V populaci je až 40 procent jedinců s dispozicí k atopickému ekzému. Rizikové geny se v průběhu života nemusí projevit, ale představují riziko pro další generace. Jestliže alergií trpí starší sourozenec nebo jeden rodič, je riziko pro dítě 30–40 procent. V případě, že alergici jsou oba rodiče, riziko se zvyšuje na 60–70 procent.
Alergie v dětství
První alergická onemocnění se u dětí objevují zpravidla mezi 6. až 12. měsícem života dítěte a mezi 1. a 4. rokem se objevují typické klinické příznaky. Ty se v následujících letech stabilizují a často přetrvávají až do dospělosti.
Vliv různých skupin alergenů na rozvoj alergie se liší s věkem dítěte. V nejranějších fázích života se uplatňují hlavně potravinové, až později se projevují alergie inhalační (pylové, roztočové, zvířecí a plísňové) a lékové, obvykle v předškolním a školním věku, adolescenci a v dospělosti. Kontaktní a hmyzí alergie jsou v raném dětství vzácné.
Prvním projevem alergické dispozice často bývá atopický ekzém. Ten se objevuje již v prvních měsících života. Spouštěcí příčinou jsou potravinové alergeny, hlavně kravské mléko a vaječný bílek. U kojenců a batolat se zejména na tvářích, čele a hrudníku objevuje svědivé zarudnutí a pupínky. V nejtěžších případech je postižen téměř celý povrch těla. Později bývá již ekzém zpravidla lokalizovaný do typických ložisek, ale také mohou projevy zcela ustoupit. Atopický ekzém je však prvním signálem atopické dispozice a mohou na něj nasednout další klinické projevy alergie, jako astma a alergická rýma.
Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje zvýšenou reaktivitou průdušek. Základní projevem jsou pocity dušnosti, dráždivý kašel či hvízdavé dýchání. V dětském věku astma nejčastěji vyvolává působení inhalačních (vdechovaných) alergenů. Příznaky často spouští fyzická aktivita nebo gastroezofageální reflux (návrat žaludečního obsahu do jícnu). V mnoha případech se dětské astma v průběhu adolescence stabilizuje a přechází do sezonní alergické rýmy.
Alergická rýma je asi nejznámějším klinickým projevem alergie. Často se manifestuje již v batolecím a předškolním věku typickým svěděním v nose, kýcháním, vodnatou rýmou a pocity ucpaného nosu. To může být doprovázeno i svěděním, zarudnutím a slzením očí označovaným jako alergický zánět spojivek. Příznaky bychom neměli podceňovat, protože neléčená alergická rýma poškozuje nosní sliznici, pacient ztrácí čich a hrozí riziko vzniku nosních polypů i rozvoje astmatu.
Pylové alergie
Pylová zrna jsou samčím výtrusem kvetoucích rostlin. Jsou velmi malá a k samičím buňkám jsou přenášena větrem, nebo hmyzem. Pro nás je důležité, že pylová zrna obsahují alergizující bílkoviny. Alergii na pyly odborně nazýváme polinóza.
Koncentraci pylu v ovzduší ovlivňuje významně také počasí. Šíření napomáhají hlavně sucho, horko a vítr. Naopak déšť pyly sráží k zemi a riziko obtíží klesá. To však neplatí absolutně, protože po některých bouřkách, kdy dochází k rozpadu pylových zrn a uvolnění menších částí do ovzduší, se může situace paradoxně zhoršit. Zastoupení různých druhů pylu v ovzduší se v průběhu sezony pochopitelně mění podle období květu jednotlivých rostlin.
Časné jarní období se vyznačuje zejména výskytem pylu dřevin. Pyly stromů a keřů vyvolávají alergické obtíže hlavně v období od března do května. Významnými představiteli dřevin kvetoucích v této době jsou hlavně bříza, líska, olše, habr, kaštan, buk a dub. Pylovou sezonu zpravidla zahajují lísky, které mohou vyvolat alergické příznaky již v době, kdy zem pokrývají zbytky sněhu, ale nejvýznamnějším alergenem jarního období je pyl břízy. Více zjistíte díky pylovému kalendáři.
Ten je velmi lehký a při optimálním počasí dokáže překonat obrovské vzdálenosti. Značný je ale i výskyt pylů travin a obilovin, jejichž sezona trvá od května do července až srpna. Pyly jsou produkovány ve velkém objemu a snadno se přemísťují vzduchem. Řadíme sem traviny, jako je lipnice, bojínek, srha a kostřava, a obiloviny jako pšenici, žito, ječmen a oves.
V období pozdního léta a na podzim trápí alergiky hlavně pyly bylin a rumištních plevelů. Mezi nejvýznamnější alergeny tohoto období řadíme pyl pelyňku a ambrozie, které nám způsobují obtíže zpravidla od srpna do září až října.
Ani zima neuchrání
Bohužel ani v zimě nemusí být alergici zcela bez obtíží. Pylové alergeny jsou strukturou podobné složkám některých potravin, což se může projevit tzv. zkříženou potravinovou alergií. Velmi známý je tento jev např. při přecitlivělosti na pyly břízovitých stromů. Pacient může pociťovat pálení v ústech a hrdle, otok rtů či vyrážku kolem úst po požití jablek, ořechů nebo některých dalších druhů ovoce a zeleniny. Také škrábání syrových brambor u něj může vyvolat rýmu a svědění očí. I ostatní pyly mají své „příbuzné“ potraviny a mohou vyvolávat obdobné obtíže.
Příznaky pylové alergie bychom neměli podceňovat. Kromě odborné péče by každý takový alergik měl sám sledovat pylové zpravodajství. Pobyt v přírodě by se měl řídit i počasím a po příchodu domů by se alergik měl převléct. Také večerní sprcha pomáhá odstranit alergeny. Důležitou prevenci představuje údržba trávníků, avšak sekání trávy a sušení sena by se měli alergici vyhnout.
Co jsou alergeny
Imunitní systém v našem organismu rozpoznává různé struktury, které pocházejí ze zevního nebo vnitřního prostředí. V případě, že je vyhodnotí jako „nebezpečné“, zahájí opatření, kterými je zneškodní. Obecně všechny struktury, na které organismus reaguje, označujeme jako antigeny. Jestliže tímto způsobem imunitní systém reaguje i na zcela neškodné antigeny (např.
roztoče nebo pyly), hovoříme o alergii.
Struktury schopné vyvolat alergickou reakci pak nazýváme souhrnně jako alergeny.