Pokud farmaceutické firmy souběžný dovoz kritizují, je za tím obava z poklesu zisku, řekl novinářům předseda AEDL David Rosecký. Firmy to ale odmítají a tvrdí, že souběžný vývoz působí výpadky na českém trhu.
Podle Roseckého množství léků na trhu řídí výrobce. Pokud není spokojený s cenou, omezí prodeje, nebo trh zcela opustí. Hrozí pak výpadky, jako například letos s přípravkem Antabus, který se užívá k odvykání alkoholismu. Výrobce ho přestal dovážet do ČR v květnu a oznámil to lékovému ústavu. Do konce srpna se nakoupené zásoby vyčerpaly a v médiích se objevila informace, že příčinou je souběžný vývoz. Výrobce začal lék znovu dovážet koncem září, ale už za vyšší cenu.
„Zlepšil si tedy zisk, přičemž mediální kampaň se zcela neprávem obrátila proti souběžnému vývozu, legální a sofistikované činnosti ve prospěch pacienta. Lobbisté z něj udělali kšeftování s léky,“ upozornil člen předsednictva AEDL David Karásek.
Připomněl, že souběžný dovoz a vývoz vychází z legislativy EU a obchoduje se výhradně s léky vyrobenými v zemích EU. Karásek argumentoval švýcarskou studií, která potvrdila, že důvodem výpadků léků není souběžný dovoz a vývoz, ale problémy ve výrobě a závady v kvalitě, případně ukončení výroby a přesun výrobce na jiný trh. Firmy stanoví přídělové kvóty pro daný stát, a pokud se v odhadech netrefí, je léku nedostatek.
Podle Rosického se podařilo souběžným dovozem snížit ceny antikoncepce o pět až 20 procent. Kvóta pro podíl léků ze souběžného dovozu není v ČR stanovena, v Německu je pět procent, aktuálně ale počty léků ze souběžného dovozu tam tvoří více než deset procent lékového trhu.
ČR patří k zemím s nižšími cenami léků, podle distributorů ale nejsou zdaleka tak nízké, jak se všeobecně soudí, spíše jsou prý nesourodé. Existují podle nich přípravky na hranici rentability, naproti tomu jsou některé přípravky dražší než ve vyspělých zemích. I proto stále přibývá léků dodávaných v ČR v souběžném dovozu a ubývá léků v souběžném vývozu.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).