Loni bylo v Česku 68 případů intenzivního meningokokového onemocnění, deset lidí zemřelo. Letos už lékaři zaznamenali 12 nakažených. Lékaři se podle Křížové ve studii zaměřili na faktory, které ovlivňují to, jestli se člověk po nakažení stane přenašečem nebo se u něj nemoc rozvine. Kromě kouření jde o psychické a fyzické vypětí, prochladnutí, úzký kontakt a líbání nebo účast na hromadných akcích, zejména se zahraniční účastí.
„Pokud kouřil jeden z rodičů, tak pravděpodobnost, že se vyvine onemocnění, byla trojnásobná. Pokud oba, tak osminásobná,“ vysvětlila Křížová. Kouř podle ní naruší sliznice horních cest dýchacích a meningokok má jednodušší vstup, aby se sliznicí dostal do krevního řečiště. Podobně zvyšuje riziko například v Africe pouštní písek.
Zákeřnost nemoci je podle odborníků v tom, že se rozvine velmi rychle a v prvních fázích ji neodhalí ani laboratorní testy. Nemocný je nejdřív ospalý, přidají se horečka, podrážděnost, bolesti hlavy, svalů a kloubů a zvracení, takže lékař často nemá podezření na vážnou chorobu. „Specifickým příznakem jsou skvrny na kůži, které se slévají do větších ploch. Objeví se po 12 až 15 hodinách,“ vysvětlil vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Rostislav Maďar.
Nejvyšší nemocnost je podle Křížové u dětí do jednoho roku věku, dále u dětí do čtyř let a mladých mezi patnáctým a devatenáctým rokem. Rodiče by si podle Maďara měli všímat horečky, spavosti a nezvyklého chování. Zatímco malé děti se dostanou do nemocnice v průměru za 14 hodin od prvních příznaků, teenageři až za 22 hodin.
Jednoduchým testem je podle něj položení pacienta na rovnou podložku a přitažení jeho hlavy k hrudníku. Pokud to bude bolestivé a samovolně ohne nohy v kolenou, měla by se podle Maďara volat sanitka. V případě, že už se objevila vyrážka, radí přitisknout na ní sklenici. Pokud pod tlakem červené skvrny nezmizí, může jít o meningitidu.
Způsobuje ji meningokok, pneumokok či bakterie. Vyvolávají zápal mozkových blan, infekci míchy či krevní infekci. Následky bývají velmi vážné. Patří k nim ztráta sluchu, amputace končetin či selhávání orgánů. Podle lékařů jedinou účinnou ochranu představuje očkování. Podstoupit ho mohou už děti od dvou měsíců věku. Zdravotní pojišťovny na ně přispívají.