Hana Urbanová je ředitelkou Komunitního centra Motýlek, které již dva roky sídlí v Praze na Černém Mostě. Ačkoli původním záměrem pro zbudování centra byla pomoc rodinám s postiženými dětmi, začal Motýlek od počátku sloužit i sociálně znevýhodněným dětem ze sídliště. „Ťukaly nám na okno a chtěly se také zapojit do kurzů, které jsme pořádali. Dnes tu mají svou klubovnu a i pro ně připravujeme nejrůznější programy pro volný čas,“ říká ředitelka Motýlka.
* Co bylo podnětem pro založení tohoto centra?
Motýlek sice existuje od května roku 2003, ale naše činnost začala již o několik let dříve. Byla jsem na mateřské dovolené a se svou kamarádkou Zuzanou Jelenovou jsem chodila do mateřského centra Klubíčko.
Tehdy se v jeho herně sešly i dvě děti se zdravotním handicapem, a protože ani naše děti nejsou zcela zdravé, začaly jsme se Zuzanou připravovat pro postižené děti pestrý program. Nakonec jsme své působení přesunuly i mimo hernu Klubíčka a přidaly jsme i odborné aktivity, jako třeba vodoléčbu s dětmi či hippoterapii.
Jenže poměrně záhy nám mateřská dovolená skončila a my stály před rozhodnutím, zda budeme v pomoci handicapovaným dětem pokračovat jen ve svém volném čase, což se nám ale nezdálo příliš reálné, nebo svou činnost zprofesionalizujeme. Nakonec jsme se rozhodly pro druhou variantu a v dubnu roku 2001 jsme založily Sdružení na pomoc dětem s handicapy.
