budou pro smích. Vůbec nezáleží, jestli některý doktor podal výpověď nebo ne. Lidem to splyne do jedné hromady „směšných doktorů“.
9. Nedokážu se představit, jak přesouvají lékaře, kteří nepodepíší, z jedné nemocnice do druhé, aby se koncentrovala péče. Lékaři nejsou v armádě, která to může vojákům nařídit. Nicméně pokud by to udělali, tak tím spíše není dobré zůstávat v práci.
10. Když jsem nastupoval po medicíně, tak jsem byl rád, že se něco ve službě mohu naučit. Nicméně s přibývajícím věkem a zkušenostmi si nedokážu představit, jak třeba v 63 letech pracuji např. 240 hodin měsíčně. V současném rytmu normální pracovní doby a služeb. Proto by měl být důstojný plat za normální pracovní dobu. A žádné rozlišování v platu (které je tolik populární podle internetových diskusí na údajně dobré a špatné lékaře.
Zaprvé to nikdo nedokáže přesně posoudit a za druhé copak se rozlišuje mezi dobrým a špatným soudcem a poslancem. Někdo je možná víc vidět v televizi, někdo lépe umí komunikovat s médii, ale to je tak všechno, podle čeho se můžeme orientovat, ale pravdu stejně nevíme.
Nyní osobní zkušenost - jeden nejmenovaný pracovník jedné nejmenované kompletátorské firmy pracující pro nemocnice, mi při neformálním hovoru řekl (když jsem zmínil, kde pracuji), že tam byla v minulosti velká míra nestandardních objednávek a plateb. Nyní tato společnost působí i zahraničí, kde je údajně v kontraktu se zadavatelem přímo kolonka na „nestandardní platby vedení„.
Nicméně je otázka, jestli je už v současné době maximální efektivita při nákupu materiálu, techniky a služeb ve státních a krajských nemocnicích celé České republiky. Viz. opakované články v tištěných médiích a na internetových serverech. A tady je možno šetřit, ne na lékařích, sestrách a laborantech, sanitářích. O předražených lécích se stále jenom mluví a mluví a mluví a mluví a mluví a mluví a mluví… A nic se neděje.
Tak proto bychom měli podepsat.
MUDr. Konstantin Inkov, Gyn-por. oddělení Oblastní nemocnice Příbram
Autor příspěvku je Čech (tento dovětek si nemohu odpustit, abychom se vyhnuli v eventuální diskusi názorům jako již začala invaze lékařů z východu , atd. Mimochodem ta ani nezačne, protože všichni cizí lékaři půjdou dále na západ)