Výpadky podle něj nepůsobí paralelní vývoz, ale chyby ve výrobě a závady v kvalitě. Odlišný názor mají firmy a kritizují ho lékárníci.
Distributoři argumentují volným pohybem zboží v EU, firmy naopak ztrátami zisku. Ministerstvo zdravotnictví, lékový ústav a lékárnická komora mluví o hrozbě omezení dostupnosti těch léků, které se kvůli zisku vyvezou do ciziny. Slovensko už má zákon, který umožní zakázat vývoz konkrétního léku, kterého je v zemi nedostatek. V ČR podobný návrh zazněl při jednání Parlamentu, ale nebyl přijat.
Člen představenstva EAEPC Richard Freudenberg uvedl, že podle dánské studie ušetřilo paralelním dovozem a vývozem pět sledovaných zemí za pět let na lécích 450 milionů eur, tedy 11,7 miliardy korun.
Asociace sdružující 87 členů z 24 evropských zemí ročně obchoduje se 120 až 140 miliony balení v celkové hodnotě kolem pěti miliard eur, tedy 130 miliard korun. Léky se před prodejem v jiné zemi musejí přebalit a vybavit odpovídajícími informacemi. Distributoři musejí splnit podmínky správné výrobní praxe jako farmaceutická firma a podstupují audity kvality.
V řadě zemí podle Freudenberga legislativa tuto praxi podporuje. V Německu je povinnost, aby šest procent léčiv na trhu bylo ze souběžného dovozu. Úspory dosažené touto cestou podporuje i Británie. Praxi podpořil i Evropský soudní dvůr.
Jako příklad cenových úspor uvedl Kobelt dovoz antikoncepce do Polska. Originální přípravek tam stál 32 zlotých, tedy 206 korun. Když distributor oznámil záměr dovézt ho levněji, firma zlevnila na 25 zlotých, a když na trh vstoupil další dovozce, klesla cena pod 20 zlotých, tedy pod 130 korun.
ČR patří k zemím s nižšími cenami léků, některé přípravky jsou nejlevnější v EU, řada jich ale je na středu cenového žebříčku a některé novinky jsou dražší než jinde v Evropě. I proto funguje v ČR paralelní obchod oběma směry, nejen tedy vývoz levných léků, ale i jejich dovoz. Podle aktuálních statistik je to do pěti procent celkové spotřeby léčiv v ČR. Nejčastějším důvodem výpadku jsou poruchy ve výrobě, stažení šarže z oběhu či rozhodnutí výrobce přípravek dočasně nedovážet.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).