V Praze žilo ke konci roku 2013 přes 225.000 seniorů, to je téměř pětina obyvatel metropole.
Podvýživa u seniorů žijících v institucionalizované péči je podle studie sedmkrát pravděpodobnější než u těch, kteří žijí doma. „Mezi příčiny poruch výživy této věkové skupiny patří špatná kvalita chrupu, paradontóza, zubní náhrady, zhoršení chuti a čichových vjemů, snížení pocitu hladu a žízně, snížená tvorba slin, poruchy polykání a trávení, problémy s přípravou a konzumací stravy, psychické problémy jako deprese, úzkost a demence,“ píše se ve zprávě.
Podvýživou byly více ohroženy ženy. V dobrém nutričním stavu bylo více než 60 procent mužů a 48 procent žen. Ohrožených podvýživou bylo 39,4 procenta seniorů.
Ministerstvo zdravotnictví v letech 2008 až 2011 zkoumalo zdravotní stav 815 osob ve věku nad 65 let v domovech pro seniory na území hlavního města. Bylo mezi nimi 659 žen, jejichž průměrný věk byl 86,1 roku, a 156 mužů s průměrným věkem 81,5 roku.
V Praze žije více seniorů než dětí a jejich počet každoročně stoupá. Průměrný věk Pražanů vzrostl mezi roky 2004 a 2013 ze 41,7 roku na 42 let. Počet obyvatel hlavního města starších 65 let za stejné období stoupl o více než 41.000.
Zprávu Zdraví 2020 připravila Hygienická stanice hlavního města Prahy. Popisuje zdravotní stav obyvatel do roku 2013. Kromě hygieniků se publikací zabývali úředníci pražského magistrátu, akademici, odborníci z lékařské praxe a neziskového sektoru.