Praha - Kalvoda to dnes řekl novinářům. Za obstrukci považuje i řeči o tajném svědkovi, dánské stopě či tajných dokumentech.
Za úspěch firmy naopak považuje advokát Josefa Šťávy to, že policie začala v těchto dnech vyšetřovat postup bývalé předsedkyně sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Diag Human Hany Šedivé. Šedivá dnes ČTK řekla, že o žádném vyšetřování neví, je ale přesvědčena o tom, že žádný trestný čin nespáchala.
Podle Kalvody se poslankyně spojila s ministerstvem zdravotnictví jako stranou žalovanou a plánovala, jaké důkazy se provedou nikoli k objasnění sporu, ale na podporu státu. V archivu sněmovny prý nalezl Kalvoda mandátní smlouvu mezi komisí a ministerstvem, že Šedivá jede do Dánska vyslýchat svědky a zjištění dá ministerstvu, nikoli komisi. „Podobných důkazů je archiv plný a jsou tak průkazné, že policii se sice vůbec nechtělo vyšetřovat, ale po roce a něco s tím začít musela,“ prohlásil Kalvoda.
Šedivá jeho výtky odmítla. „Jestli se něco šetří, nevím, v podstatě je mi to jedno. Jsem toho názoru, že jsem nic neporušila, že jsme postupovali striktně podle zákona a že jsme nic neporušili,“ uvedla.
Podle Kalvody stát s oblibou zveřejňuje zejména ve volebních rytmech různé dezinformace o okolnostech sporu. Neoprávněně například tvrdí, že faktor 8 na léčení leukémie, se kterým Diag obchodoval, nebyl v Česku počátkem devadesátých let registrován. „My předkládáme registraci výrobku od roku 1990,“ oponoval Kalvoda.
Stát podle něj rovněž neoprávněně tvrdí, že Diag (tehdy ještě pod názvem Conneco) neměl v roce 1990 až 1991 žádnou obchodní historii. „My jsme prokázali rozhodčímu senátu, že Diag založil samotnou schopnost České republiky vyrábět krevní plazmu, a to vlastním nákladem kolem 200 milionů korun už v roce 1991, kdy vybavil 18 transfuzních stanic,“ řekl Kalvoda.
Předložil i seznam nemocnic, s nimiž firma v té době obchodovala, mezi nimi jsou Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze a Fakultní nemocnice Olomouc. V těchto nemocnicích firma podle Kalvody vyškolila personál.
Za závažnou mystifikaci ze strany státu označil i tvrzení, že krevní plazmu od roku 1993 vyráběl pro Česko Sevak Bohumile. Kalvoda řekl, že vláda dala garanci na výstavbu závodu v Bohumili až v roce 1996 a o rok později se začalo budovat. „Závod nikdy nevyrobil ani gram,“ zdůraznil Kalvoda. Zhruba 40.000 litrů krevní plazmy musel naopak stát údajně nechat zničit.
Kalvoda také uvedl, že konkurent Diagu firma Grifols, která zahájený obchod s krevní plazmou v Česku po Diagu převzala, vyčíslil své zisky z litru plazmy na 7320 korun. Při exportu 100.000 litrů činil zisk zpracovatele 732 milionů, a o ty údajně Diag přišel.
Celkovou výši škody odmítl upřesnit, je to prý věc rozhodčího senátu. Rozhodci se sejdou 30. května k poradě o dalším procesním postupu, Kalvoda pokládá za nepravděpodobné, že se definitivně dohodnou. Podle týdeníku Euro může Diag Human chtít až 12,5 miliardy.
Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Adam Halmoši ČTK řekl, že sedm stránek materiálů, které v těchto dnech dostal úřad od ministerstva zdravotnictví, neobsahuje žádné nové okolnosti, které by mohly ovlivnit dosavadní průběh arbitrážního řízení. Dodal, že úřad od chvíle, kdy kauzu od ministerstva převzal, zastává právní názor, že žádné další nároky Diagu neexistují, a jsou-li vznášeny, jsou neoprávněné.
Firma Diag Human počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém výroku tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara o Diag Human z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musela vláda po prohrané arbitráži společnosti zaplatit 326,6 milionu korun, o čemž se veřejnost i poslanci dozvěděli až zpětně.
ČTK