MILIARDOVÉ UTRPENÍ
Jedenáct miliard korun v podobě očekávaného navýšení výběru pojistného (o devět miliard) a dvoumiliardový příhoz ministra financí Andreje Babiše je čtyři miliardy pod požadavkem ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Ty by měly pokrýt nárůst péče, protože ji přece nejde omezovat, aby bylo z čeho přidávat na výplatách. Pozoruhodné je, že si nikdo nepovšiml drobného detailu, že v debatách o dynamice růstu suverénně nejdůležitější nákladové položky ve zdravotnictví, jíž jsou osobní náklady, se nemůžeme opřít alespoň o nějakou trochu čerstvou statistiku o výkonech ve zdravotnictví.
Z jednoho prostého důvodu - ročenku zdravotnictví naposledy vydal specializovaný, Němečkovi podřízený výzkumák ÚZIS v roce 2013. Samozřejmě že přehled o výkonech lze získat ze statistik zdravotních pojišťoven, jež je zase dostávají od poskytovatelů péče prostřednictvím podkladů při fakturaci. Pojišťovny pochopitelně nedělají „fyzickou přejímku zboží“ a v drtivé většině případů proplácejí - byť se zpožděním OE to, co se „nasmlouvalo“ a následně vykázalo. Co si budeme namlouvat, samotný pacient většinou nemá žádnou představu o tom, kolik a jaké péče na něj někdo vykázal. A protože péči neplatí, kontrola ho vůbec nezajímá.
Existují sice obory, kde mezi provedenou a fakturovanou prací či vykázanými výkony existuje podobně slabá zpětná vazba, ale už asi chápete, jak musejí Andreje Babiše s jeho elektronickou evidencí tržeb a kontrolním hlášením u DPH požadavky na přidávání peněz iritovat. Kdo ho někdy viděl v akci, jak se pídí po každé cifře, jak miluje detail, ten ví, že při nalévání miliard do bezedné studny jménem zdravotnictví musí Babiš trpět jako prvotní křesťan.
NIC SE NEZMĚNÍ
Jenže se blíží volby a Kubek a spol. jsou v nátlakových akcích zkušení matadoři, zvláště s podporou profesionální agentury. Andrej Babiš ví, že „bílé pláště“ není radno pohněvat nikdy, a teď už vůbec ne. ČSSD se vždy tvářila vstřícně, navíc si uvědomuje, že hotovostní mezera po zrušených poplatcích, jejich „programové prioritě“, se musí něčím zalepit. Třetí do koaliční trojice - lidovci - vědí, že ze všeho nejdůležitější je být při tom. Takže všichni jsou pro.
Změní se něco přidáním deseti procent? Jasně že zdravotníci nebudou proti, ale systémově se tím samozřejmě nezmění absolutně nic. Jsme tam, kde jsme, protože ani po pětadvaceti letech nemáme ve zdravotnictví dodělané domácí úkoly. Přídělový systému KÚNZ a OÚNZ z minulého režimu jsme sice opustili, ale- „Starý systém řízení a kontroly byl rozpuštěn a nový nebyl dostavěn,“ říká zdravotnický expert Pavel Vepřek v rozhovoru pro Euro TV. Tohle rozhodně nespravíme ani třikrát po deseti procentech za sebou.